Písmo je DNA naší civilizace

Literární vědec a kritik Jiří Trávníček vydává novou knihu. Trochu odlehčenější než jiné; kniha navíc zaujme poutavým designem. Kulturní vetřelec je kalendáriem, mapou večírku, který se málem nekonal: „Když vezmeme dějiny lidského rodu, tak 97 % veškerého času, který trávíme na planetě, jsme se obešli bez písma a čtení. Přirovnal bych to k party, na níž už se zvedají židle, kasíruje se, ale na poslední chvíli se tam vetře čtení — a najednou vše dostane úplně jiný a nový směr a zdá se, že večírek bude ještě bujaře pokračovat, ale už po čertech jinak,“ vysvětluje Jiří Trávníček.

Vaši oblíbení autoři doporučují

Taky řešíte, co s letošním načatým létem? Můžeme ho využít k poznání toho blízkého, něčeho, co jsme možná opomíjeli, i když to máme na dosah. Je čas doplnit znalosti a možná se i trochu ohlížet. A u toho by rozhodně neměly chybět knihy našich oblíbených českých spisovatelek a spisovatelů!

Ediční plán podzim 2020

Prolistujte si nový ediční plán, ve kterém najdete připravované tituly z české i překladové beletrie, krimi, sci-fi a fantasy, young adult i krásné knížky pro děti a mládež, odborné a populárně-naučné publikace nebo poezii.

Rozhovor Písmo je DNA naší civilizace
Doporučujeme Vaši oblíbení autoři doporučují
Aktualita Ediční plán podzim 2020

Poslední dobou zjišťuji, že se obejdu i bez zločinů

Michal Sýkora vydává novou knihu povídek s názvem Nejhorší obavy. Ve třech jejích detektivních povídkách se na scénu vrací i jeho nejoblíbenější postava, vyšetřovatelka Marie Výrová. V rozhovoru k právě vydané knize ale přiznává, že jako autor svět detektivek spíše opouští. „Dřív jsem používal detektivní zápletku jako jakýsi „věšák“, na který jsem mohl portréty lidí nebo kritický náhled na nějaké aspekty současného života funkčně „zavěsit“, poslední dobou ale zjišťuji, že se obejdu i bez zločinů,“ říká oblíbený autor. Jedním dechem ale dodává, že ani v budoucnu jeho čtenáři o Marii Výrovou nepřijdou.

Písmo je DNA naší civilizace

Literární vědec a kritik Jiří Trávníček vydává novou knihu. Trochu odlehčenější než jiné; kniha navíc zaujme poutavým designem. Kulturní vetřelec je kalendáriem, mapou večírku, který se málem nekonal: „Když vezmeme dějiny lidského rodu, tak 97 % veškerého času, který trávíme na planetě, jsme se obešli bez písma a čtení. Přirovnal bych to k party, na níž už se zvedají židle, kasíruje se, ale na poslední chvíli se tam vetře čtení — a najednou vše dostane úplně jiný a nový směr a zdá se, že večírek bude ještě bujaře pokračovat, ale už po čertech jinak,“ vysvětluje Jiří Trávníček.

Retrofuturistická estetika přišla sama

Vychází thriller z alternativní historie světa plného Teslových vynálezů. V příběhu nechybí ani řada konspiračních teorií, které se kolem postavy Nikoly Tesly objevují. Přistupoval k nim Lukáš Vavrečka jako autor, který je využije pro potřebu příběhu, nebo spadl do jejich víru? Dozvíte se v rozhovoru

Vaši oblíbení autoři doporučují

Taky řešíte, co s letošním načatým létem? Můžeme ho využít k poznání toho blízkého, něčeho, co jsme možná opomíjeli, i když to máme na dosah. Je čas doplnit znalosti a možná se i trochu ohlížet. A u toho by rozhodně neměly chybět knihy našich oblíbených českých spisovatelek a spisovatelů!

Užijte si léto s českými autory!

Taky řešíte, co s letošním načatým létem? Můžeme ho využít k poznání toho blízkého, něčeho, co jsme možná opomíjeli, i když to máme na dosah. Je čas doplnit znalosti a možná se i trochu ohlížet. A u toho by rozhodně neměly chybět knihy našich oblíbených českých spisovatelek a spisovatelů!

Ediční plán podzim 2020

Prolistujte si nový ediční plán, ve kterém najdete připravované tituly z české i překladové beletrie, krimi, sci-fi a fantasy, young adult i krásné knížky pro děti a mládež, odborné a populárně-naučné publikace nebo poezii.

V dospívání se střetávají existenciální otázky s až úsměvnou nablblostí

Kristině Májové vychází první kniha s názvem O ostatních nevím nic. Čtenáře zavádí do světa splněných přání, která ale mohou být i děsivá. „Jako malá jsem přání milovala. Když padala hvězda nebo se sfoukával dort; měla jsem radost, když mi vypadla řasa — máma mi říkala, ať do ní fouknu a něco si přeji. Občas jsem si nějakou i vytrhla, protože přání byla spousta. Teď už se asi vejdu do těch, která jsou předtištěná na přáníčkách — štěstí, zdraví, spokojenost,“ říká mladá spisovatelka.

Do Brna jsem se dostal náhodou, ke knížkám taky. Do obojího jsem se zamiloval…

Andrej Nechaj je grafický designér a vášnivý příznivec a tvůrce elektronické hudby. Ne náhodou vystupuje pod nickem „tatratank“. Pochází ze slovenského Ružomberku, ale po studiích vizuální komunikace na zlínské UTB na dlouhá léta zakotvil v Brně, jehož zjizvenou a industriální tvář si zamiloval a zachycuje ji i na svých fotografiích. Do našeho redakčního týmu přišel v roce 2012 a od té doby se podílí na podobě knižních obálek Hosta.

V mém románu jde především o teror, smutek a zděšení

Román Stella nastoluje dilema, zda má člověk zradit raději sám sebe, nebo vlastní rodinu. Přečtěte si rozhovor s jeho autorem Takisem Würgerem.

Z otázky, jestli je Meta feministická kniha, se potím za krkem

S Pavlem Barešem o jeho nejnovější knize

To rozhodnutí proběhlo v sedle kola mezi baobaby v Senegalu

Když před pár lety vyrážel v sedle kola z jihočeských Prachatic do Afriky, netušil, že své zážitky jednou sepíše. Letos v červnu však Tadeáši Šímovi vychází kniha Na kole přes Afriku. Ta zdaleka není jen záznamem jeho cest, ale i meditací o touze po pohybu, o boji se strachy a předsudky. „Už jako malý jsem chtěl psát knihy. Ale že budu psát v Africe a ještě k tomu na kole, na to bych si nevsadil,“ říká.

Prajzština je i můj rodný jazyk

Nová kniha Petra Čichoně Lanovka nad Landekem vychází devět let po jeho předchozí knize Slezský román. Už z názvu vyplývá, že se jejím prostřednictvím spisovatel a básník Čichoň vrací do důvěrně známého prostředí a zkoumá jeho identitu. A to i prostřednictvím jazyka, jímž je román částečně psán. Kniha, která čtenáře v téměř detektivním příběhu zavede do možné blízké budoucnosti, je přitom inspirovaná i skutečnými událostmi. „Inspiroval mě vzdáleně děsivý příběh z opolské oblasti z roku 2014 — zavraždění starosty Dietera Przewdzinga, starosty města Zdzieszowice. Byl zabit podobným způsobem jako má hrdinka. Pokud vím, vražda nebyla vyjasněna,“ říká Petr Čichoň.