Nechci psát o něčem, o čem psalo fůru lidí přede mnou

Třicet let po listopadu přichází Jakub Dotlačil s románem, který syrově popisuje realitu let, jež následovala po sametové revoluci. V románu s názvem Až zhasneme líčí divoký mejdan, na němž se muselo zhasnout, ne však kvůli tanci. „S tím posledním klišé si samozřejmě hraje i titul románu,“ říká spisovatel žijící v současné době v Nizozemí. A připomíná, že jsme se s minulostí stále dostatečně nevyrovnali, což ovlivňuje naši současnost i budoucnost.

Bez nemíst by naše města byla nudná. Ale nesmí jich být moc

Píše poezii, odborné texty, o architektuře mluví i v rozhlase. Teď ale Anna Beata Háblová vydává knihu na pomezí žánrů, která se věnuje místům, jež v našich městech vznikají náhodou, nekoncepční výstavbou nebo prostě proto, že jim nevěnujeme dostatek pozornosti. Nemísta přitom mohou hrát v našich městech i významné role, jako je to například u Letenské pláně. „Právě Letná je nemístem v tom nejlepším a nejužitečnějším smyslu,“ vysvětluje mladá architektka.

Má sestra je sériový vrah… A co s tím?

Právě vychází kousavě vtipný debut Oyinkan Braithwaiteové, který se dočkal nominace na letošní Bookerovu cenu. Je o Korede a její neodolatelné mladší sestře, jíž se jakoby mimoděk stává, že vraždí své partnery. Co si počít s tím, když je vaše sestra sériový vrah? Pár triků jsme odkoukali právě od Korede, vypravěčky celého příběhu.

Rozhovor Nechci psát o něčem, o čem psalo fůru lidí přede mnou
Rozhovor Bez nemíst by naše města byla nudná. Ale nesmí jich být moc
Doporučujeme Má sestra je sériový vrah… A co s tím?

Zahrady mají být všude na světě prostorem, kde se dobře žije

Ve své druhé knize s názvem Zelené pokoje zavádí známý zahradní architekt Ferdinand Leffler čtenáře do prostorů, které lákají k životu a návštěvám bez ohledu na roční dobu.

Nechci psát o něčem, o čem psalo fůru lidí přede mnou

Třicet let po listopadu přichází Jakub Dotlačil s románem, který syrově popisuje realitu let, jež následovala po sametové revoluci. V románu s názvem Až zhasneme líčí divoký mejdan, na němž se muselo zhasnout, ne však kvůli tanci. „S tím posledním klišé si samozřejmě hraje i titul románu,“ říká spisovatel žijící v současné době v Nizozemí. A připomíná, že jsme se s minulostí stále dostatečně nevyrovnali, což ovlivňuje naši současnost i budoucnost.

Bez nemíst by naše města byla nudná. Ale nesmí jich být moc

Píše poezii, odborné texty, o architektuře mluví i v rozhlase. Teď ale Anna Beata Háblová vydává knihu na pomezí žánrů, která se věnuje místům, jež v našich městech vznikají náhodou, nekoncepční výstavbou nebo prostě proto, že jim nevěnujeme dostatek pozornosti. Nemísta přitom mohou hrát v našich městech i významné role, jako je to například u Letenské pláně. „Právě Letná je nemístem v tom nejlepším a nejužitečnějším smyslu,“ vysvětluje mladá architektka.

Má sestra je sériový vrah… A co s tím?

Právě vychází kousavě vtipný debut Oyinkan Braithwaiteové, který se dočkal nominace na letošní Bookerovu cenu. Je o Korede a její neodolatelné mladší sestře, jíž se jakoby mimoděk stává, že vraždí své partnery. Co si počít s tím, když je vaše sestra sériový vrah? Pár triků jsme odkoukali právě od Korede, vypravěčky celého příběhu.

Fotoreport: Brněnské uvedení knihy Možnosti milostného románu

Autofikce, nebo autobiografie? Ať už je kniha Možnosti milostného románu kteroukoliv z nabízených variant, jedno je jasné – na jeho brněnském uvedení jsme se ocitli přímo v jejím dějišti. Konalo se totiž v prostředí naší redakce, kterou můžete nyní poznat i skrze některé pasáže nejnovějšího románu Jana Němce. Moderování se ujala „jedna z postav” – Miroslav Balaštík a z repráků se linul soundtrack složený ze skladeb zmiňovaných v románu.

Stočit se do ulity je možná zásadní strategie pro přežití

Sny a sekyry. Tak se jmenuje kniha krátkých příběhů o chvílích, ve kterých se čas zastavil, aby se mohl rozběhnout mnohem rychleji a dějiny mohly uvolnit svou nastřádanou sílu. Spisovatel Jiří Padevět jejich prostřednictvím znovu vdechuje život historii, na niž místy napadaly až příliš silné vrstvy prachu. A i kvůli naší budoucnosti je třeba ji opět obnažit.

Blatný není Seifert. Naštěstí…

Léta bylo možné při cestě do redakce Hosta míjet na bývalé tovární zdi nasprejovaný fragment básně Ivana Blatného. „Brněnský Banksy“ Timo vybral čtyřverší z Melancholických procházek, právě to, jež se týkalo Radlasu. Verše bohužel nedávno zmizely pod hroty sbíječek, ale k poctě básníka, jehož narození před sto lety si připomeneme v prosinci, jsme na Radlasu připravili něco onačejšího. Péčí nakladatelství Host a Druhé město znova vycházejí všechny předexilové sbírky Ivana Blatného, tři z nich v samostatné reedici vůbec poprvé. Na otázky nejen o tom, co v knize čtenáři najdou, odpovídal redaktor a jeden z „otců“ nápadu vydání předexilových sbírek Blatného Martin Stöhr.

Vzhledem k tomu, že zvrácený intelektuál jsem, tahle nálepka mi nevadí

Rozhovor s Vilémem Koubkem o jeho nové knize Organická oprátka

Cynismus nakonec zklame. Možnosti milostného románu jsou podomácku vyrobenou výbušninou

Šest let po vydání úspěšného románu Dějiny světla, který byl literárním portrétem fotografa Františka Drtikola, přichází brněnský spisovatel Jan Němec s novou knihou na pomezí románu a eseje o psaní samotném. V Možnostech milostného románu se rozhodl svědčit o světě a snažil se prostřednictvím příběhu porozumět vlastnímu životu. V průběhu psaní navíc objevil i další téma, kterému se chce jako spisovatel věnovat – přechod od socialismu k tržnímu kapitalismu.

Jak se tvoří název

Napadlo vás už někdy, jak se vlastně překládají názvy knížek? V mnoha případech nestačí doslovný překlad a je třeba popustit uzdu fantazii.

Fotoreport: Křest knihy Rituál

Podívejte se na fotky z brněnského uvedení knihy Rituál Lenky a Jana-Marka Šíkových. Žánrový redaktor Jirka Štěpán celou akci zahájil slovy Ursuly Le Guinové: „Dospělost neznamená vyrůst z něčeho, ale prostě vyrůst; že dospělý není mrtvé dítě, ale dítě, které přežilo.“ Více právě o tomto přerodu si můžete přečíst v novém románu Rituál.

Vývoj hry je vždycky dobrodružství a silný zážitek

Nedávno vydaná kniha Jasona Schreiera Krev, pot a pixely přináší čtenářům výjimečnou možnost nahlédnout do světa vývoje počítačových her. Její autor vyzpovídal při svých rozhovorech stovky vývojářů z velkých studií po celém světě. Řada vynikajících her pochází i z českého prostředí, ale reflexe jejich vývoje u nás chybí. Proto jsme oslovili známého vývojáře, výtvarníka a kreslíře Jakuba Dvorského ze studia Amanita Design, aby si s námi o knize a vývoji her v Česku popovídal.