Nová kni­ha Liou Cch‘-sina koneč­ně dora­zi­la z tis­kár­ny a v redak­ci už se všich­ni tete­lí nad­še­ním. Do čte­ní série Vzpo­mín­ka na Zemi se totiž u nás pus­ti­li i ti nej­za­při­sáh­lej­ší nečte­ná­ři sci-fi a od té doby si život bez Tri­so­la­ra­nů nedo­ve­de­me představit. 

Tri­lo­gie Vzpo­mín­ka na Zemi byla naší prv­ní čín­skou sci-fi a vlast­ně prv­ní čín­skou kni­hou vůbec. Pře­klad Pro­blé­mu tří těles jsme nej­pr­ve nabíd­li sino­lož­ce Zuza­ně Li. Jen­že pak jsme zjis­ti­li, že tahle série je od začát­ku do kon­ce pro­špi­ko­va­ná nej­růz­něj­ší­mi vědec­ký­mi a tech­nic­ký­mi pasá­že­mi, a nako­nec jsme spo­leč­ně došli k závě­ru, že by se pře­kla­du měl ujmout zku­še­ný pře­kla­da­tel sci-fi. Pře­kla­du z ang­lič­ti­ny se zhos­til v žán­ru kova­ný Aleš Dro­bek a Zuza­na Li to porov­na­la s čín­ským ori­gi­ná­lem. S výsled­kem bychom nemoh­li být spokojenější!

Nemluvě o tom, že se pře­klá­da­lo ze skvě­lé­ho ang­lic­ké­ho pře­kla­du od Kena Liua, kte­ré­ho může­te znát i jako auto­ra fan­ta­sy kni­hy Ctnos­ti krá­lů.
Pře­kla­du Kulo­vé­ho bles­ku se pak uja­la sino­lož­ka Hana Do, na kte­rou jsme nara­zi­li díky její­mu pře­kla­du ukáz­ky z Pro­blé­mu tří těles v měsíč­ní­ku Plav. Opět se ale uká­za­lo, že na auto­ry typu Liou Cch‘-sina jeden člo­věk zkrát­ka nesta­čí. Ten­to­krát jsme si mís­to čín­ských reá­lií muse­li pohlí­dat fyzi­kál­ní pojmy a popisy. 

A co k tomu říka­jí sami překladatelé? 

ALEŠ DRO­BEK: VZPO­MÍN­KA NA ZEMI
Když se na mě nakla­da­tel­ství Host obrá­ti­lo s tím, zda bych si nechtěl střih­nout pře­klad chvá­lou ověn­če­né­ho romá­nu Pro­blém tří těles čín­ské­ho auto­ra Liou Cch‘-sina, napadly mě tři věci — zapr­vé by šlo o prv­ní čín­ský vědec­ko-fan­tas­tic­ký román, kte­rý by vyšel na čes­kém trhu, zadru­hé bych pře­klá­dal niko­li z ori­gi­ná­lu, nýbrž z ang­lic­ké­ho pře­kla­du, což u nás taky není běž­né, a zatře­tí je Pro­blém tří těles kni­ha, kte­rá nejen­že zís­ka­la nej­pres­tiž­něj­ší žánro­vou cenu Hugo , ale obdr­že­la ji coby vůbec prv­ní pře­kla­do­vý román v celé šede­sá­ti­le­té his­to­rii udí­le­ní této ceny. Zkrát­ka nabíd­ka, kte­rá se neodmítá.
Prá­ce šla od ruky lépe, než jsem čekal. Tam, kde mi na pře­pis čín­ské­ho jmé­na či názvu nesta­čil inter­net, mi pomoh­la sino­lož­ka Zuza­na Li, kte­rá pohlí­da­la i správ­ný pře­vod čín­ských kul­tur­ních a his­to­ric­kých reá­lií. Vědě­li jste napří­klad, že nepřá­te­lům lidu se za Maa říka­lo poe­tic­ky „buvo­lí a hadí duše“? Kam se hra­bou naši „diver­zan­ti“. Štěs­tí jsem měl také na zdro­jo­vý mate­ri­ál — výbor­ně při­ja­tý ang­lic­ký pře­klad je dílem ame­ric­ké­ho spi­so­va­te­le Kena Liua, kte­rý je sám úspěš­ným autorem.

Pár zádrhe­lů se pře­ce jen vyskyt­lo. Napří­klad ve dru­hé čás­ti tri­lo­gie se děj pře­ne­se do budouc­nos­ti, kde se pod­le auto­ra mlu­ví smě­si­cí ang­lič­ti­ny a čín­šti­ny a někte­rá jmé­na a názvy, tře­ba kos­mic­kých lodí, jsou v pod­sta­tě pře­kla­dy z jed­no­ho jazy­ka do dru­hé­ho. Ve zkrat­ce to zna­me­ná, že jsem se musel popa­so­vat s troj­ná­sob­ným pře­kla­dem z pře­kla­du z pře­kla­du. Na Cimr­ma­nův pře­kla­da­tel­ský oří­šek jsem si zase vzpo­mněl u jed­né poznám­ky pod čarou, ve kte­ré sto­jí, že čín­ské výra­zy pro sofon (č‘-c‘) a pro­ton (také č‘-c‘) jsou tako­vá slov­ní hříč­ka. V čes­ké ver­zi je tak pro jis­to­tu dovy­svět­le­no, že č‘-c‘ zna­me­ná doslo­va „čás­ti­ce vědění“.
Kaž­do­pád­ně mám obrov­skou radost, že čes­kým čte­ná­řům se celá tri­lo­gie líbi­la a že i naši recen­zen­ti ji zasy­pa­li chvá­lou. Pře­klá­dat dílo, kte­ré nespor­ně pat­ří do síně slá­vy vědec­ko-fan­tas­tic­ké­ho žán­ru, pro mě byla čest.

Aleš Dro­bek — k pře­klá­dá­ní se dostal před dva­ce­ti lety během stu­dia eko­no­mie a už u něj zůstal. Věnu­je se hlav­ně popu­lár­ně-nauč­né lite­ra­tu­ře a vědec­ké fan­tas­ti­ce. Mimo jiné pře­lo­žil Řeku bohů Iana McDo­nal­da, Atla­so­vu vzpou­ru Ayn Ran­do­vé, sbír­ky humo­ris­tic­kých ese­jí Jere­my­ho Clark­so­na nebo nej­no­vě­ji 12 pra­vi­del pro život Jor­da­na B. Petersona.

HANA DO: KULO­VÝ BLESK
S Liou Cch‘-sinovou tvor­bou jsem se popr­vé sezná­mi­la ješ­tě jako stu­dent­ka a od toho oka­mži­ku jsem se s ní setká­va­la prak­tic­ky na kaž­dém kro­ku. Všich­ni nad­še­ně mlu­vi­li o tri­lo­gii Pro­blém tří těles, včet­ně mých spo­lu­žá­ků a už vystu­do­va­ných sino­lo­gů. Když jsem tedy jed­no­ho dne dosta­la od nakla­da­tel­ství Host nabíd­ku na pře­klad dal­ší­ho Liou Cch‘-sinova romá­nu pří­mo z čín­šti­ny, nedo­ká­za­la jsem odmít­nout. A pro­to­že jsem měla k dis­po­zi­ci i ang­lic­ký pře­klad, moh­la jsem u někte­rých pasá­ží srov­nat, jak si s nimi pora­dil Joel Martinsen. 

Čín­ští auto­ři, Liou Cch‘-sina nevy­jí­ma­je, se rádi odka­zu­jí na kla­sic­ká díla, baví je hra s jazy­kem a řadu infor­ma­cí pře­dá­va­jí čte­ná­ři mezi řád­ky, pro­střed­nic­tvím lite­rár­ních nará­žek a odka­zů. Jeden pří­klad za všech­ny: Řek­ne­me-li „Kon­fu­cius se stě­hu­je…“, čín­ský čte­nář auto­ma­tic­ky dopl­ní dru­hou část toho­to spo­je­ní: „…a všu­de jsou kni­hy.“ Jeli­kož je však slo­vo „kni­hy“ („šu“ 书) homo­fon­ní se slo­vem „pro­hra“ („šu“ 输), chce se tím vlast­ně říci, že vše je ztraceno.
Dal­ším úska­lím mohou být napros­to oby­čej­ná vlast­ní jmé­na. Se jmé­ny čín­ský­mi si Liou Cch‘-sin rád hra­je: chla­pec jmé­nem Jen Ťing (psá­no zna­ky 严井) má kvů­li sil­ným brý­lím pře­zdív­ku, kte­rou lze pře­lo­žit jako „Brej­loun“, neboť brý­le se řek­nou „jen-ťing“ (psá­no 眼镜, jiné zna­ky, jiné tóny) . U jmen nečín­ské­ho půvo­du volí čín­šti­na vždy pře­pis do zna­ků. Pře­vod jmé­na, kte­ré se při pře­kla­du z ang­lič­ti­ny do češ­ti­ny pros­tě opí­še, tak může v pří­pa­dě čín­šti­ny zna­me­nat hodi­ny hle­dá­ní. U osob zná­mých vět­ši­nou sta­čí požá­dat o radu inter­net. Pak je tu ovšem Ni-ku-la‑i Na-er-nuo-fu 尼古拉伊·纳尔诺夫 (Niko­laj Nar­nov), Ke-mo-fu 格莫夫 (Gemov) ver­sus Ka-mo-fu 伽莫夫 (Gamow)… Nezříd­ka je potře­ba obrá­tit se s prosbou o pomoc na znal­ce dotyč­né­ho jazy­ka a pro­brat s ním, jest­li je mnou odha­do­va­ná vari­an­ta vůbec možná. 

Kon­zul­ta­ci jsem potře­bo­va­la rov­něž v pří­pa­dě odbor­ných ter­mí­nů . Čín­šti­na veš­ke­ré odbor­né ter­mí­ny vyře­ší výstiž­ným opi­sem. Slo­vo „supra­vo­di­vý“ (超导 „čchao-tao“) se tak sklá­dá ze zna­ku „super“ a „vést“. Když jsem však při­šla s ter­mí­nem „supra­vo­di­vá bate­rie“, uká­za­lo se, že bate­rie je pou­ze „supra­vo­di­čo­vá“, niko­li „supra­vo­di­vá“. Na dru­hé stra­ně kabel s napros­to stej­ným ozna­če­ním už v češ­ti­ně „supra­vo­di­vý“ je. Vel­kou otáz­kou bylo ostat­ně i samot­né ozna­če­ní „kulo­vý hrom“. Kulo­vé­mu bles­ku nej­pr­ve začal autor pře­zdí­vat „lej-čchi­ou“ 雷球, tedy „hrom-kou­le“, a poté sla­bi­ky pro­ho­dil na „čchi­ou-lej“ 球雷, tedy „kou­le-hrom“. Šlo jed­nak o naráž­ku na bon­dov­ku Thun­der­ball, jed­nak o náznak, že kulo­vý blesk v pod­sta­tě bleskem není. Dluž­no dodat, že fyzi­kům to při­pa­da­lo při­nejmen­ším nezvyklé. 

Hana Do — s pře­klá­dá­ním zača­la koke­to­vat během stu­dia sino­lo­gie, a když drže­la v ruce svůj tenouč­ký prv­ní pře­klad, Šest his­to­rií ven­kov­ské­ho živo­ta okouz­lu­jí­cí čín­ské spi­so­va­tel­ky Jang Ťiang, roz­hod­la se v této prá­ci pokra­čo­vat. Nedáv­no vyšel její pře­klad Liou Cch‘-sinova sci-fi romá­nu Kulo­vý blesk, Cchaj Ťüno­va thrille­ru Řeka živo­ta a smr­ti a v sou­čas­né době pra­cu­je na dal­ší Liou Cch‘-sinově knize.

Jak je vid­no, s pře­kla­dy Liou Cch‘-sina roz­hod­ně nebý­vá jed­no­du­ché poří­ze­ní. Naštěs­tí se může­me spo­leh­nout hned na něko­lik nada­ných a nad­še­ných lidí — a když se do prá­ce pus­tí spo­leč­ně, skvě­lý výsle­dek je prak­tic­ky zaručen. 

Poznám­ka pod čarou
Kon­cep­tu spo­i­le­rů moc nero­zu­mím, pro­to­že sama pat­řím mezi čte­ná­ře, kte­ří si nejdřív pře­čtou posled­ní strán­ku, ale, pro jis­to­tu, SPOILER!
V Kulo­vém bles­ku by se měly obje­vit někte­ré posta­vy z Pro­blé­mu tří těles. Nevím, jak vy, ale já je jdu hledat.