Nová kniha Liou Cch‘-sina konečně dorazila z tiskárny a v redakci už se všichni tetelí nadšením. Do čtení série Vzpomínka na Zemi se totiž u nás pustili i ti nejzapřisáhlejší nečtenáři sci-fi a od té doby si život bez Trisolaranů nedovedeme představit.

Trilogie Vzpomínka na Zemi byla naší první čínskou sci-fi a vlastně první čínskou knihou vůbec. Překlad Problému tří těles jsme nejprve nabídli sinoložce Zuzaně Li. Jenže pak jsme zjistili, že tahle série je od začátku do konce prošpikovaná nejrůznějšími vědeckými a technickými pasážemi, a nakonec jsme společně došli k závěru, že by se překladu měl ujmout zkušený překladatel sci-fi. Překladu z angličtiny se zhostil v žánru kovaný Aleš Drobek a Zuzana Li to porovnala s čínským originálem. S výsledkem bychom nemohli být spokojenější!

Nemluvě o tom, že se překládalo ze skvělého anglického překladu od Kena Liua, kterého můžete znát i jako autora fantasy knihy Ctnosti králů.
Překladu Kulového blesku se pak ujala sinoložka Hana Do, na kterou jsme narazili díky jejímu překladu ukázky z Problému tří těles v měsíčníku Plav. Opět se ale ukázalo, že na autory typu Liou Cch‘-sina jeden člověk zkrátka nestačí. Tentokrát jsme si místo čínských reálií museli pohlídat fyzikální pojmy a popisy.

A co k tomu říkají sami překladatelé?

ALEŠ DROBEK: VZPOMÍNKA NA ZEMI
Když se na mě nakladatelství Host obrátilo s tím, zda bych si nechtěl střihnout překlad chválou ověnčeného románu Problém tří těles čínského autora Liou Cch‘-sina, napadly mě tři věci — zaprvé by šlo o první čínský vědecko-fantastický román, který by vyšel na českém trhu, zadruhé bych překládal nikoli z originálu, nýbrž z anglického překladu, což u nás taky není běžné, a zatřetí je Problém tří těles kniha, která nejenže získala nejprestižnější žánrovou cenu Hugo , ale obdržela ji coby vůbec první překladový román v celé šedesátileté historii udílení této ceny. Zkrátka nabídka, která se neodmítá.
Práce šla od ruky lépe, než jsem čekal. Tam, kde mi na přepis čínského jména či názvu nestačil internet, mi pomohla sinoložka Zuzana Li, která pohlídala i správný převod čínských kulturních a historických reálií. Věděli jste například, že nepřátelům lidu se za Maa říkalo poeticky „buvolí a hadí duše“? Kam se hrabou naši „diverzanti“. Štěstí jsem měl také na zdrojový materiál — výborně přijatý anglický překlad je dílem amerického spisovatele Kena Liua, který je sám úspěšným autorem.

Pár zádrhelů se přece jen vyskytlo. Například ve druhé části trilogie se děj přenese do budoucnosti, kde se podle autora mluví směsicí angličtiny a čínštiny a některá jména a názvy, třeba kosmických lodí, jsou v podstatě překlady z jednoho jazyka do druhého. Ve zkratce to znamená, že jsem se musel popasovat s trojnásobným překladem z překladu z překladu. Na Cimrmanův překladatelský oříšek jsem si zase vzpomněl u jedné poznámky pod čarou, ve které stojí, že čínské výrazy pro sofon (č‘-c‘) a proton (také č‘-c‘) jsou taková slovní hříčka. V české verzi je tak pro jistotu dovysvětleno, že č‘-c‘ znamená doslova „částice vědění“.
Každopádně mám obrovskou radost, že českým čtenářům se celá trilogie líbila a že i naši recenzenti ji zasypali chválou. Překládat dílo, které nesporně patří do síně slávy vědecko-fantastického žánru, pro mě byla čest.

Aleš Drobek — k překládání se dostal před dvaceti lety během studia ekonomie a už u něj zůstal. Věnuje se hlavně populárně-naučné literatuře a vědecké fantastice. Mimo jiné přeložil Řeku bohů Iana McDonalda, Atlasovu vzpouru Ayn Randové, sbírky humoristických esejí Jeremyho Clarksona nebo nejnověji 12 pravidel pro život Jordana B. Petersona.

HANA DO: KULOVÝ BLESK
S Liou Cch‘-sinovou tvorbou jsem se poprvé seznámila ještě jako studentka a od toho okamžiku jsem se s ní setkávala prakticky na každém kroku. Všichni nadšeně mluvili o trilogii Problém tří těles, včetně mých spolužáků a už vystudovaných sinologů. Když jsem tedy jednoho dne dostala od nakladatelství Host nabídku na překlad dalšího Liou Cch‘-sinova románu přímo z čínštiny, nedokázala jsem odmítnout. A protože jsem měla k dispozici i anglický překlad, mohla jsem u některých pasáží srovnat, jak si s nimi poradil Joel Martinsen.

Čínští autoři, Liou Cch‘-sina nevyjímaje, se rádi odkazují na klasická díla, baví je hra s jazykem a řadu informací předávají čtenáři mezi řádky, prostřednictvím literárních narážek a odkazů. Jeden příklad za všechny: Řekneme-li „Konfucius se stěhuje…“, čínský čtenář automaticky doplní druhou část tohoto spojení: „…a všude jsou knihy.“ Jelikož je však slovo „knihy“ („šu“ 书) homofonní se slovem „prohra“ („šu“ 输), chce se tím vlastně říci, že vše je ztraceno.
Dalším úskalím mohou být naprosto obyčejná vlastní jména. Se jmény čínskými si Liou Cch‘-sin rád hraje: chlapec jménem Jen Ťing (psáno znaky 严井) má kvůli silným brýlím přezdívku, kterou lze přeložit jako „Brejloun“, neboť brýle se řeknou „jen-ťing“ (psáno 眼镜, jiné znaky, jiné tóny) . U jmen nečínského původu volí čínština vždy přepis do znaků. Převod jména, které se při překladu z angličtiny do češtiny prostě opíše, tak může v případě čínštiny znamenat hodiny hledání. U osob známých většinou stačí požádat o radu internet. Pak je tu ovšem Ni-ku-la-i Na-er-nuo-fu 尼古拉伊·纳尔诺夫 (Nikolaj Narnov), Ke-mo-fu 格莫夫 (Gemov) versus Ka-mo-fu 伽莫夫 (Gamow)… Nezřídka je potřeba obrátit se s prosbou o pomoc na znalce dotyčného jazyka a probrat s ním, jestli je mnou odhadovaná varianta vůbec možná.

Konzultaci jsem potřebovala rovněž v případě odborných termínů . Čínština veškeré odborné termíny vyřeší výstižným opisem. Slovo „supravodivý“ (超导 „čchao-tao“) se tak skládá ze znaku „super“ a „vést“. Když jsem však přišla s termínem „supravodivá baterie“, ukázalo se, že baterie je pouze „supravodičová“, nikoli „supravodivá“. Na druhé straně kabel s naprosto stejným označením už v češtině „supravodivý“ je. Velkou otázkou bylo ostatně i samotné označení „kulový hrom“. Kulovému blesku nejprve začal autor přezdívat „lej-čchiou“ 雷球, tedy „hrom-koule“, a poté slabiky prohodil na „čchiou-lej“ 球雷, tedy „koule-hrom“. Šlo jednak o narážku na bondovku Thunderball, jednak o náznak, že kulový blesk v podstatě bleskem není. Dlužno dodat, že fyzikům to připadalo přinejmenším nezvyklé.

Hana Do — s překládáním začala koketovat během studia sinologie, a když držela v ruce svůj tenoučký první překlad, Šest historií venkovského života okouzlující čínské spisovatelky Jang Ťiang, rozhodla se v této práci pokračovat. Nedávno vyšel její překlad Liou Cch‘-sinova sci-fi románu Kulový blesk, Cchaj Ťünova thrilleru Řeka života a smrti a v současné době pracuje na další Liou Cch‘-sinově knize.

Jak je vidno, s překlady Liou Cch‘-sina rozhodně nebývá jednoduché pořízení. Naštěstí se můžeme spolehnout hned na několik nadaných a nadšených lidí — a když se do práce pustí společně, skvělý výsledek je prakticky zaručen.

Poznámka pod čarou
Konceptu spoilerů moc nerozumím, protože sama patřím mezi čtenáře, kteří si nejdřív přečtou poslední stránku, ale, pro jistotu, SPOILER!
V Kulovém blesku by se měly objevit některé postavy z Problému tří těles. Nevím, jak vy, ale já je jdu hledat.