Jane Harperová pochází z Velké Británie, od roku 2008 žije v Austrálii, v Melbourne. Pracuje jako novinářka, v současnosti píše pro Herald Sun. Román Sucho je její prvotina, ještě před jeho vydáním za něj získala cenu Victorian Premier’s Literary Awards. Ihned po publikaci se román zařadil mezi bestsellery The New York Times a Amazonem byl zvolen za nejlepší knihu ledna 2017. Román vychází ve dvaadvaceti zemích a filmová práva koupila produkční společnost herečky Reese Witherspoonové.

Je prostředí, kde se Sucho odehrává, inspirované skutečným místem?
Smyšlené městečko Kiewarra, zasažené suchem, je důležitým znakem románu. Nachází se v australském státě Victoria, pět hodin jízdy od Melbourne.
Městečko je spojením mnoha podobných míst, které jsem v Austrálii a Velké Británii navštívila jako novinářka. Ačkoliv žádná z obcí na tom nebyla tak špatně jako Kiewarra. Díky nim jsem pochopila, jaké to je být odkázaný na milost a nemilost okolnostem, které nejsme schopni ovlivnit, například počasí nebo úrodnost půdy.
Zajímaly mě také obce, kde se lidé vzájemně znali po většinu života, a to v dobrém i zlém.

Jak vznikala hlavní postava agenta Aarona Falka?
Aaron Falk opustil Kiewarru jako dospívající kluk a začal nový život v Melbourne jako agent federální policie, který vyšetřuje finanční zločiny. Do Kiewarry se mu vracet nechce, ještě víc se mu ale nechce zůstávat tam déle, než je nezbytně nutné.
Chtěla jsem, aby jeho osobnost byla protikladem postav, které žijí v Kiewaře – je poměrně tichý, racionálně založený a mezi místními obyvateli se necítí ve své kůži. Díky své vyčleněnosti se stává čtenářovýma očima a ušima a zprostředkovává mu šok z toho, jak hluboko můžou místní obyvatelé klesnout.

Co předcházelo vydání Sucha?
Na konci roku 2014 jsem se přihlásila do dvanáctitýdenního online kurzu tvůrčího psaní Curtise Browna, součástí přihlášky byla synopse a ukázka z tvorby v rozsahu tři tisíce slov. Napadla mě zápletka záhadné vraždy ve státě Victoria, a tak se zrodilo Sucho.
Kurz začal v říjnu 2014 a za dvanáct týdnů jsem měla hotovou první verzi knihy. Věděla jsem o ceně Victorian Premier’s Literary Awards za nepublikovaný rukopis a dala jsem si za cíl, že tam svou knihu přihlásím. Tím jsem si určila termín, do kterého musí kniha získat finální tvar. V dubnu 2015 jsem knihu přihlásila a v květnu jsem zjistila, že jsem vyhrála.
Hned nato mě začala zastupovat australská literární agentura Curtise Browna, v září 2015 si román koupilo v aukci nakladatelství Pan Macmillan a uzavřeli jsme smlouvu i na další dvě knihy. Sucho bylo prodáno také do Velké Británie a USA, překlady se připravují v dalších dvaceti zemích.

Na čem právě pracujete?
Momentálně mám rozpracovaný román, který v Austrálii vyjde v roce 2017, ve Spojených státech a Velké Británii pak o rok později. V knize se objevuje hlavní postava Sucha Aaron Falk a děj se opět odehrává v Austrálii, ale tentokrát v odlišném prostředí. Je to detektivní příběh s atmosférou podobnou Suchu. Kniha sice stojí na postavě agenta Falka, ale zaslouží si být čtena jako samostatná kniha, nikoliv jako druhý díl série.

Co byste doporučila začínajícím autorům?
Pevně věřím, že psaní je dovednost, kterou se lze naučit a rozvíjet. Některým to jde od přírody lépe, ale stejně jako u jiných kreativních činností, například malování nebo tancování, můžete těžit z odborného vedení a rad.
Napsat knihu jsem se v minulosti pokoušela už několikrát, ale nikdy jsem se nedostala přes prvních pár kapitol. Sucho se mi povedlo napsat díky zmiňovanému dvanáctitýdennímu online kurzu Curtise Browna. Zjistila jsem, že vnější tlak a zpětná vazba mi pomáhají se zlepšovat, a začala jsem věřit, že se mi podaří knihu dopsat.
Každému, kdo bojuje s dokončením vlastního příběhu, bych chtěla poradit, aby zvážil účast v kvalitním kurzu, který by mu pomohl všechno propojit.

Co vás nejvíce potěšilo při práci na Suchu?
Se Suchem mám spojeno spoustu zážitků, na které ráda vzpomínám. Mým snem vždycky bylo napsat knihu, kterou někdo vydá, takže mi pokaždé udělá radost, když v knihkupectví vezmu do ruky hotovou knihu a vidím v ní slova, která jsem napsala já.

Zdroj: janeharper.com.au
Foto: Nicholas Purcell