Závislost č. 1: Pečení chleba

Jakmile začnu nadšeně vyprávět o pečení kváskového chleba, v redakci se mi smějí a doma si zacpávají uši. Takový chleba nestojí skoro nic — kromě poctivé péče a časem vychytaného postupu. Ačkoliv se pečení už nějakou dobu věnuji, stále cítím napětí, když pozoruji bochník, jak v troubě roste. A ta radost, když má nadýchanou střídu (rozuměj to, co není kůrka) a chuť nakyslou tak akorát!

„Luci, pojďme už k té knize.“

Přišlo mi až k neuvěření, že všechno to, co u pečení chleba prožívám, dokázal Robin Sloan ve svém novém románu Kvásek naprosto živě vylíčit. Myslím, že není pochyb — Sloan také peče! Nerada bych však v potenciálních čtenářích vzbudila dojem, že kniha je vhodná pouze pro pekařskou „sektu“. Příběh obstojí i v případě, že tuto zkušenost nesdílíte. Hlavní hrdinkou je úspěšná programátorka Lois, která je pod velkým pracovním tlakem. Když se jí v životě náhodou objeví kvásek, začne přehodnocovat svou dosavadní kariéru. Výraznými motivy románu jsou kontrast mezi tradicí a technologickým pokrokem, syndrom vyhoření a hledání životního poslání. Loisin příběh se navíc odehrává v atraktivním prostředí hipsterského San Franciska plného kaváren, trhů a cyklistů.

Kdybyste po přečtení Kvásku čistě náhodou dostali chuť si pečení chleba vyzkoušet a nevěděli jste, kde takový kvásek sehnat, podívejte se na kváskovou mapu — je plná lidí, kteří se o ten svůj rádi podělí.

Závislost č. 2: Knihy

Než se pustím do pečení i já, musím napsat ódu na předchozí knihu stejného autora, Nonstop knihkupectví pana Penumbry. Tahle kniha má všechno — super prostředí, úzké domky kopcovitého San Franciska i hypermoderní zákoutí Silicon Valley, postavy, ke kterým člověk hned přilne, hackery i příslušníky tajného řádu, záhadu, kterou řešíte od kapitoly ke kapitole, love story mezi googlačkou a klukem, kterého finanční krize dovedla až k práci v tom nejzapadlejším a nejméně navštěvovaném krámku v celém San Francisku, Nonstop knihkupectví pana Penumbry.

A že se postavy v jednu chvíli rozplývají nad vůní knih a za okamžik zase básní o technologické singularitě, zlomovém bodu technologického vývoje, v němž schopnosti umělé inteligence překonají schopnosti lidstva? Robin Sloan skvěle zrcadlí rozpolcení, které i mně samotné sem tam nedá spát, a ukazuje, že to není buď — nebo, ale že žijeme ve světě, kde má své místo obojí.

Knihám a chlebu zdar!
Lucka a Anička