Běžný člověk má Vídeň spojenou spíše s pohodovou atmosférou výletů, já osobně jsem tam byl loni s manželkou, a právě tento kontrast se zločinem a bizarní tetovací zápletkou mi přišel nečekaný a snad tím pádem i více uvěřitelný, než kdyby byl příběh umístěn do jiného města.

Nejvíce musím vyzdvihnout velmi současný jazyk, který mě okamžitě oslovil a vtáhl do děje. Stalo se tak i díky vtipným pointám každodenních situací odehrávajících se ve vztahu Brennera a Herty, jež některé mi přišly důvěrně známé. Navíc autor nešetří černým humorem i ve zcela vypjatých okamžicích.

Myslím, že autor Wolf Haas udělal dobře, že nenechal jednat jen hlavní postavu Brennera jako detektiva, ale i Hertu a Naděždu, což mu umožnilo osvěžit děj a také jej částečně rozprostřít do Ruska a Mongolska. Vztahový trojúhelník prolínající se celou knihou je zdrojem mnoha překvapení a zajímavého závěru knihy.

Autorův styl mě prostě oslovil, znáte ten pocit: „Přesně. Jako bych to napsal sám!“

Čtení mám jako relaxaci od práce, ale také ho beru jako inspiraci pro mé texty do rockové kapely. Za poslední dobu jsem přečetl čtyři detektivky a musím říct , že tato mě nejvíce oslovila.

Připravil: Aleš Maděra