Ryan Gattis: Šest dní hněvu

Můj loň­ský tip redak­ce, kte­rý od té doby dopo­ru­ču­ju na kaž­dém kro­ku. Proč? Šest dní hně­vu je jako uli­ce – drs­ná, rych­lá a vždy vás pře­kva­pí něja­kým dal­ším tem­ným zákou­tím. Přes­to se pro tu nevy­zpy­ta­tel­nost a záchva­ty vzru­še­ní musí člo­věk do její­ho náru­čí vra­cet. Tuto kni­hu oce­ní jak lidé, kte­ré zají­má natu­ra­lis­tic­ké vyob­ra­ze­ní rea­li­ty a spo­le­čen­ský pře­sah, tak i čte­ná­ři, jejichž hlav­ní­mi poža­dav­ky jsou akce a sil­ný pří­běh. To vše totiž dosta­ne­te během šes­ti dní měst­ské vál­ky, kte­rá se v roce 1992 roz­ho­ře­la poté, co si losan­ge­les­ké gan­gy zača­ly vyři­zo­vat účty. K tomu vyu­ži­ly nepo­ko­jů, kte­ré vypuk­ly po osvo­bo­ze­ní poli­cis­tů sou­ze­ných za zbi­tí Rod­ney­ho Kin­ga z raso­vých moti­vů. Pří­běh ve zbě­si­lém tem­pu noi­ro­vé­ho thrille­ru vyprá­ví sedm­náct postav, jejichž osu­dy vychá­ze­jí z roz­ho­vo­rů, kte­ré Ryan Gat­tis vedl se sku­teč­ný­mi účast­ní­ky nepo­ko­jů. Dysto­pie, kte­rá se sta­la skutečností.

Mariana Enriquezová: Co nám oheň vzal

Nej­vět­ší pře­kva­pe­ní loň­ské­ho roku. Pod­le obál­ky jsem čekal jiho­a­me­ric­kou kla­si­ku, výlet k magic­ké­mu rea­lis­mu a něja­ké ty vypja­té emo­ce. Dost jsem se pře­po­čí­tal, tohle byla vel­ká jíz­da. Bad trip, na kte­rý člo­věk jen tak neza­po­me­ne. Syro­vé povíd­ky z Bue­nos Aires, kde špí­nu a pot cítí­te z kaž­dé­ho odstav­ce. Bana­li­ta exis­ten­ce je tu hyb­nou silou před­sta­vi­vos­ti a stra­chu. Uli­ce jako horor. Nic suges­tiv­něj­ší­ho a půso­bi­věj­ší­ho jsem letos nečetl. 

Olga Tokarczuková: Knihy Jakubovy

Tokar­c­zu­ko­vou milu­ju, kaž­dou její kni­hu mám pře­čte­nou něko­li­krát a kaž­dou dal­ší netr­pě­li­vě oče­ká­vám. Vždy si můžu být jis­tý, že si uži­ju její nád­her­ný styl a ori­gi­na­li­tu myš­le­ní, jaká se v lite­ra­tu­ře obje­vu­je jen pár­krát za gene­ra­ci. A to, co jsem chtěl, jsem dostal i v Kni­hách Jaku­bo­vých, jen v dale­ko epič­těj­ším bale­ní. Tohle je ten vel­ký stře­do­ev­rop­ský román, po kte­rém se čas­to volá, a je mno­hem aktu­ál­něj­ší, než by se moh­lo u kni­hy, kte­rá se ode­hrá­vá v 18. sto­le­tí, na prv­ní pohled zdát. Zku­še­nost naše­ho pro­sto­ru. Takhle si před­sta­vu­ju „vel­kou kni­hu“ – jak­ko­li už si toto spo­je­ní člo­věk vyloží.

M. R. Carey: Všemi dary obdarovaná

Můj kůň v kniž­ních dosti­zích. Když roze­čí­tá­me něja­kou kni­hu, dělá­me tak z jed­né z nej­lid­štěj­ších pohnu­tek, tou­hy po pří­bě­hu. Po dob­rém pří­bě­hu. A prá­vě ten mě u Vše­mi dary obda­ro­va­né zau­jal jako prv­ní. M. R. Carey skr­ze posta­vu Mela­nie vyprá­ví pří­běh fan­tas­tic­ký a bru­tál­ní, ale v prv­ní řadě hlu­bo­ce lid­ský a cit­li­vý. A trou­fám si říct, že díky tomu se tato kni­ha čte­ná­řům tak sil­ně zaže­re pod kůži. A pak je tu také to, jak je Vše­mi dary obda­ro­va­ná napsa­ná. Je to kni­ha lite­rár­ní v tom nej­lep­ším smys­lu toho­to slo­va. Carey­ho jazyk je živý a boha­tý, že si někte­ré odstav­ce člo­věk s chu­tí pře­čte zno­va polo­hla­sem, jen aby si ty věty ješ­tě pová­lel po jazy­ku. A to v kom­bi­na­ci s leh­kos­tí, s níž Carey pra­cu­je s žán­ro­vý­mi prv­ky a při­tom zůstá­vá ori­gi­nál­ní a nikdy nesklouz­ne ke klišé, vyús­ti­lo v kni­hu, jakou jsme v oblas­ti fan­tas­ti­ky už něja­ký čas neměli.

Počiny ostatních nakladateství, které stojí za to:

Guiller­mo Cabre­ra Infan­te: Tři truch­li­ví tygři 
Divo­ká pade­sá­tá léta na Kubě v post­mo­der­ním bale­ní. Obžer­né čtení.

Jakub Řehák: Dny plné usínání
Nej­lep­ší letoš­ní sbír­ka? Dost mož­ná. Co víc říct? Kdo už Řehá­ka četl, tuší.

Ljud­mi­la Ulic­ká: Zele­ný stan
Vel­ké ději­ny malých lidí ze Sovět­ské­ho sva­zu. Zkou­má­ní pod­sta­ty lid­ství na hra­ni­ci mož­né­ho. Absurd­ní diva­dlo skutečnosti.

Amie Kau­f­ma­no­vá, Jay Kris­to­ff: Iluminae
Sci-fi explo­ze. Mozai­ka. For­ma jako sou­část vyprávění.

Yuval Noah Hara­ri: Sapi­ens. Úchvat­ný i úděs­ný pří­běh lidstva
Bio­gra­fie lid­stva. Str­hu­jí­cí, čti­vé, ori­gi­nál­ní a vyčerpávající.

Vil­ma Kadleč­ko­vá: Hla­sy a hvězdy
Myce­li­um, nej­lep­ší čes­ká sci-fi sága se blí­ží do finá­le. A je stá­le lep­ší. Pře­lož­te to už do angličtiny!

Milo­slav Topin­ka: Probouzení
Vel­ká udá­lost. Bás­nic­ké dílo, kte­ré voní a ští­pe jako kouř. Nahléd­ně­te až za hra­ni­ce řeči.

Oleg Chlev­ňuk: Sta­lin. Nový životopis
Kom­plex­ní pohled na nej­vět­ší­ho z maso­vých vra­hů. Spous­ta nových infor­ma­cí a moc čti­vě napsáno.

Klá­ra Gold­stein: Milíře
Výji­meč­ná sbír­ka. Pro­žít život a jazyk až na dřeň. Prol­nu­tí oka­mži­ku a nesa­mo­zřej­mos­ti bytí.