Ryan Gattis: Šest dní hněvu
Můj loňský tip redakce, který od té doby doporučuju na každém kroku. Proč? Šest dní hněvu je jako ulice – drsná, rychlá a vždy vás překvapí nějakým dalším temným zákoutím. Přesto se pro tu nevyzpytatelnost a záchvaty vzrušení musí člověk do jejího náručí vracet. Tuto knihu ocení jak lidé, které zajímá naturalistické vyobrazení reality a společenský přesah, tak i čtenáři, jejichž hlavními požadavky jsou akce a silný příběh. To vše totiž dostanete během šesti dní městské války, která se v roce 1992 rozhořela poté, co si losangeleské gangy začaly vyřizovat účty. K tomu využily nepokojů, které vypukly po osvobození policistů souzených za zbití Rodneyho Kinga z rasových motivů. Příběh ve zběsilém tempu noirového thrilleru vypráví sedmnáct postav, jejichž osudy vycházejí z rozhovorů, které Ryan Gattis vedl se skutečnými účastníky nepokojů. Dystopie, která se stala skutečností.
Mariana Enriquezová: Co nám oheň vzal
Největší překvapení loňského roku. Podle obálky jsem čekal jihoamerickou klasiku, výlet k magickému realismu a nějaké ty vypjaté emoce. Dost jsem se přepočítal, tohle byla velká jízda. Bad trip, na který člověk jen tak nezapomene. Syrové povídky z Buenos Aires, kde špínu a pot cítíte z každého odstavce. Banalita existence je tu hybnou silou představivosti a strachu. Ulice jako horor. Nic sugestivnějšího a působivějšího jsem letos nečetl.
Olga Tokarczuková: Knihy Jakubovy
Tokarczukovou miluju, každou její knihu mám přečtenou několikrát a každou další netrpělivě očekávám. Vždy si můžu být jistý, že si užiju její nádherný styl a originalitu myšlení, jaká se v literatuře objevuje jen párkrát za generaci. A to, co jsem chtěl, jsem dostal i v Knihách Jakubových, jen v daleko epičtějším balení. Tohle je ten velký středoevropský román, po kterém se často volá, a je mnohem aktuálnější, než by se mohlo u knihy, která se odehrává v 18. století, na první pohled zdát. Zkušenost našeho prostoru. Takhle si představuju „velkou knihu“ – jakkoli už si toto spojení člověk vyloží.
M. R. Carey: Všemi dary obdarovaná
Můj kůň v knižních dostizích. Když rozečítáme nějakou knihu, děláme tak z jedné z nejlidštějších pohnutek, touhy po příběhu. Po dobrém příběhu. A právě ten mě u Všemi dary obdarované zaujal jako první. M. R. Carey skrze postavu Melanie vypráví příběh fantastický a brutální, ale v první řadě hluboce lidský a citlivý. A troufám si říct, že díky tomu se tato kniha čtenářům tak silně zažere pod kůži. A pak je tu také to, jak je Všemi dary obdarovaná napsaná. Je to kniha literární v tom nejlepším smyslu tohoto slova. Careyho jazyk je živý a bohatý, že si některé odstavce člověk s chutí přečte znova polohlasem, jen aby si ty věty ještě poválel po jazyku. A to v kombinaci s lehkostí, s níž Carey pracuje s žánrovými prvky a přitom zůstává originální a nikdy nesklouzne ke klišé, vyústilo v knihu, jakou jsme v oblasti fantastiky už nějaký čas neměli.
Počiny ostatních nakladateství, které stojí za to:
Guillermo Cabrera Infante: Tři truchliví tygři
Divoká padesátá léta na Kubě v postmoderním balení. Obžerné čtení.
Jakub Řehák: Dny plné usínání
Nejlepší letošní sbírka? Dost možná. Co víc říct? Kdo už Řeháka četl, tuší.
Ljudmila Ulická: Zelený stan
Velké dějiny malých lidí ze Sovětského svazu. Zkoumání podstaty lidství na hranici možného. Absurdní divadlo skutečnosti.
Amie Kaufmanová, Jay Kristoff: Iluminae
Sci-fi exploze. Mozaika. Forma jako součást vyprávění.
Yuval Noah Harari: Sapiens. Úchvatný i úděsný příběh lidstva
Biografie lidstva. Strhující, čtivé, originální a vyčerpávající.
Vilma Kadlečková: Hlasy a hvězdy
Mycelium, nejlepší česká sci-fi sága se blíží do finále. A je stále lepší. Přeložte to už do angličtiny!
Miloslav Topinka: Probouzení
Velká událost. Básnické dílo, které voní a štípe jako kouř. Nahlédněte až za hranice řeči.
Oleg Chlevňuk: Stalin. Nový životopis
Komplexní pohled na největšího z masových vrahů. Spousta nových informací a moc čtivě napsáno.
Klára Goldstein: Milíře
Výjimečná sbírka. Prožít život a jazyk až na dřeň. Prolnutí okamžiku a nesamozřejmosti bytí.