Pojmenuj postavičku

Jak bys­te pojme­no­va­li hube­né­ho maza­né­ho klu­ka, jehož jmé­no je samo o sobě ter­čem posměšků?

„Nej­tvrd­ší oříš­ky čas­to býva­jí ty nepří­liš nápad­né, ty, kte­ré nesmě­jí moc vyču­ho­vat a pou­tat pozor­nost. Čte­ná­ře by vlast­ně ani nemě­lo napad­nout, že o něja­ký oří­šek šlo. Tady mezi ně pat­ři­lo napří­klad jmé­no hlav­ní­ho hrdi­ny Jaku­ba Suché­ho, kte­rý se v ori­gi­ná­lu jme­nu­je Ben Pole („pole“ zna­me­ná tyč­ka). Jmé­no muse­lo ladit s tím, že Jakub je hube­ný klu­či­na, taky jsem potře­bo­val, aby Jaku­bův úhlav­ní nepří­tel Max Ham­ta mohl jeho jmé­no komo­lit a dělat si z něj legra­ci, při­tom ale muse­lo být úpl­ně oby­čej­né, půso­bit jako běž­né jmé­no,“ dodá­vá k tomu Vra­ti­slav Kadlec, kte­rý zábav­ný pří­běh Král Vrkú přeložil.

Vymysli pár nových slov

Pojme­nuj­te:

  • nábo­je zaba­le­né ve vlh­kém čer­ném lis­tí, co pách­nou hůř než syreč­ky zaba­le­né ve sta­rých ponožkách,
  • pře­nos­nou past nové generace,
  • nástra­hu, díky kte­ré se váš nepří­tel hez­ky pro­le­tí rov­nou do kaluže,
  • ulti­mát­ní zbraň všech správ­ných oby­va­tel měst­ské­ho hvozdu.

Tcho­řo­bij­ky, blesko­lap, péro­va­dlo-vymrš­ťo­va­dlo, kaďa­pult – Král Vrkú obsa­hu­je nepře­ber­ně slov, kte­rá děti poba­ví, polech­ta­jí jejich fan­ta­zii a dospě­lým troš­ku zamo­ta­jí jazyk.

Musel se s ori­gi­nál­ní­mi slo­vy prát i překladatel?
„Neřekl bych, že se s pře­kla­dem v tako­vém pří­pa­dě peru, spíš si s ním hra­ju, a je to vel­ká zába­va. Nevím, jak jiným pře­kla­da­te­lům, ale zrov­na vymýš­le­ní nových slov mi jde doce­la lehce. Pocho­pi­tel­ně je někdy dlou­ho dola­ďu­ju, měním a nechá­vám uzrát, ale v pod­sta­tě je to jed­na z mých nej­ob­lí­be­něj­ších čás­tí pře­kla­da­tel­ské prá­ce. Občas je pro­blém s tím, že ang­lič­ti­na doká­že být dale­ko krat­ší a má více slov, kte­rá podob­ně zně­jí, a nabí­ze­jí tak pří­le­ži­tost k vtip­ko­vá­ní, ale jin­dy zas češ­ti­na nabíd­ne neče­ka­né řeše­ní, kte­ré snad ani nejde nepo­u­žít: jako je tře­ba zákeř­ná zbraň zva­ná kaďa­pult v téhle knížce.“

Nauč se šišlat

Obohať češtinu o pár nových citoslovcí

Při lis­to­vá­ní kni­hou Král Vrkú se nejde nesmát a záro­veň si říká­te, jak tohle moh­lo vůbec něko­ho napad­nout. Šli jsme rov­nou ke zdro­ji a zepta­li se pře­kla­da­te­le Vra­ti­sla­va Kadlece.

Kni­ha Král Vrkú je plná neob­vyk­lých cito­slov­cí. Jak je vymýšlíte?
Při téhle čin­nos­ti je na mě asi dost legrač­ní pohled (i poslech). Sedím u počí­ta­če, vydá­vám růz­né podiv­né zvu­ky — někdy i růz­ně máchám ruka­ma, abych si je doká­zal lépe před­sta­vit — a potom se je sna­žím zapsat do pís­me­nek tak, aby si je mohl živě před­sta­vit i čte­nář. V tomhle smě­ru je ang­lič­ti­na ve vel­ké výho­dě, pro­to­že jed­nak má — snad i díky sil­né komik­so­vé tra­di­ci — vel­kou záso­bu cito­slov­cí už hoto­vých, jed­nak může coby cito­slov­ce pou­žít i slo­va, kte­rá původ­ně pat­ři­la k jiným slov­ním dru­hům. To v češ­ti­ně někdy úpl­ně nejde, zato ale dostá­vám pří­le­ži­tost, abych jazyk obo­ha­til o spous­tu nových „čvuňch!“ a „švrrrm!“.

„Přelož“ ilustrace

Nápi­sy, bub­li­ny, popis­ky jsou sou­čás­tí ilu­stra­cí, bez kte­rých by celá kni­ha nemě­la ten správ­ný náboj. Jejich vytvo­ře­ní není jen tak. Této čás­ti pří­pra­vy čes­ké­ho vydá­ní se v pří­pa­dě Krá­le Vrkú uja­la Karo­lí­na Stry­ko­vá. Co její prá­ce obná­še­la a co pro ni bylo nejtěžší?

Tvůj ruko­pis zdo­bí inte­ri­é­ry restau­ra­cí i kan­ce­lá­ří, spo­leč­ně s Rozi pořá­dá­te kur­zy Kra­so­písmo a máš za sebou mno­ho rea­li­za­cí, tohle pro tebe byla ale prv­ní prá­ce na kni­ze. Bylo něco, co tě pře­kva­pi­lo, co jsi nečekala?
Vytvo­řit pře­klad ilu­stra­cí písma pro kni­hu byla skvě­lá pří­le­ži­tost a hlav­ně výzva. Když mě s tou­to zakáz­kou Host oslo­vil, moc mě to potě­ši­lo. Je to jed­no z mých nej­ob­lí­be­něj­ších vyda­va­tel­ství a moc se mi líbí titu­ly, co pod ním vychá­zí, a hlav­ně jejich kniž­ní úpra­va, ta je u nás urči­tě jed­na z nejlepších.

Neby­la to ale moje prv­ní spo­lu­prá­ce na kníž­ce. Baka­lá­ře mám totiž z Plz­ně z obo­ru Kni­ha a papír, kníž­ky jsem tedy děla­la už dřív. Spo­lu s brněn­ským diva­dlem MALÉ­hRY jsme vyda­li před pár lety vlast­ní kníž­ku pohá­dek Jak na pří­še­ry, kte­rou jsem ilu­stro­va­la. Písmo jsem vytvá­ře­la pro pola­ro­i­do­vé­ho prů­vod­ce Spud nebo vyší­va­cí kníž­ku Steh-by-steh. Tohle byla ale prv­ní spo­lu­prá­ce na kníž­ce v pře­klá­dá­ní psa­ní, což je mno­hem slo­ži­těj­ší, ale o to vět­ší to pro mě byla výzva. Když bych to měla srov­nat, baví mě kres­le­né písmo víc než ilustrace. 

Ilu­stra­ce v celé kníž­ce jsou hod­ně růz­no­ro­dé, co pro tebe byl nej­vět­ší oříšek?
Nej­vět­ší oří­šek byl nej­pr­ve zjis­tit, jak bude písmo vizu­ál­ně fun­go­vat spo­leč­ně s ilu­stra­cí. Vět­ši­na tex­tu je spo­je­ná s kresbou, je uvnitř růz­ných tva­rů a kresbi­ček. Nej­těž­ší bylo vytvo­řit si styl, kte­rý bude cha­rak­te­rem podob­ný ori­gi­ná­lu, bude respek­to­vat nedo­ko­na­los­ti ruko­pi­su, ale záro­veň abych jím doká­za­la napsat celou kníž­ku a vzít ho za vlastní. 

Bylo pro tebe těž­ké při­způ­so­bit styl písma původ­ním ilustracím?
Na začát­ku hod­ně. Hle­da­la jsem maný­ru ruky, abych styl ori­gi­ná­lu pou­ze nena­po­do­bo­va­la, ale vytvo­ři­la si vlast­ní podo­bu písma. Při­ro­ze­ně mám sklon písma dopra­va, moje ruka je hod­ně nau­če­ná na ita­li­ko­vé tahy a pra­vi­del­nost. Tady to bylo úpl­ně nao­pak. Sklon vle­vo, nepra­vi­del­né a nelo­gic­ké tahy. U písma v pře­kla­du jsem muse­la na nedo­ko­na­los­ti ubrat, pro­ti tomu své­mu ho udě­lat buc­la­těj­ší, s vět­ší dik­cí, cha­rak­te­rem dva­nác­ti­le­té­ho kluka. 

Co tě na Krá­li Vrkú nej­víc bavilo?
Nej­víc mě bavi­la výzva zkom­bi­no­vat moje napo­do­be­né písmo s ori­gi­nál­ní ilu­stra­cí. Zakom­po­no­vat ho dovnitř tak, aby se vešlo, i přes­to, že v pře­kla­du byly tex­ty čas­to jinak dlou­hé. Ang­lič­ti­na je vždy vizu­ál­ně mno­hem hez­čí, mno­hem jed­no­duš­ší na psa­ní. Češ­ti­na je kvů­li dia­kri­ti­ce a sklad­bě pís­men na psa­ní mno­hem těž­ší. Všech­no jsem kres­li­la v led­nu a v úno­ru a moh­la při­tom sedět doma hodi­ny s čajem, udě­lat si z toho tako­vou klid­nou medi­ta­ci a necho­dit do mra­zu, to bylo taky super.

Skloňuj slovo „král“ v ženském rodě

  1. 1. pád j. č. král Vrkú
  2. 2. pád j. č. krá­le Vrkú
  3. 3. pád j. č. krá­li Vrkú
  4. 4. pád j. č. král Vrkú 
  5. 5. pád j. č. krá­li Vrkú
  6. 6. pád j. č. krá­li Vrkú
  7. 7. pád j. č. krá­lí Vrkú

Ale počkat! Proč v žen­ském rodě? Odpo­věď najde­te v kni­ze.