Na kafe s překladatelem: Aleš Drobek

Dalším překladatelem, kterého vám představíme, je Aleš Drobek. Řada našich čtenářů ho bude nejspíš znát hlavně jako překladatele čínské sci-fi trilogie Vzpomínka na Zemi od Liou Cch‘-sina (více o překladu této série se můžete dočíst v článku Akce Kulový blesk). Kromě toho přeložil také Cestu do Babylonu Josiaha Bancrofta nebo třeba román Verze nula od Davida Yoona. A na podzim se můžete těšit na novou sci-fi sérii.

Na kafe s překladatelem: Tomáš Kačer

Tomáše Kačera můžete znát jako autora překladu Achilleovy písně, knih Christose Tsiolkase , starších titulů Scarlett Thomasové nebo knihy Čistý od Andrewa Millera. V posledních letech se jeho překlady mohli těšit spíše čtenáři non-fiction, nejde nezmínit třeba V existencialistické kavárně Sary Bakewellové nebo jeho nejnovější překlad Ani na to nemyslete od George Marshalla.

Na kafe s překladatelem: Filip Drlík

Komu chyběla nahlédnutí do překladatelského zákulisí, může přestat zoufat. Připravili jsme pro vás nový seriál Na kafe s překladatelem, kde vám představíme překladatele, které znáte ze stránek našich knih.
Za inspiraci děkujeme Překladatelům Severu a jejich překladatelské štafetě.

Nalezeno v překladu aneb proč komunikovat s autorem

Když nám to okolnosti dovolí, rádi se jednou za čas osobně setkáme s našimi překladateli. Bývají to chvíle plné skvělých nápadů i podnětných témat, a především úsměvů a radosti ze vzájemného seznamování. Překládání je přece jen z velké části osamělé povolání, a tak nás vždycky potěší, když si ke jménu a e-mailové adrese můžeme doplnit i obličej.

Emoční náročnost překladu

I když to tak na první pohled nevypadá, překladatelé vykonávají rizikové povolání — nikdy neví, jestli na ně na další stránce nevyskočí vrah, a hlavně i vypjaté pasáže, u kterých pak čtenáři utírají slzy nebo se modlí, aby je už měli za sebou, musejí rozpitvat slovo po slově a opakovaně se k nim vracet. Prožívají texty, které překládají, opravdu stejně silně jako čtenáři samotní?

Když vám uprostřed překladu umře postava…

Překladatelky Eva Dohnálková a Karolína Stehlíková se pro čtenáře Kavárny zamyslely nad emoční náročností překladatelské činnosti.

Rodinná sága provoněná čokoládou

Román Osmý život (pro Brilku) se odehrává na pozadí celého dvacátého století: v carském Rusku i Berlíně po pádu komunistického režimu. Stal se fenoménem v Německu, Gruzii nebo Nizozemsku a řada médií jej označila jako román roku nebo to nejzajímavější ze současné německé literatury. Aktuálně je kniha mezi nominacemi na Mezinárodní Bookerovu cenu. Čím si získala čtenáře, jsme zjišťovali od překladatelky Michaely Škultéty a jazykové redaktorky Terezy Jůzové.

Akce Kulový blesk

Překládání čínské vědecké sci-fi dokáže být pořádný překladatelský oříšek. Zajímá vás, jak se s ním naši překladatelé popasovali?

Jak se tvoří název

Napadlo vás už někdy, jak se vlastně překládají názvy knížek? V mnoha případech nestačí doslovný překlad a je třeba popustit uzdu fantazii.

Dlouho očekávaný dýchánek

aneb Jak se překladatelé s redaktory sešli

Fantastická jména a jak je přeložit

Přemýšleli jste už někdy nad tím, jakými magickými schopnostmi musí oplývat překladatelé fantasy? Právě na ně přece připadá onen nelehký úkol převádět do češtiny fantastické světy, které existují převážně v myslích autorů. Navíc se nesmí zaleknout mnohdy tlustých a mnohadílných ság, často jde tedy o úkol takřka herkulovský.