Televizní cyklus Čtenářský deník za dobu své existence představil už pěknou řádku současných českých spisovatelů a jejich knih. Z odvysílaných a připravovaných částí níže uvádíme anotace těch, v nichž se představují autoři nakladatelství Host. Všechny odvysílané pořady je možné zhlédnout ze záznamu na stránkách České televize.
Stanislav Beran – Až umřeš, nikdo už ti nebude chtít sahat na prsa
Lukáš Hejlík uvádí autora a jeho knihu. Literární průvodce současnou českou prózou. Režie P. Kerekes
Nehrdinští hrdinové povídkové knihy Stanislava Berana jsou obtíženi všednodenními starostmi, které je nečekaně uvrhnou do trýznivých tázání. Chtě nechtě musejí promýšlet otázky viny, odpuštění i bolestných traumat z minulosti. Dilemata obtěžkávají postavy novými vztahy a osudovými zvraty, směřujícími ke křehké katarzi. Hlavní perspektivu Beranova psaní ovšem nepředstavuje suchopárné přemítání „o životě“, ale především čtivý a uvěřitelný příběh.
Lukáš Hejlík, herec, moderátor a duchovní otec ojedinělého projektu Listování, kde formou scénických čtení představuje současnou českou literaturu, si Beranovu knihu s podivným názvem zamiloval, představil v Listování a teď také na obrazovce ČT.
Petr Motýl – Každý svojí rybičkou
Ester Kočičková uvádí autora a jeho knihu. Literární průvodce současnou českou prózou. Režie M. Františák
Je to procházka pamětí, nebo jen sladké přemítání? A záleží na tom? Každý svojí rybičkou si může rozříznout zažloutlou obálku, která ukrývá „volňáska do dětství“. Bude to, jako byste se ze zářivého snu probudili do ještě krásnějších dní uhelných prázdnin. Je to vůbec nejkrásnější vyprávění rabiátského básníka s křehkým jménem. A když obálku zase zalepíte, přibudou v ní vaše slzy i váš smích… Každý svojí rybičkou Petra Motýla je poetickým vyprávěním desetiletého kluka, který podniká výpravy po okolí se svým kamarádem, s ostatními kluky hraje hokej a svádí bitvy s „Panelákama“. Především však tráví čas se svým dědou, který je bývalý doktor a z letmých narážek je zjevné, že býval v Klatovech před nástupem komunistů významnou osobností, k níž mají lidé stále úctu…
Po stránkách této zjitřele básnivé prózy provází zpěvačka, textařka a moderátorka Ester Kočičková.
Zdeněk Grmolec – Vymítání anděla
http://www.ceskatelevize.cz/program/10169663406 – 25.04.2010 – 09:40 – 2.html
Vít Kremlička uvádí autora a jeho knihu. Režie J. Dadák
Protože Zdeněk Grmolec (nar. 1947) ve svých nejstarších povídkách psal o vinobraních a zabijačkách, pasovali jej po vydání prvotiny (vyšla v Československém spisovateli na podzim hektického roku 1989) málem na folkloristu. Brzy se však ukázalo, že venkov je pro něj prostorem, ve kterém lze ukázat mnohem víc – mizení podstatného z člověka i z dějin. Později, v devadesátých letech, jako by se autor vydal ve stopách nejsžíravějšího moravského meziválečného expresionisty Hermanna Ungara. Jako by ve shodě s ním uvěřil, že je-li život strašnější, než většina z nás tuší, zbývá aspoň naděje zburcovat čtenáře ze spánku šokem. Anebo je tou největší moudrostí se z celé té životní vřavy stáhnout? Oči Grmolcových postav se pravidelně stočí do kleneb a kopulí barokních kostelů, autorem tolik milovaných. Pokud zklame tradice i současnost, říká autor, člověku stále zbývá možnost hledět vzhůru. Výbor z díla zralého prozaika, jehož povídky a novely prozatím zůstávaly nenápadně rozesety v antologiích a časopisech, bude pro všechny, zvláště ty, kteří si oblíbili českou beletrii, jistě příjemným překvapením.
Pozoruhodným Grmolcovým dílem nás provádí básník, spisovatel, literární publicista a hudebník Vít Kremlička.
Petra Soukupová – K moři
Jiří Králík uvádí autorku a její knihu. Režie M. Františák
K moři – prozaický debut Petry Soukupové: zručně napsaný text rozkrývá vztahy členů dvou rodin propojených osobou otce Petra. Děj se odvíjí během improvizované letní dovolené na chorvatském pobřeží, kterou je Petr nucen absolvovat ve společnosti všech svých potomků. Pouze v tomto zdánlivě krátkém a na události chudém časovém úseku se intenzivně protnou osudy všech – muže, jeho čtyř dcer, současné i bývalé manželky. Textu, zachycujícímu vlastní pobyt, předchází stručné uvedení do osudů všech postav, v závěrečném, třetím oddílu jsou jejich příběhy dopovězeny. Kniha dokáže ve čtenáři se zdravou nepříjemností evokovat intenzivní pocit ubíhajícího času, rychlosti, s níž naše životy kvapí a pomíjejí.
Čtenářem novely K moři Petry Soukupové pro diváky České televize je organizátor filmový přehlídek Jiří Králík.
Kateřina Tučková – Vyhnání Gerty Schnirch
Vladimír Kokolia uvádí autorku a její román.
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“ společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.
Román Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch čte pro diváky České televize výtvarník Vladimír Kokolia. Režie M. Františák
Roman Ludva – Jezdci pod slunečníkem
Petr Bilík uvádí autora a jeho knihu.
Roman Ludva ve svém postmoderním románovém thrilleru Jezdci pod slunečníkem po všech stránkách naplňuje koncept intelektualizované konzumní literatury: složitě konstruované příběhy, které využívají prostředků moderního detektivního románu, jsou zprostředkovány vypravěčem čtenářsky i odborně poučeným. V knize se prolíná pátrání trojice vyšetřovatelů po nájemném vrahovi i osobní příběh vraha samého.
Tuto napínavou knihu, která by se snadno mohla stát předlohou filmovému zpracování, představí Petr Bilík, redaktor, filmový vědec a vysokoškolský pedagog. Režie B. Němec
Jan Balabán – Možná že odcházíme
Ivan Motýl uvádí Jana Balabána a jeho knihu povídek
Jan Balabán (1961) je jedním z nejvýznamnějších autorů poslední doby. Je mistrem existenciálních povídek, v nichž zachycuje hrdiny v okamžiku životní krize. Jeho kniha povídek Možná že odcházíme byla v anketě Lidových novin vyhlášena Knihou roku 2004 a získala Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004.
Čtenářem této knihy a průvodcem pořadem bude ostravský básník a publicista Ivan Motýl. Režie Martin Františák.
Radka Denemarková – Peníze od Hitlera
Karol Sidon uvádí autorku a její knihu
Spisovatelka, scenáristka, překladatelka a dramaturgyně Radka Denemarková (1968) vystudovala germanistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté působila jako odborná asistentka německého jazyka. V roce 1997 získala doktorský titul v oboru česká literatura a mezi lety 1998 – 2004 pracovala v oddělení literatury 20. století Ústavu pro českou literaturu AV ČR a zároveň jako lektor a dramaturg v Divadle Na zábradlí. Od října 2004 je ve svobodném povolání. Ve své tvorbě úzce propojuje umělecké oblasti literární a divadelní. Podílela se na dvoudílném Slovníku českých spisovatelů od roku 1945 (1995, 1998), napsala monografii Evalda Schorma Sám sobě nepřítelem (1998) a studii Ohlédnutí za Milenou Honzíkovou (2003). Překládá z němčiny divadelní hry a je rovněž autorkou několika scénářů dokumentů uvedených Českou televizí. V poslední době se stále více věnuje původním prózám. Její prvotina A já pořád kdo to tluče vyšla v roce 2005 a o rok mladší je román Peníze od Hitlera. Ten pozoruhodným stylem líčí osud dívky, Gity Lauchsmannové, jíž spletité česko-německo-židovské kořeny nedovolují vrátit se do nově uspořádané a národnostně založené poválečné společnosti. Kniha v roce 2007 získala cenu Magnesia Litera za prózu.
Čtenářem v tomto pořadu cyklu Čtenářský deník bude spisovatel, scenárista a bývalý český zemský a pražský rabín Karol Sidon.
Jiří Hájíček – Selský baroko
Kristýna Vlachová uvádí autora a jeho knihu
Spisovatel Jiří Hájíček (1967) je jedním z nejvýznamnějších současných mladých českých autorů. Patří k realistickému proudu v české literatuře a ve svých prózách čerpá především z prostředí jihočeského venkova a malého města. Po básnických počátcích se zaměřil na prózy ze současnosti, z nichž velký ohlas vzbudily jeho romány Dobrodruzi hlavního proudu a Zloději zelených koní. Jeho zatím nejvýznamnějším dílem je román s takřka detektivním půdorysem nazvaný Selský baroko. Autor se v něm vrací k osudům lidí v době násilné kolektivizace venkova. Jiří Hájíček získal za knihu v roce 2006 literární cenu Magnezia Litera.
Čtenářkou v tomto pořadu cyklu Čtenářský deník bude dokumentaristka Kristýna Vlachová, jež je známa především svými dokumenty o politických procesech padesátých let.
Ota Filip – Osmý čili nedokončený životopis
Jiří Trávníček uvádí autora a jeho knihu
Ota Filip (1930), český autor píšící německy, jak sám sebe charakterizuje, je jedním z nejvýznamnějších současných spisovatelů. V roce 1970 byl odsouzen za podvracení republiky a v roce 1974 byl nuceně vystěhován do Německa. Je autorem dlouhé řady knih, mimo jiné také tragigroteskní románové kroniky Nanebevstoupení Lojzy Lapáčka ze Slezské Ostravy, podle níž natočila Česká televize seriál. Osmý čili nedokončený životopis začíná tam, kde končí jeho předchozí kniha Sedmý životopis – tedy v roce 1952. Autor nás provází následujícími padesáti lety svého pohnutého života, v němž velké dějiny sehrály neblahou roli. Ústředním bodem, k němuž se román neustále navrací, je rok 1998, kdy tragicky zahynul jeho syn Pavel, v reakci na štvavou kampaň rozpoutanou pro Filipovu údajnou spolupráci s StB.
Čtenářem v tomto pořadu cyklu Čtenářský deník bude bohemista Jiří Trávníček.
Pavel Brycz – Patriarchátu dávno zašlá sláva
Václav Bělohradský uvádí autora a jeho knihu
Devětatřicetiletý reklamní textař, spisovatel a držitel Ortenovy ceny (1999) Pavel Brycz, debutoval v roce 1993 povídkovou knihou Hlava Upanišády. Největší ohlas vzbudil jeho román Patriarchátu dávno zašlá sláva, za který autor také roce 2004 získal státní cenu za literaturu. Tato kniha je groteskní ságou ukrajinské rodiny Berezinků, která opouští zbídačený domov a vydává se vstříc iluzím i kruté pravdě o životě v západní civilizaci. Ve středu románu je především mužský svět, který spěje pomalu, ale jistě k záhubě. Zachránit jej mohou jen ženy.
Čtenářem v tomto pořadu cyklu Čtenářský deník bude významný český filosof a sociolog Václav Bělohradský, jenž je široké veřejnosti znám především díky svým provokativním esejům, v nichž se kriticky vyjadřuje k současnému stavu společnosti.
Stanislav Komárek – Mandaríni
Pavel Kačírek uvádí autora a jeho knihu
Román o povaze osudu, křehkosti lidských plánů a ambic i našeho života vůbec. S příznačnou ironií vykresluje lokální a dobové reálie.
Pro televizní diváky čte Jiří Kačírek.