Tele­viz­ní cyk­lus Čte­nář­ský deník za dobu své exis­ten­ce před­sta­vil už pěk­nou řád­ku sou­čas­ných čes­kých spi­so­va­te­lů a jejich knih. Z odvy­sí­la­ných a při­pra­vo­va­ných čás­tí níže uvá­dí­me ano­ta­ce těch, v nichž se před­sta­vu­jí auto­ři nakla­da­tel­ství Host. Všech­ny odvy­sí­la­né pořa­dy je mož­né zhléd­nout ze zázna­mu na strán­kách Čes­ké televize.

Sta­ni­slav Beran – Až umřeš, nikdo už ti nebu­de chtít sahat na prsa

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​i​v​y​s​i​l​a​n​i​/​3​1​0​2​9​5​3​5​0​0​2​0​0​3​1​-​c​t​e​n​a​r​s​k​y​-​d​enik/

Lukáš Hej­lík uvá­dí auto­ra a jeho kni­hu. Lite­rár­ní prů­vod­ce sou­čas­nou čes­kou pró­zou. Režie P. Kerekes

Nehr­din­ští hrdi­no­vé povíd­ko­vé kni­hy Sta­ni­sla­va Bera­na jsou obtí­že­ni všed­no­den­ní­mi sta­rost­mi, kte­ré je neče­ka­ně uvrh­nou do trýzni­vých tázá­ní. Chtě nechtě muse­jí pro­mýš­let otáz­ky viny, odpuš­tě­ní i bolest­ných trau­mat z minu­los­ti. Dile­ma­ta obtěž­ká­va­jí posta­vy nový­mi vzta­hy a osu­do­vý­mi zvra­ty, smě­řu­jí­cí­mi ke křeh­ké katar­zi. Hlav­ní per­spek­ti­vu Bera­no­va psa­ní ovšem nepřed­sta­vu­je sucho­pár­né pře­mí­tá­ní „o živo­tě“, ale pře­de­vším čti­vý a uvě­ři­tel­ný příběh.
Lukáš Hej­lík, herec, mode­rá­tor a duchov­ní otec oje­di­ně­lé­ho pro­jek­tu Lis­to­vá­ní, kde for­mou scé­nic­kých čte­ní před­sta­vu­je sou­čas­nou čes­kou lite­ra­tu­ru, si Bera­no­vu kni­hu s podiv­ným názvem zami­lo­val, před­sta­vil v Lis­to­vá­ní a teď také na obra­zov­ce ČT.

Petr Motýl – Kaž­dý svo­jí rybičkou

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​i​v​y​s​i​l​a​n​i​/​1​0​1​6​9​6​6​3​4​0​6​-​c​t​e​n​a​r​s​k​y​-​d​enik/

Ester Kočič­ko­vá uvá­dí auto­ra a jeho kni­hu. Lite­rár­ní prů­vod­ce sou­čas­nou čes­kou pró­zou. Režie M. Františák

Je to pro­cház­ka pamě­tí, nebo jen slad­ké pře­mí­tá­ní? A zále­ží na tom? Kaž­dý svo­jí rybič­kou si může rozříz­nout zažloutlou obál­ku, kte­rá ukrý­vá „vol­ňás­ka do dět­ství“. Bude to, jako bys­te se ze záři­vé­ho snu pro­bu­di­li do ješ­tě krás­něj­ších dní uhel­ných prázd­nin. Je to vůbec nej­krás­něj­ší vyprá­vě­ní rabi­át­ské­ho bás­ní­ka s křeh­kým jmé­nem. A když obál­ku zase zale­pí­te, při­bu­dou v ní vaše slzy i váš smích… Kaž­dý svo­jí rybič­kou Pet­ra Motý­la je poe­tic­kým vyprá­vě­ním dese­ti­le­té­ho klu­ka, kte­rý pod­ni­ká výpra­vy po oko­lí se svým kama­rá­dem, s ostat­ní­mi klu­ky hra­je hokej a svá­dí bitvy s „Pane­lá­ka­ma“. Pře­de­vším však trá­ví čas se svým dědou, kte­rý je býva­lý dok­tor a z let­mých nará­žek je zjev­né, že býval v Kla­to­vech před nástu­pem komu­nis­tů význam­nou osob­nos­tí, k níž mají lidé stá­le úctu…

Po strán­kách této zjitře­le bás­ni­vé pró­zy pro­vá­zí zpě­vač­ka, textař­ka a mode­rá­tor­ka Ester Kočičková.

Zde­něk Grmo­lec – Vymí­tá­ní anděla

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​p​r​o​g​r​a​m​/​1​0​1​6​9​6​63406 – 25.04.2010 – 09:40 – 2.html

Vít Kremlič­ka uvá­dí auto­ra a jeho kni­hu. Režie J. Dadák

Pro­to­že Zde­něk Grmo­lec (nar. 1947) ve svých nej­star­ších povíd­kách psal o vino­bra­ních a zabi­jač­kách, paso­va­li jej po vydá­ní prvo­ti­ny (vyšla v Čes­ko­slo­ven­ském spi­so­va­te­li na pod­zim hek­tic­ké­ho roku 1989) málem na folklo­ris­tu. Brzy se však uká­za­lo, že ven­kov je pro něj pro­sto­rem, ve kte­rém lze uká­zat mno­hem víc – mize­ní pod­stat­né­ho z člo­vě­ka i z dějin. Poz­dě­ji, v deva­de­sá­tých letech, jako by se autor vydal ve sto­pách nej­sží­ra­věj­ší­ho morav­ské­ho mezi­vá­leč­né­ho expre­si­o­nis­ty Her­man­na Unga­ra. Jako by ve sho­dě s ním uvě­řil, že je-li život straš­něj­ší, než vět­ši­na z nás tuší, zbý­vá aspoň nadě­je zbur­co­vat čte­ná­ře ze spán­ku šokem. Ane­bo je tou nej­vět­ší moud­ros­tí se z celé té život­ní vřa­vy stáh­nout? Oči Grmol­co­vých postav se pra­vi­del­ně sto­čí do kle­neb a kopu­lí barok­ních kos­te­lů, auto­rem tolik milo­va­ných. Pokud zkla­me tra­di­ce i sou­čas­nost, říká autor, člo­vě­ku stá­le zbý­vá mož­nost hle­dět vzhů­ru. Výbor z díla zra­lé­ho pro­za­i­ka, jehož povíd­ky a nove­ly pro­za­tím zůstá­va­ly nená­pad­ně roze­se­ty v anto­lo­gi­ích a časo­pi­sech, bude pro všech­ny, zvláš­tě ty, kte­ří si oblí­bi­li čes­kou belet­rii, jis­tě pří­jem­ným překvapením.

Pozo­ru­hod­ným Grmol­co­vým dílem nás pro­vá­dí bás­ník, spi­so­va­tel, lite­rár­ní pub­li­cis­ta a hudeb­ník Vít Kremlička.

Pet­ra Sou­ku­po­vá – K moři

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​i​v​y​s​i​l​a​n​i​/​3​1​0​2​9​5​3​5​0​0​2​0​0​0​6​-​c​t​e​n​a​r​s​k​y​-​d​enik/

Jiří Krá­lík uvá­dí autor­ku a její kni­hu. Režie M. Františák

K moři – pro­za­ic­ký debut Pet­ry Sou­ku­po­vé: zruč­ně napsa­ný text roz­krý­vá vzta­hy čle­nů dvou rodin pro­po­je­ných oso­bou otce Pet­ra. Děj se odví­jí během impro­vi­zo­va­né let­ní dovo­le­né na chor­vat­ském pobře­ží, kte­rou je Petr nucen absol­vo­vat ve spo­leč­nos­ti všech svých potom­ků. Pou­ze v tom­to zdán­li­vě krát­kém a na udá­los­ti chudém časo­vém úseku se inten­ziv­ně pro­tnou osu­dy všech – muže, jeho čtyř dcer, sou­čas­né i býva­lé man­žel­ky. Tex­tu, zachy­cu­jí­cí­mu vlast­ní pobyt, před­chá­zí struč­né uve­de­ní do osu­dů všech postav, v závě­reč­ném, tře­tím oddí­lu jsou jejich pří­běhy dopo­vě­ze­ny. Kni­ha doká­že ve čte­ná­ři se zdra­vou nepří­jem­nos­tí evo­ko­vat inten­ziv­ní pocit ubí­ha­jí­cí­ho času, rych­los­ti, s níž naše živo­ty kva­pí a pomíjejí.

Čte­ná­řem nove­ly K moři Pet­ry Sou­ku­po­vé pro divá­ky Čes­ké tele­vi­ze je orga­ni­zá­tor fil­mo­vý pře­hlí­dek Jiří Králík.

Kate­ři­na Tuč­ko­vá – Vyhná­ní Ger­ty Schnirch

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​i​v​y​s​i​l​a​n​i​/​3​1​0​2​9​5​3​5​0​0​2​0​0​0​2​-​c​t​e​n​a​r​s​k​y​-​d​enik/

Vla­di­mír Koko­lia uvá­dí autor­ku a její román.

Noc z 30. na 31. 5. 1945. Ger­ta Schni­rch, mat­ka něko­li­ka­mě­síč­ní dcer­ky, je jen s osob­ní­mi věc­mi „odsu­nu­ta“ spo­leč­ně s ostat­ní­mi brněn­ský­mi Něm­ci smě­rem na Vídeň. Vyčer­pá­va­jí­cí pochod skon­čí v Poho­ře­li­cích, kde mno­ho vyhnan­ců pod­leh­ne epi­de­mii tyfu a úpla­vi­ce. Ger­ta a někte­ré dal­ší němec­ké ženy se zachrá­ní při nuce­ných pra­cích na již­ní Mora­vě, kde setr­va­jí i po ukon­če­ní trans­por­tů. Po zno­vu­zís­ká­ní čes­ko­slo­ven­ské­ho občan­ství se Ger­ta vra­cí do Brna, v němž pro­ží­vá dal­ší bouř­li­vé udá­los­ti dru­hé polo­vi­ny dva­cá­té­ho století.

Román Kate­ři­ny Tuč­ko­vé Vyhná­ní Ger­ty Schni­rch čte pro divá­ky Čes­ké tele­vi­ze výtvar­ník Vla­di­mír Koko­lia. Režie M. Františák

Roman Ludva – Jezd­ci pod slunečníkem

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​p​r​o​g​r​a​m​/​1​0​2​6​6​6​93331 – 24.03.2010 – 02:00 – 2‑ctenarsky-denik-roman-ludva-jezdci-pod-slunecnikem.html?obdobif=all&broad=10169663406&from=10&backaddr=search

Petr Bilík uvá­dí auto­ra a jeho knihu.

Roman Ludva ve svém post­mo­der­ním romá­no­vém thrille­ru Jezd­ci pod slu­neč­ní­kem po všech strán­kách napl­ňu­je kon­cept inte­lek­tu­a­li­zo­va­né kon­zum­ní lite­ra­tu­ry: slo­ži­tě kon­stru­o­va­né pří­běhy, kte­ré vyu­ží­va­jí pro­střed­ků moder­ní­ho detek­tiv­ní­ho romá­nu, jsou zpro­střed­ko­vá­ny vypra­vě­čem čte­nář­sky i odbor­ně pou­če­ným. V kni­ze se pro­lí­ná pát­rá­ní tro­ji­ce vyšet­řo­va­te­lů po nájem­ném vra­ho­vi i osob­ní pří­běh vra­ha samého.

Tuto napí­na­vou kni­hu, kte­rá by se snad­no moh­la stát před­lo­hou fil­mo­vé­mu zpra­co­vá­ní, před­sta­ví Petr Bilík, redak­tor, fil­mo­vý vědec a vyso­ko­škol­ský peda­gog. Režie B. Němec

Jan Bala­bán – Mož­ná že odcházíme

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​p​r​o​g​r​a​m​/​1​0​1​6​9​6​63406 – 23.01.2008 – 04:40 – 2‑ctenarsky-denik-mozna-ze-odchazime.html?obdobif=all&broad=10169663406&from=140&backaddr=search

Ivan Motýl uvá­dí Jana Bala­bá­na a jeho kni­hu povídek

Jan Bala­bán (1961) je jed­ním z nej­vý­znam­něj­ších auto­rů posled­ní doby. Je mis­trem exis­ten­ci­ál­ních poví­dek, v nichž zachy­cu­je hrdi­ny v oka­mži­ku život­ní kri­ze. Jeho kni­ha poví­dek Mož­ná že odchá­zí­me byla v anke­tě Lido­vých novin vyhlá­še­na Kni­hou roku 2004 a zís­ka­la Mag­ne­sii Lite­ru 2005 za pró­zu a nomi­na­ci na Stát­ní cenu za lite­ra­tu­ru 2004.

Čte­ná­řem této kni­hy a prů­vod­cem pořa­dem bude ost­rav­ský bás­ník a pub­li­cis­ta Ivan Motýl. Režie Mar­tin Františák.

Rad­ka Dene­mar­ko­vá – Pení­ze od Hitlera

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​p​r​o​g​r​a​m​/​1​0​1​6​9​6​63406 – 14.06.2008 – 11:10 – 2‑ctenarsky-denik-radka-denemarkova-penize-od-hitlera.html?obdobif=all&broad=10169663406&from=100&backaddr=search

Karol Sidon uvá­dí autor­ku a její knihu

Spi­so­va­tel­ka, sce­nárist­ka, pře­kla­da­tel­ka a dra­ma­tur­gy­ně Rad­ka Dene­mar­ko­vá (1968) vystu­do­va­la ger­ma­nis­ti­ku a bohe­mis­ti­ku na Filo­zo­fic­ké fakul­tě Uni­ver­zi­ty Kar­lo­vy. Poté půso­bi­la jako odbor­ná asi­s­tent­ka němec­ké­ho jazy­ka. V roce 1997 zís­ka­la dok­tor­ský titul v obo­ru čes­ká lite­ra­tu­ra a mezi lety 1998 – 2004 pra­co­va­la v oddě­le­ní lite­ra­tu­ry 20. sto­le­tí Ústa­vu pro čes­kou lite­ra­tu­ru AV ČR a záro­veň jako lek­tor a dra­ma­turg v Diva­dle Na zábrad­lí. Od říj­na 2004 je ve svo­bod­ném povo­lá­ní. Ve své tvor­bě úzce pro­po­ju­je umě­lec­ké oblas­ti lite­rár­ní a diva­del­ní. Podí­le­la se na dvou­díl­ném Slov­ní­ku čes­kých spi­so­va­te­lů od roku 1945 (1995, 1998), napsa­la mono­gra­fii Eval­da Schor­ma Sám sobě nepří­te­lem (1998) a stu­dii Ohléd­nu­tí za Mile­nou Hon­zí­ko­vou (2003). Pře­klá­dá z něm­či­ny diva­del­ní hry a je rov­něž autor­kou něko­li­ka scé­ná­řů doku­men­tů uve­de­ných Čes­kou tele­vi­zí. V posled­ní době se stá­le více věnu­je původ­ním prózám. Její prvo­ti­na A já pořád kdo to tlu­če vyšla v roce 2005 a o rok mlad­ší je román Pení­ze od Hit­le­ra. Ten pozo­ru­hod­ným sty­lem líčí osud dív­ky, Gity Lau­chsman­no­vé, jíž sple­ti­té čes­ko-němec­ko-židov­ské koře­ny nedo­vo­lu­jí vrá­tit se do nově uspo­řá­da­né a národ­nost­ně zalo­že­né pová­leč­né spo­leč­nos­ti. Kni­ha v roce 2007 zís­ka­la cenu Mag­ne­sia Lite­ra za prózu.

Čte­ná­řem v tom­to pořa­du cyk­lu Čte­nář­ský deník bude spi­so­va­tel, sce­náris­ta a býva­lý čes­ký zem­ský a praž­ský rabín Karol Sidon.

Jiří Hájí­ček – Sel­ský baroko

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​p​r​o​g​r​a​m​/​1​0​1​6​9​6​63406 – 28.04.2008 – 02:30 – 2‑ctenarsky-denik-jiri-hajicek-selsky-baroko.html?obdobif=all&broad=10169663406&from=110&backaddr=search

Kris­tý­na Vla­cho­vá uvá­dí auto­ra a jeho knihu

Spi­so­va­tel Jiří Hájí­ček (1967) je jed­ním z nej­vý­znam­něj­ších sou­čas­ných mla­dých čes­kých auto­rů. Pat­ří k rea­lis­tic­ké­mu prou­du v čes­ké lite­ra­tu­ře a ve svých prózách čer­pá pře­de­vším z pro­stře­dí jiho­čes­ké­ho ven­ko­va a malé­ho měs­ta. Po bás­nic­kých počát­cích se zamě­řil na pró­zy ze sou­čas­nos­ti, z nichž vel­ký ohlas vzbu­di­ly jeho romá­ny Dob­ro­dru­zi hlav­ní­ho prou­du a Zlo­dě­ji zele­ných koní. Jeho zatím nej­vý­znam­něj­ším dílem je román s takřka detek­tiv­ním půdo­ry­sem nazva­ný Sel­ský baro­ko. Autor se v něm vra­cí k osudům lidí v době násil­né kolek­ti­vi­za­ce ven­ko­va. Jiří Hájí­ček zís­kal za kni­hu v roce 2006 lite­rár­ní cenu Mag­ne­zia Litera.

Čte­nář­kou v tom­to pořa­du cyk­lu Čte­nář­ský deník bude doku­men­ta­rist­ka Kris­tý­na Vla­cho­vá, jež je zná­ma pře­de­vším svý­mi doku­men­ty o poli­tic­kých pro­ce­sech pade­sá­tých let.

Ota Filip – Osmý čili nedo­kon­če­ný životopis

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​p​r​o​g​r​a​m​/​1​0​1​6​9​6​63406 – 21.04.2008 – 12:45 – 2‑ctenarsky-denik-ota-filip-osmy-cili-nedokonceny-zivotopis.html?obdobif=all&broad=10169663406&from=110&backaddr=search

Jiří Tráv­ní­ček uvá­dí auto­ra a jeho knihu

Ota Filip (1930), čes­ký autor píší­cí němec­ky, jak sám sebe cha­rak­te­ri­zu­je, je jed­ním z nej­vý­znam­něj­ších sou­čas­ných spi­so­va­te­lů. V roce 1970 byl odsou­zen za pod­vra­ce­ní repub­li­ky a v roce 1974 byl nuce­ně vystě­ho­ván do Němec­ka. Je auto­rem dlou­hé řady knih, mimo jiné také tragi­gro­tesk­ní romá­no­vé kro­ni­ky Nane­bevstou­pe­ní Loj­zy Lapáč­ka ze Slez­ské Ost­ra­vy, pod­le níž nato­či­la Čes­ká tele­vi­ze seri­ál. Osmý čili nedo­kon­če­ný živo­to­pis začí­ná tam, kde kon­čí jeho před­cho­zí kni­ha Sed­mý živo­to­pis – tedy v roce 1952. Autor nás pro­vá­zí násle­du­jí­cí­mi pade­sá­ti lety své­ho pohnu­té­ho živo­ta, v němž vel­ké ději­ny sehrá­ly nebla­hou roli. Ústřed­ním bodem, k němuž se román neu­stá­le navra­cí, je rok 1998, kdy tra­gic­ky zahy­nul jeho syn Pavel, v reak­ci na štva­vou kam­paň roz­pou­ta­nou pro Fili­po­vu údaj­nou spo­lu­prá­ci s StB.

Čte­ná­řem v tom­to pořa­du cyk­lu Čte­nář­ský deník bude bohe­mis­ta Jiří Trávníček.

Pavel Bry­cz – Patri­ar­chá­tu dáv­no zaš­lá sláva

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​p​r​o​g​r​a​m​/​1​0​1​6​9​6​63406 – 28.02.2008 – 03:50 – 1‑ctenarsky-denik-pavel-brycz-patriarchatu-davno-zasla-slava.html?obdobif=all&broad=10169663406&from=130&backaddr=search

Vác­lav Bělo­hrad­ský uvá­dí auto­ra a jeho knihu

Devě­ta­tři­ce­ti­le­tý reklam­ní textař, spi­so­va­tel a drži­tel Orte­no­vy ceny (1999) Pavel Bry­cz, debu­to­val v roce 1993 povíd­ko­vou kni­hou Hla­va Upa­ni­šá­dy. Nej­vět­ší ohlas vzbu­dil jeho román Patri­ar­chá­tu dáv­no zaš­lá slá­va, za kte­rý autor také roce 2004 zís­kal stát­ní cenu za lite­ra­tu­ru. Tato kni­ha je gro­tesk­ní ságou ukra­jin­ské rodi­ny Bere­zin­ků, kte­rá opouš­tí zbí­da­če­ný domov a vydá­vá se vstříc ilu­zím i kru­té prav­dě o živo­tě v západ­ní civi­li­za­ci. Ve stře­du romá­nu je pře­de­vším muž­ský svět, kte­rý spě­je poma­lu, ale jis­tě k záhubě. Zachrá­nit jej mohou jen ženy.

Čte­ná­řem v tom­to pořa­du cyk­lu Čte­nář­ský deník bude význam­ný čes­ký filo­sof a soci­o­log Vác­lav Bělo­hrad­ský, jenž je širo­ké veřej­nos­ti znám pře­de­vším díky svým pro­vo­ka­tiv­ním esejům, v nichž se kri­tic­ky vyja­dřu­je k sou­čas­né­mu sta­vu společnosti.

Sta­ni­slav Komá­rek – Mandaríni

http://​www​.ces​ka​te​le​vi​ze​.cz/​p​r​o​g​r​a​m​/​1​0​2​0​2​1​49502 – 08.12.2008 – 02:30 – 2‑ctenarsky-denik-stanislav-komarek-mandarini.html?obdobif=all&broad=10169663406&from=60&backaddr=search

Pavel Kačí­rek uvá­dí auto­ra a jeho knihu

Román o pova­ze osu­du, křeh­kos­ti lid­ských plá­nů a ambic i naše­ho živo­ta vůbec. S pří­znač­nou iro­nií vykres­lu­je lokál­ní a dobo­vé reálie.

Pro tele­viz­ní divá­ky čte Jiří Kačírek.