Při­znej­me si, že letoš­ní léto vypa­dá troš­ku jinak, než si mno­zí z nás před­sta­vo­va­li. Nabí­zí nám však mož­nost vyu­žít ten­to pra­po­div­ný stav k dohná­ní ces­to­va­tel­ských res­tů. Hná­ni zahra­nič­ní exo­ti­kou čas­to opo­mí­jí­me mís­ta, kte­rá máme pří­mo pod nosem a kte­rým mohou jejich krá­su mno­há zahra­nič­ní leto­vis­ka jen závi­dět. Kam se tedy ješ­tě do kon­ce prázd­nin vydat?

Na projížďku tramvajovou raritou do podhůří Jizerských hor

Tram­va­jo­vá lin­ka č. 11 Libe­rec — Jab­lo­nec nad Nisou svou popu­la­ri­tou pře­kra­ču­je hra­ni­ce Libe­rec­ké­ho hra­je. Do její­ho oko­lí umís­ti­la děj své romá­no­vé prvo­ti­ny i Klá­ra Aycox. Zdán­li­vě banál­ní pří­pad poru­čí­ka Pecha nabe­re neče­ka­ný směr a těla dívek nale­ze­ných prá­vě u tra­ti vyvo­lá­va­jí řadu otázek.

Návště­va Jab­lon­ce a Liber­ce ale nabí­zí mno­hem víc než kri­mi­nál­ní pří­pad. Vyne­chat bys­te nemě­li pro­slu­lou roz­hled­nu na Ješ­tě­du, ke kte­ré se dosta­ne­te krás­nou vycház­kou i poho­do­vou lanov­kou, zoo s bílou tygři­cí ani tech­nic­ké muze­um. Pro dal­ší nevšed­ní záži­tek pak může­te vyu­žít iko­nic­kou lin­ku a v Jab­lon­ci nad Nisou navští­vit Muze­um skla a bižuterie. 

Za démony do Tábora

Pokus vyma­nit se z nud­né­ho a pokry­tec­ké­ho svě­ta se šest­nác­ti­le­té­mu Šimo­no­vi a jeho dvě­ma kama­rá­dům z před­měs­tí Tábo­ra malin­ko vymkne z rukou. Jed­no­ho dne jim do živo­ta vstou­pí tajem­ný Sorat, se kte­rým se poku­sí vyvo­lat ducha dáv­no zemře­lé dív­ky. Jen­že věci se dají do pohy­bu a klu­ci si nejsou jis­tí, co všech­no vyvolali… 

Měs­to vás urči­tě osl­ní i bez démo­nů. Nabí­zí totiž vyži­tí pro pří­z­niv­ce pří­ro­dy i his­to­rie. Tábo­rem pro­té­ká řeka Luž­ni­ce, a tak se měs­to může stát jed­ním z výlet­ních cílů pro­jíž­dě­jí­cích vodá­ků. Zájem­ce o his­to­rii pak jis­tě nadchne stře­do­vě­ké cen­t­rum s Husit­ským muze­em pří­mo na náměs­tí. Odpo­či­nout si může­te u ryb­ní­ka Jordán. 

Na věnečky do Valašského Meziříčí

Ale­na Morn­štaj­no­vá ráda zasa­zu­je děj svých knih do Valaš­ské­ho Mezi­ří­čí, své­ho rod­né­ho měs­ta. Ne jinak je tomu i v jejím posled­ním romá­nu Lis­to­pád. V něm se věnu­je otáz­ce, jaký by byl náš život, kdy­by v lis­to­pa­du 1989 dopadlo všech­no jinak. 

Valaš­ské Mezi­ří­čí — nená­pad­ná brá­na Morav­sko­slez­ských Bes­kyd, rodiš­tě Tomá­še Ber­dycha, Mar­kéty Irglo­vé a domo­vi­na kape­ly Mňá­ga a Žďorp — v sobě skrý­vá mno­hem víc, než by se moh­lo na prv­ní pohled zdát. Domi­nan­ta­mi měs­ta jsou zám­ky Žero­tí­nů a Kin­ských a rene­sanč­ní budo­va rad­ni­ce na náměs­tí. V nevel­kém cen­t­ru se nachá­zí také něko­lik pří­jem­ných restau­ra­cí, kavá­ren a cuk­rá­ren. Jen pozor na věnečky.