Kni­ha Ztra­ce­ný v povět­ří byla vybrá­na do sezna­mu Nej­lep­ší kni­hy dětem 2023 a taky do Sou­bo­je čte­ná­řů 2024, kte­rý pořá­dá kam­paň Ros­te­me s kni­hou. Sou­čas­ně ji odbor­ná poro­ta nomi­no­va­la mezi pěti­ci nej­lep­ších dět­ských knih roku 2023 a udě­li­la jí cenu Kni­ha dět­ské­ho srd­ce, byla také nomi­no­vá­na na Zla­tou stu­hu v kate­go­rii Belet­rie pro mlá­dež. Máme radost, že Miku­lášův pří­běh baví dět­ské i dospě­lé čte­ná­ře a o pokra­čo­vá­ní si pří­mo říká. Všich­ni pře­ce chce­me vědět, co se sta­lo s Čurdou!

Strach nad řekou nava­zu­je přes­ně tam, kde Ztra­ce­ný v povět­ří skon­čil. Miku­láš je zase doma v Pra­ze. A tak tro­chu neví, co si o udá­los­tech z prázd­nin má vlast­ně mys­let. Může aspoň o něčem z toho pově­dět spo­lu­žá­kům? Nebu­dou ho mít za bláz­na? A hlav­ně — co se sta­lo s Čur­dou a leta­dlem? Vrá­til se, nebo je pořád ztra­ce­ný v povět­ří? Prv­ních něko­lik dní po návra­tu si i sám Miku­láš při­pa­dá dost ztra­ce­ně. Mys­lí jen na to, že příští prázd­ni­ny, kdy se bude zno­vu vídat s Ren­dou a snad i s Čur­dou, jsou v nedo­hled­nu. Zby­ly mu jen dny vypl­ně­né ško­lou, cvi­če­ním na kyta­ru a mož­ná občas­ný­mi návště­va­mi babič­ky a dědy. Má pocit, že v Pra­ze pros­tě nic pořád­né­ho zažít nejde. Ale co když si tajem­ství Miku­lá­še najde, ať sví­tí slun­ce, nebo padá sníh? Co když k ces­to­vá­ní časem není potře­ba ani Čur­da, ani ple­cho­vá skříň v domě, jemuž ros­te ze stře­chy strom?

Ten­to­krát není Miku­láš na svá dob­ro­druž­ství sám a při­po­ju­jí se k němu dvoj­ča­ta Petr a Ema, kte­ří při­ná­ší sou­ro­ze­nec­kou dyna­mi­ku. Znač­nou část pří­bě­hu pro­ží­va­jí v Pra­ze, ale fanouš­ci prv­ní kni­hy se nemu­sí bát, odpo­vě­di na pal­či­vé otáz­ky dosta­nou. Strach nad řek­nou není jen pou­hým pokra­čo­vá­ním (a uza­vře­ním) před­cho­zí­ho pří­bě­hu. Podob­ně jako Miku­láš i samot­ný text mezi­tím tro­chu vyros­tl, řeší dospě­lej­ší otáz­ky a nebo­jí se ješ­tě hlou­bě­ji vrtat v historii.

Mož­ná tro­chu neče­ka­ně si při­jdou na své poslu­cha­či Psích vojá­ků, tak­že star­ším čte­ná­řům dopo­ru­ču­je­me věno­vat pozor­nost tex­tu a ilu­stra­cím, ve kte­rých jsou ukry­té malé vtíp­ky a naráž­ky. Svý­mi oso­bi­tý­mi čer­no­bí­lý­mi ilu­stra­ce­mi kni­hu opět dopl­nil Ján Kuri­nec. V jeho obráz­cích jsou zachy­ce­ny nejen klí­čo­vé scé­ny kni­hy, ale i drob­né detai­ly, kte­ré čte­ná­ře oka­mži­tě vtáh­nou a dokres­lí celou atmo­sfé­ru. Pros­tě nech­te se vtáh­nout do Miku­lášo­va pod­zim­ní­ho dob­ro­druž­ství, roz­hod­ně nebu­de­te litovat!