„Lagercrantzovi se povedlo výborně namíchat atmosféru původní trilogie. Znovu nahlédneme do redakce a zákulisí časopisu Milénium, nechybí velké koncerny… a především staré známé tváře, Lisbeth, Mikael i další. Po chvilce posluchač podlehne skvělému vyprávění Martina Stránského, úplně ho pohltí nastolená nálada a vůbec neřeší, zda knihu napsal Larsson, nebo Lagercrantz – je prostě ‚doma’. Já sám kradu půlhodinky v autě, nebo u počítače a Milénium si opravdu užívám,“ líčí Martin Pilař, zakladatel vydavatelství OneHotBook. A dodává: „Vydání čtvrtého Milénia pro nás má navíc i symbolický nádech. Audiokniha Muži, kteří nenávidí ženy, tedy první díl trilogie od Stiega Larssona, byla vůbec prvním titulem našeho vydavatelství. V době svého vzniku šlo o nejdelší nahrávku na trhu, která naši produkci hezky odstartovala. Pracovali jsme i ve stejném obsazení s režisérkou Jitkou Škápíkovou, Martinem a celým týmem, takže je to hodně příjemné déjà vu.“

Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist kvůli syndromu vyhoření uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci mu zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Tvrdí, že má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist dobře zná. Mikael doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily. „Ve čtvrtém dílu Milénia se Lisbeth Salanderová rozhodne riskovat vlastní život, aby pomohla chlapci, který může díky svým mimořádným schopnostem jako jediný odhalit vraha. Zpovzdálí ji opět podporuje novinář Mikael Blomkvist. Ve zbrusu novém příběhu je Lisbeth mnohem sdílnější, než jakou jsme ji znali doposud, a Mikael je obezřetnější, pokud jde o milostné avantýry,“ prozrazujerežisérka audioknihy Jitka Škápíková. Spolu s interpretem Martinem Stránským byla jedním z mála lidí, kteří si směli přečíst text Davida Lagercrantze, který se pokusil navázat na Larssonův odkaz, ještě před oficiálním celosvětovým datem vydání 27. srpna 2015.

„Řekl bych, že se s tím popasoval docela dobře. Ono je asi hrozně těžké psát za někoho, kým nejste a kdo už není mezi námi. Ale myslím, že se s tím nakonec zdárně vypořádal, ten larssonovský styl z toho rozhodně cítit je,“ zhodnotil výsledek nového autora herec, který 477stránkovou knihu načetl. Ve spolupráci s vydavatelstvím OneHotBook je to už pátá rozsáhlá audiokniha, jíž se hlasově chopil. „Opravdu toužím po nějaké audioknize, která bude mít k přečtení tak sto padesát, dvě stě stránek, zkrátka takový normální formát. Ale nakonec mě to baví a vlastně s tím nemám problém – vydržím to. Vždycky si hodinu čtu a pak si potřebuju dát kafe a cigárko. A potom si zase hodinu čtu… a ta frekvence těch několika hodin tak docela příjemně uplyne,“ popisuje svůj obvyklý postup práce narátor, který si před začátkem nahrávání ani nemusel znovu připomínat předchozí děj trilogie. „Jsem založený tak, že si dobře pamatuju věci, které mě baví. Ovšem je fakt, že jsme řešili, jak udělat Holgera Palmgrena. Jeho postava měla v první knize mrtvici, ale tady u Lagercrantze má najednou třístránkový monolog. A buď uděláš ten projev jakoby po té mrtvici, kdy ale hrozí, že se to bude trochu vléct a že to začne být nuda. Nebo to ztvárníš o něco decentněji… U toho jsme se lehce pozastavili a vraceli jsme se s Jitkou zpátky, ale jinak v podstatě nebyl žádný problém,“ vysvětloval herec.

Nahrávku opět doprovází původní hudba, která navazuje na motivy z původní trilogie, ale mírně je inovuje v dynamickém souzvuku perkusí, kláves a elektroniky. Audiokniha v režii Jitky Škápíkové vychází jako 2CD mp3 za 369 Kč i ke stažení prostřednictvím digitálních distribucí jako mp3 za 339 Kč. Jako první bude online k dostání na portálu Audiolibrix, kde si navíc členové předplatitelského klubu mohou koupit audioknihu jen za 199 Kč.

Ukázku z audioknihy si můžete poslechnout zde.

MARTIN STRÁNSKÝ (nar. 1970)
Po studiích na DAMU nastoupil do stálého angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni, v roce 2004 hostoval v Národním divadle v Brně a účinkoval v komponovaném pořadu Martina Hilského v rámci Letních shakespearovských slavností, kde se pak roku 2008 představil jako Jago v Othellovi. V současnosti hostuje v pražském Divadle pod Palmovkou a je členem souboru uvedeného plzeňského divadla. Pravidelně se objevuje v televizních seriálech Ulice, Kriminálka Anděl, Místo nahoře, Pojišťovna štěstí, Ordinace v růžové zahradě 2, Doktoři z Počátků apod. a často i ve filmech jako Pravidla lži, Hrobník, Habermannův mlýn, Ženy, které nenávidí muže, Occamova břitva, Intimity… Je jedním z nejlepších současných dabérů: získal Cenu Františka Filipovského za nejlepší mužský výkon v dabingu a Cenu diváků za nadabování titulní postavy doktora Gregoryho House v seriálu Dr. House. Pro vydavatelství OneHotBook se ujal četby trilogie Milénium a audioknihy Globální samoobsluha (2014). Obdržel rovněž Zvláštní ocenění AVA za mimořádný přínos v oblasti audioknih.

Po hodině čtení potřebuju kafe a cigárko

Rozhovor s Martinem Stránským

Jak jste se cítil coby jeden z mála lidí, kteří si před ještě vydáním směli přečíst jinak přísně tajný text?
Je to hodně zvláštní pocit, když máte v ruce něco, co je dočasně uzavřeno pouze pro hrstku lidí a najednou je vám to jistým způsobem přisouzeno. Něco podobného jsem zažíval i se Staříkem, kde tištěná kniha a audiokniha vycházela také zároveň, ale nejsem si jist, jestli to bylo takhle najednou po celém světě. V tomhle je Milénium jedinečné.

Díky tomu, že jste se ujal četby předchozích tří audioknih MILÉNIA, jste s Larssonovým stylem dobře obeznámen. Jak se tedy podle vás Lagecrantzovi daří na něj navázat?
Řekl bych, že se s tím popasoval docela dobře. Ono je asi hrozně těžké psát za někoho, kým nejste a kdo už není mezi námi. Ale myslím, že se s tím nakonec zdárně vypořádal, ten larssonovský styl z toho rozhodně cítit je. Zdá se mi, že oproti Larssonovi se mu nedaří tak dobře členit vnitřní kapitoly v jednotlivých částech – to však není zas takové mínus, aby mi to jako interpretovi při čtení nějak vadilo. Pak mi připadalo, že se na některých místech možná moc rozepisoval a chvílemi mu to utíká někam trošku jinam.

Jak se vám osobně nová kniha líbí jako čtenáři ve srovnání s předchozími?
Přiznám se, že jsem doufal ve větší navázání na známé spojení Mikael a Lisbeth. Ale to bylo jen moje soukromé čtenářské očekávání a musím říct, že v důsledku mě to nezklamalo. Navíc když se na to podívám zpětně, s tím odstupem, že už je audiokniha natočená, tak si vlastně uvědomuji, že tam jsou obě postavy přítomné docela dost. Takže mi to nakonec nechybělo.

Bylo pro vás v něčem jiné číst tenhle nový text, než když jste četl třeba audioknihu Muži, kteří nenávidí ženy?
U toho předchozího Milénia jsem měl tu výhodu, že než se začalo natáčet, už jsem to aspoň lehce znal a věděl jsem, o co tam jde. Zatímco tady jsem byl takový prvočtenář. A navíc ten „přísně tajný“ text přišel až na úplně poslední chvíli…

Jak se na takové rozsáhlé čtení ve studiu připravujete?
Když vy si vždycky vyberete takové ukrutné bichle. Já fakt toužím po nějaké audioknize, která bude mít k přečtení tak sto padesát, dvě stě stránek, zkrátka takový normální formát. Ale nakonec mě to baví a vlastně s tím nemám problém – vydržím to. Vždycky si hodinu čtu a pak si potřebuju dát kafe a cigárko. A potom si zase hodinu čtu… a ta frekvence těch několika hodin tak docela příjemně uplyne.

Musel jste si před čtením Dívky v pavoučí síti nějak připomínat děj předchozí trilogie?
Já to mám docela v hlavě. Jsem založený tak, že si dobře pamatuju věci, které mě baví. Takže jsem se k těm předchozím nahrávkám a textům nemusel vracet. Ovšem je fakt, že jsme řešili, jak udělat Holgera Palmgrena – jestli stejně, jako předtím. Jeho postava měla v první knize mrtvici, ale tady u Lagercrantze má najednou třístránkový monolog. A buď uděláš ten projev jakoby po té mrtvici, kdy ale hrozí, že se to bude trochu vléct a že to začne být nuda. Nebo to ztvárníš o něco decentněji… což si myslím, že tomu docela prospělo. U toho jsme se lehce pozastavili a vraceli jsme se s Jitkou zpátky, ale jinak v podstatě nebyl žádný problém.

S jakou postavou ze série MILÉNIUM byste se rád potkal? A o čem byste si povídali?
Asi s Lisbeth, že by mě třeba naučila něco na počítači… (směje se)

Byl byste poté, co jste dočetl čtvrtý díl MILÉNIA, zvědavý i na další pokračování? O kterých motivech nebo postavách byste se toho chtěl dozvědět více?
Příběh toho autistického kluka je jímavý sám o sobě – a možná by klidně stál ještě za jednu knížku. Ale ta rozvolněná spolupráce investigativního novináře a holky magora, která se vyzná v počítačích, poskytuje velké pole působnosti v tom, co dalšího vymyslet.

Máte audioknihy rád i jako posluchač?
Audioknihy mi často zpříjemňují noční návraty autem domů, protože trávím hodně času přejížděním z jedné práce do druhé. Jednu z posledních, kterou jsem slyšel, a která mě hodně bavila, bylo Jsem mrtvý, neplačte od Heleny Rytířové.