Při­pra­vo­va­ná kni­ha Maj­ka na motor­ce je tro­chu komiks, tro­chu belet­rie, tro­chu deník. Napsa­la a nakres­li­la ji fran­couz­ská spi­so­va­tel­ka a ilu­strá­tor­ka Doro­thée de Mon­fre­i­do­vá. A slo­vo „napsa­la“ je v tom­to pří­pa­dě doslov­né. Veš­ke­ré tex­ty v komik­so­vých bub­li­nách i Maj­či­ny dení­ko­vé zápis­ky jsou totiž psa­né ruč­ně. „Dosta­li jsme k dis­po­zi­ci zdi­gi­ta­li­zo­va­ný autor­čin ruko­pis, ale pou­ži­tý font nemá někte­ré čes­ké zna­ky,“ říká Andrej Nechaj. Chy­bě­jí­cí háč­ky a čár­ky pro­to musel při­dá­vat ruč­ně. „Moh­li bychom samo­zřej­mě pou­žít jiný font s kom­plet­ní čes­kou dia­kri­ti­kou a ušet­řit si tak prá­ci, ale takhle to líp drží pohro­ma­dě se sty­lem ilu­stra­cí,“ vysvět­lu­je gra­fik, kte­rý navíc veš­ke­ré dení­ko­vé zápis­ky hlav­ní hrdin­ky pře­pi­so­val vlast­ní rukou. 

Kro­mě tex­tu si musel Andrej „pohrát“ i s ilu­stra­ce­mi. Ve fran­couz­šti­ně jsou věty mnoh­dy výraz­ně del­ší, bub­li­ny i celé řád­ky v tex­tu byly po pře­kla­du do češ­ti­ny najed­nou krat­ší než v ori­gi­ná­le. Co s tím? Za kaž­dou komik­so­vou bub­li­nou, kte­rou gra­fik upra­vil, musel dokres­lit poza­dí. Někde sta­či­lo dopl­nit bar­vu, na jiném mís­tě bylo potře­ba dopl­nit kus vhod­né­ho moti­vu, kte­rý šel pře­ko­pí­ro­vat z jiné­ho obráz­ku. V mís­tech, kde byl text tře­ba jen o řádek krat­ší, gra­fik zvět­šo­val obrá­zek pod ním, aby na strán­kách nevzni­ka­la prázd­ná mís­ta, kte­rá by čte­ná­ře rušila. 

A o to vlast­ně jde. Aby nikdo nepo­znal, kolik prá­ce na kni­ze bylo, aby vše při­ro­ze­ně ply­nu­lo a fun­go­va­lo. „Důle­ži­té je, aby neby­ly poznat nevy­hnu­tel­né zása­hy do fran­couz­ské­ho ori­gi­ná­lu, kte­ré s sebou při­ná­ší pře­klad do češ­ti­ny. Aby všech­no co nej­víc vypa­da­lo tak, jak to ilu­strá­tor­ka původ­ně nakres­li­la,“ dopl­ňu­je Andrej Nechaj.