Osvědčené bestsellery

Prv­ní dva auto­ry, kte­ré musím zmí­nit, téměř není tře­ba před­sta­vo­vat, pro­to­že jejich kni­hy, jež veli­ce nená­pad­ně spřá­da­jí moti­vy fan­ta­sy i sci-fi, ote­vře­ly ces­tu k fan­tas­ti­ce i čte­ná­řům, kte­ří těm­to žánrům běž­ně pří­liš neholdovali.

Tajem­ný svět série Naslou­chač Pet­ry Steh­lí­ko­vé uhra­nul tisí­ce čte­ná­řů, kte­ří násle­du­jí kro­ky skle­nař­ky Ilan v dopro­vo­du Pět­a­dva­cít­ky na jejich dob­ro­druž­stvích v Duval­ském poho­ří. Všich­ni spo­leč­ně netr­pě­li­vě čeká­me na dal­ší díl, abychom spo­lu s nimi odha­li­li záha­dy dysto­pic­ké spo­leč­nos­ti, kte­rá nám už roky nedá spát.

Stej­ně tak Pavel Bareš v tem­né tri­lo­gii Pro­jekt Kro­nos vde­chl život množ­ství nejed­no­znač­ných postav a také měs­tu Atti­o­na, jež nám odha­lu­je mno­hé nepří­jem­né zprá­vy o naší spo­leč­nos­ti. V thrille­ro­vě poja­té kni­ze Meta zase skr­ze super­hr­din­ský pří­běh autor zkou­má mož­nos­ti soci­ál­ně­kri­tic­ké­ho romá­nu a osob­ní výpovědi.

Ale tyhle už jste urči­tě čet­li, tak­že kam dál?

Domácí světová autorka

Čeká­ní na dal­ší díl nebo závěr série ský­tá pro čte­ná­ře napě­tí i utr­pe­ní. Pokud ale ote­vře­te román Před bou­ří Zuza­ny Hartma­no­vé, jejíž tvor­bu nejed­na recen­ze srov­ná­vá s dílem troj­ná­sob­né drži­tel­ky ceny Hugo N. K. Jemi­si­no­vé, tak věz­te, že než dočte­te dru­hé Oko bou­ře, závě­reč­ný Bouř­ný úsvit vám při­jde z tis­kár­ny pří­mo do ruky. Série Kry­sy apo­ka­ly­psy před­sta­vu­je komor­ní pří­běh plný intrik a napě­tí, kte­rý se ode­hrá­vá ve svě­tě, kde magie i tech­no­lo­gie hra­jí důle­ži­tou roli. Ale ve stí­nu hro­zí­cí­ho kon­ce svě­ta musí­te spo­lu s (ne tak úpl­ně) hrdi­ny najít ty sku­teč­ně důle­ži­té hod­no­ty, jež pomo­hou těž­ké časy pře­ko­nat. A sil­né emo­ci­o­nál­ní zážit­ky spo­lu s tro­chou toho mra­ze­ní v zádech jsou pře­ce tím, co ve fan­tas­ti­ce hle­dá­me v prv­ní řadě.

Velké příběhy velkých světů

Roz­sáh­lé ságy jsou výji­meč­nou oblas­tí fan­ta­sy — čas­to na ně pro jejich veli­kost hle­dí­me zpo­vzdá­lí s báz­ní a respek­tem, ale když se k nim při­blí­ží­me a pozná­me je blí­že, odha­lí své kouz­lo. Jen to chce čas.

Zatím dva díly z monu­men­tál­ních Pta­čích srd­cí odkryl Jan Hamouz romá­ny Polo­vič­ní král a Tře­tí ucho, kte­ré před­sta­vu­jí epic­kou fan­ta­sy v tom nej­lep­ším smys­lu slo­va — poma­lej­ší a vali­vou sílu, jež vás obe­jme a pohl­tí. Něko­lik dějo­vých linek, množ­ství detai­lů, kte­ré do sebe postup­ně zapa­da­jí a nutí čte­ná­ře hle­dat prav­du spo­lu s auto­rem, pro­to­že ten je roz­hod­ně nepodceňuje.

Tepr­ve na začát­ku Koru­ny snů je pak Jan Kucin, kte­rý v kni­ze Když pada­ly hvězdy mísí prv­ky pří­rod­ní­ho čaro­děj­nic­tví, dob­ro­druž­ných námoř­nic­kých pří­bě­hů i měst­ské fan­tas­ti­ky. V sil­ně atmo­sfé­ric­kém vyprá­vě­ní se může­te vydat hle­dat ztra­ce­nou magii, kte­rá roz­hod­ně neřek­la své posled­ní slovo.

Nekompromisní solitér

Mno­zí máme sla­bost pro své­ráz­né soli­té­ry, kte­ří mož­ná nesed­nou kaž­dé­mu, ale pokud si je zami­lu­je­te, už není ces­ty zpět. A přes­ně tako­vá je tvor­ba Vilé­ma Koub­ka, jenž si bere to nej­lep­ší z bra­ko­vé odno­že fan­tas­tic­ké lite­ra­tu­ry a díky své jazy­ko­vé vytří­be­nos­ti a citu pro mini­ma­lis­tic­ký sar­kas­mus při­ná­ší do pri­már­ně odde­cho­vé­ho žán­ru prv­ky pod­vrat­né­ho umě­ní. Ať už jde o noi­ro­vé anti-detek­tiv­ky Posmrt­ná pre­da­ce a Smě­jí­cí se bes­tie, nebo o akč­ní fan­tas­ti­ku v podo­bě Orga­nic­ké oprát­ky a Čepe­le ent­ro­pie, vždy si může­te být jis­tí, že dosta­ne­te dáv­ku nekom­pro­mis­ní zába­vy s přesahem.

Portál do dospělosti

I mlad­ší čte­ná­ři by měli mít kde najít por­tá­ly do fan­tas­tic­kých svě­tů. A mohou volit hned ze tří výraz­ných hla­sů young adult lite­ra­tu­ry, kte­rá nepod­lé­há tra­dič­ním klišé.

Ve své prá­vě vrcho­lí­cí tri­lo­gii před­sta­vu­je Pet­ra Slo­vá­ko­vá magic­kou Ost­ra­vu, kde míst­ní čaro­dě­jo­vé svá­dě­jí boje mezi sebou i se svý­mi vlast­ní­mi živo­ty. A své mís­to v tom­to nebez­peč­ném svě­tě musí najít i Jana, hlav­ní hrdin­ka romá­nů Stříp­ky času, Pán čaro­dě­jů a Vzpo­mín­ky na zít­řek, kte­rá má schop­nost ces­to­vat časem, ale ani to ji neoch­rá­ní před nástra­ha­mi spo­le­čen­ské rea­li­ty pro­stře­dí, v němž vyrostla.

O záha­dách a nástra­hách dospí­vá­ní pojed­ná­va­jí i Len­ka a Jan-Marek Šíko­vi, kte­ří se ve svých romá­nech Ritu­ál a Tro­ji­ce zamě­řu­jí na svo­bod­né vol­by nebo pro­mě­ny člo­vě­ka během živo­ta. Ale roz­hod­ně při tom neza­po­mí­na­jí na sil­ný pří­běh o přá­tel­ství, pro­to­že bez něj si YA neu­mí­me představit.

Mezi dob­ro­druž­nou young adult a pří­rod­ní mysti­kou se pohy­bu­je Pet­ra Macho­vá. Ta ve svých romá­nech Dra­čí měs­to, Pou­to stí­nů a Krev­ní msta pát­rá spo­lu s ješ­tě­ří civi­li­za­cí po báj­ných dra­cích, jejichž vábe­ní a kouz­lu pro­padla snad ješ­tě více než posta­vy jejích románů.

Tak trochu jiné dějiny

Úva­hy o tom, jak by se význam­né his­to­ric­ké oka­mži­ky moh­ly ode­hrát jinak a k čemu by to ved­lo, pro­vá­ze­jí fan­tas­ti­ku odne­pa­mě­ti. Zvláš­tě zají­ma­vě by do běhu dějin moh­ly vstou­pit technologie.

Na mys­te­ria obklo­pu­jí­cí osob­nost Niko­ly Tes­ly se ve svém detek­tiv­ně ladě­ném thrille­ru Tes­la noir zamě­řil Lukáš Vavreč­ka. Na retro­fu­tu­ris­tic­kou este­ti­ku a (ne)uvěřitelné vyná­le­zy v tom­to sviž­ném romá­nu nara­zí­te na kaž­dém rohu… a dojde i na čes­kou stopu.

To pří­mo do čes­kých dějin vstou­pil Pře­my­sl Krej­čík, kte­rý se pokou­ší spo­lu s legen­dár­ní­mi odbo­já­ři zvrá­tit ději­ny pro­tek­to­rá­tu v die­sel­pun­ko­vém romá­nu Čoko­lá­da pro wehr­macht.

Zapomenutá mytologie

Že fan­ta­sy zda­le­ka nemu­sí být žánrem fixo­va­ným na stře­do­vě­ké kuli­sy, doka­zu­je skr­ze atmo­sfé­ru, jakou zná­me z mýtů a legend, Marek Dvo­řák v romá­nu Bastard bohů. Jeho komor­ní vyprá­vě­ní o mize­jí­cích jis­to­tách a nut­nos­ti pře­žít a při­způ­so­bit se, aniž by se člo­věk zpro­ne­vě­řil vlast­ním hod­no­tám, uka­zu­je malé­ho člo­vě­ka v sou­ko­lí dějin tak, jako se to daří málokomu.