Osvědčené bestsellery

První dva autory, které musím zmínit, téměř není třeba představovat, protože jejich knihy, jež velice nenápadně spřádají motivy fantasy i sci-fi, otevřely cestu k fantastice i čtenářům, kteří těmto žánrům běžně příliš neholdovali.

Tajemný svět série Naslouchač Petry Stehlíkové uhranul tisíce čtenářů, kteří následují kroky sklenařky Ilan v doprovodu Pětadvacítky na jejich dobrodružstvích v Duvalském pohoří. Všichni společně netrpělivě čekáme na další díl, abychom spolu s nimi odhalili záhady dystopické společnosti, která nám už roky nedá spát.

Stejně tak Pavel Bareš v temné trilogii Projekt Kronos vdechl život množství nejednoznačných postav a také městu Attiona, jež nám odhaluje mnohé nepříjemné zprávy o naší společnosti. V thrillerově pojaté knize Meta zase skrze superhrdinský příběh autor zkoumá možnosti sociálněkritického románu a osobní výpovědi.

Ale tyhle už jste určitě četli, takže kam dál?

Domácí světová autorka

Čekání na další díl nebo závěr série skýtá pro čtenáře napětí i utrpení. Pokud ale otevřete román Před bouří Zuzany Hartmanové, jejíž tvorbu nejedna recenze srovnává s dílem trojnásobné držitelky ceny Hugo N. K. Jemisinové, tak vězte, že než dočtete druhé Oko bouře, závěrečný Bouřný úsvit vám přijde z tiskárny přímo do ruky. Série Krysy apokalypsy představuje komorní příběh plný intrik a napětí, který se odehrává ve světě, kde magie i technologie hrají důležitou roli. Ale ve stínu hrozícího konce světa musíte spolu s (ne tak úplně) hrdiny najít ty skutečně důležité hodnoty, jež pomohou těžké časy překonat. A silné emocionální zážitky spolu s trochou toho mrazení v zádech jsou přece tím, co ve fantastice hledáme v první řadě.

Velké příběhy velkých světů

Rozsáhlé ságy jsou výjimečnou oblastí fantasy — často na ně pro jejich velikost hledíme zpovzdálí s bázní a respektem, ale když se k nim přiblížíme a poznáme je blíže, odhalí své kouzlo. Jen to chce čas.

Zatím dva díly z monumentálních Ptačích srdcí odkryl Jan Hamouz romány Poloviční král a Třetí ucho, které představují epickou fantasy v tom nejlepším smyslu slova — pomalejší a valivou sílu, jež vás obejme a pohltí. Několik dějových linek, množství detailů, které do sebe postupně zapadají a nutí čtenáře hledat pravdu spolu s autorem, protože ten je rozhodně nepodceňuje.

Teprve na začátku Koruny snů je pak Jan Kucin, který v knize Když padaly hvězdy mísí prvky přírodního čarodějnictví, dobrodružných námořnických příběhů i městské fantastiky. V silně atmosférickém vyprávění se můžete vydat hledat ztracenou magii, která rozhodně neřekla své poslední slovo.

Nekompromisní solitér

Mnozí máme slabost pro svérázné solitéry, kteří možná nesednou každému, ale pokud si je zamilujete, už není cesty zpět. A přesně taková je tvorba Viléma Koubka, jenž si bere to nejlepší z brakové odnože fantastické literatury a díky své jazykové vytříbenosti a citu pro minimalistický sarkasmus přináší do primárně oddechového žánru prvky podvratného umění. Ať už jde o noirové anti-detektivky Posmrtná predace a Smějící se bestie, nebo o akční fantastiku v podobě Organické oprátky a Čepele entropie, vždy si můžete být jistí, že dostanete dávku nekompromisní zábavy s přesahem.

Portál do dospělosti

I mladší čtenáři by měli mít kde najít portály do fantastických světů. A mohou volit hned ze tří výrazných hlasů young adult literatury, která nepodléhá tradičním klišé.

Ve své právě vrcholící trilogii představuje Petra Slováková magickou Ostravu, kde místní čarodějové svádějí boje mezi sebou i se svými vlastními životy. A své místo v tomto nebezpečném světě musí najít i Jana, hlavní hrdinka románů Střípky času, Pán čarodějů a Vzpomínky na zítřek, která má schopnost cestovat časem, ale ani to ji neochrání před nástrahami společenské reality prostředí, v němž vyrostla.

O záhadách a nástrahách dospívání pojednávají i Lenka a Jan-Marek Šíkovi, kteří se ve svých románech Rituál a Trojice zaměřují na svobodné volby nebo proměny člověka během života. Ale rozhodně při tom nezapomínají na silný příběh o přátelství, protože bez něj si YA neumíme představit.

Mezi dobrodružnou young adult a přírodní mystikou se pohybuje Petra Machová. Ta ve svých románech Dračí město, Pouto stínů a Krevní msta pátrá spolu s ještěří civilizací po bájných dracích, jejichž vábení a kouzlu propadla snad ještě více než postavy jejích románů.

Tak trochu jiné dějiny

Úvahy o tom, jak by se významné historické okamžiky mohly odehrát jinak a k čemu by to vedlo, provázejí fantastiku odnepaměti. Zvláště zajímavě by do běhu dějin mohly vstoupit technologie.

Na mysteria obklopující osobnost Nikoly Tesly se ve svém detektivně laděném thrilleru Tesla noir zaměřil Lukáš Vavrečka. Na retrofuturistickou estetiku a (ne)uvěřitelné vynálezy v tomto svižném románu narazíte na každém rohu… a dojde i na českou stopu.

To přímo do českých dějin vstoupil Přemysl Krejčík, který se pokouší spolu s legendárními odbojáři zvrátit dějiny protektorátu v dieselpunkovém románu Čokoláda pro wehrmacht.

Zapomenutá mytologie

Že fantasy zdaleka nemusí být žánrem fixovaným na středověké kulisy, dokazuje skrze atmosféru, jakou známe z mýtů a legend, Marek Dvořák v románu Bastard bohů. Jeho komorní vyprávění o mizejících jistotách a nutnosti přežít a přizpůsobit se, aniž by se člověk zpronevěřil vlastním hodnotám, ukazuje malého člověka v soukolí dějin tak, jako se to daří málokomu.