Kate­ři­na Tuč­ko­vá se ten­to­krát zamě­ři­la na osud brněn­ské hudeb­ní skla­da­tel­ky a diri­gent­ky Vítěz­sla­vy Kap­rá­lo­vé (1915 – 1940). Ta se doká­za­la pro­sa­dit v oblas­ti dodnes vyhra­ze­né pře­de­vším mužům. Od deví­ti let kom­po­no­va­la, diri­go­va­la praž­skou filhar­mo­nii i lon­dýn­ský orchestr BBC. Její život byl kro­mě nadá­ní, píle a neú­stup­nos­ti plný svo­bo­do­my­sl­nos­ti – byla život­ní i tvůr­čí part­ner­kou o pět­a­dva­cet let star­ší­ho Bohusla­va Mar­ti­nů, s jehož ženou Char­lot­tou tvo­ři­li slav­ný milost­ný troj­ú­hel­ník. Nebýt před­čas­né smr­ti ve věku pět­a­dva­ce­ti let, byla by nepo­chyb­ně jed­nou z nej­slav­něj­ších čes­kých žen.

Foto­gra­fie: Jan Němec