Finální podoba textu Lovci švábů vznikala spletitě. Jedna dějová linie měla být původně součástí divadelní hry. Když Matěj Dadák zavrhl, podobně jako tuto variantu, i možnost přepracovat materiál do filmové podoby, vznikl nakonec román. Střídání perspektiv, rychlost vyprávění či oko kamery zcela zřetelně odkazují k filmovým postupům a svěže tím ozvláštňují styl.

Hlavní dějová linka se točí kolem postaršího muže Edy a jeho mladé ženy Terezy. Jejich soužití na nedobytném statku je čtenáři od začátku něčím podezřelé. Nechá-li stranou předsudky ohledně věkového rozdílu partnerů, nemůže se zbavit dojmu, že vztah založený na vděčnosti a obdivu Terezy k majetnickému Edovi působí s trochou nadsázky jako stockholmský syndrom. Setkání Terezy s mladým a sečtělým Nikolou otřese stabilitou manželského svazku. Mezitím se kolem nich začínají podezřele ochomýtat jakýsi Goran a jeho nebezpeční kumpáni, kteří někoho hledají. Jejich pátrání překvapivě propojuje všechny vyprávěcí roviny. Intimní linka se střídá s akční. Náznaky tajemství, které se prolínají celým příběhem, pohánějí čtenáře neustále dopředu.

Přestože je román žánrově zařazen do dystopie, jednotlivé obrazy příběhu působí jako ozvěny ne příliš vzdálené budoucnosti. Vládne zde sice bezčasí i neurčitost místa (někde blízko česko-polských hranic), ale zobrazená témata jako by varovala před možným směřováním společnosti. Panuje tu anarchie ve všudypřítomném rabování a v heslu „Fuck the Platform“. Kontrolu se snaží zjednat neurčité „pořádkové“ jednotky, zřejmě zbytky vládnoucí moci. Uprchlíci se sem sjíždějí z různých koutů Evropy a hledají jedinou možnou obživu na těžební plošině. Nikdo z nich nemá jinou hodnotu než pracovní síla, která může být okamžitě nahrazena jinou. Tíživou atmosféru frustrace vyvažují drobné projevy svobody a neočekávaná přátelství. I ve zdánlivě bezvýchodné situaci chyceného švába se pak může objevit skulinka vedoucí ke svobodě.

Autor dokonale pracuje s nejistotou čtenáře. Charakter i jednání postav jsou odvozovány z postupně houstnoucího a gradujícího děje, ať už retrospektivně, či snově. Motivace jednání postav se mnohdy ozřejmí až zpětně. Kromě jednoho velkého „wow“ momentu tak přichází i řada drobnějších odhalení, která znejistí jednoznačné soudy, kdo je klaďas a kdo vlastně záporák. Nakonec však nikdo není černobílý. Pokud tedy chcete odhalit jedno velké tajemství a zjistit, kde je šváb, sáhněte po této knize.