Hana Do začala překládat do šuplíku během studia sinologie na FF UK v Praze a napomohla tím souhře náhod, která vedla až k první vytištěné knize. Překlad beletrie pro ni byl vždycky koníček, ať už si potřebovala odpočinout po tlumočení a překladu v zaměstnání, nebo po dni stráveném na písku s dvěma dcerkami.

Jaký je váš nejoblíbenější povzbuzovák při překládání?

Bude to znít asi neuvěřitelně, ale vlastně asi ten samotný proces překládání. Ještě coby bezdětné překladatelské ucho jsem nešetřila vietnamskou kávou a čokoládou, ale když naše domácnost ožila díky dvěma malým cácorkám, začala jsem si vzácné chvilky strávené nad blikajícím kurzorem užívat zkrátka pro ty okamžiky samotné — ačkoliv ten pocit, kdy člověku vzniká knížka pod rukama, ten jsem měla ráda odjakživa.

Co vám překládání dalo a co vám vzalo?

Díky překládání a vůbec literatuře obecně jsem poznala řadu úžasných lidí. Četbou jsem trávila hodiny už jako malá (tvrdit, že mi překládání dalo pár dioptrií navíc, by tudíž nebylo fér) a možnost nakouknout do zákulisí, zjistit aspoň něco málo o tom, jak kniha vzniká, to byl jeden ze splněných snů. A co mi překládání vzalo… Asi že jen málokterou knihu dokážu číst a nepřemýšlet u toho, jak bych to zformulovala já. Vzalo mi ten dřívější pocit, že se text originálu prostě jen překlopí a je to. Takže bych měla dodat, že mi dalo ještě skutečnou úctu ke všem překladatelům, kteří ty knihy vlastně také píšou.

Máte nějakou vtipnou historku o spolupráci s redaktorem? Co se vám při překladu nejvíc nepovedlo?

Toho by se asi našlo víc, ale zrovna se mi vybavilo, jak jsem, pamětliva všech pouček, při nevím kolikátém pročítání překladu sice hlídala všechny formulace, délku vět a kdesi cosi, ale unavený mozek si nevšiml, že jsem do jasné měsíčné noci dosadila místo měsíce bledě zářící slunce. Když mi pak redaktor psal, že sice počítal s odlišným uvažováním čínských autorů, ale jestli tam skutečně chci nechat to slunce v noci, málem jsem se hanbou propadla.

Na čem zrovna pracujete?

Právě jsem dokončila překlad povídky „Beztíž“ mladé čínské autorky Ma Siao-tchao. Další překlad v plánu nemám, i když přiznávám, že mi to blikání kurzoru už začíná chybět. Občas si to tedy vynahradím překládáním čínských a vietnamských pohádek a pověstí pro jednu aplikaci, ze které rodiče dětem předčítají na dobrou noc, a sem tam nějakou tu pohádku vytvořím i sama.

Jaký překlad z Hosta doporučujete?

No jéje, to by byl celý seznam! Mohla bych ale spojit doporučení s předáním štafety. Chystám se na Sedm let temnoty a štafetu bych tímto ráda předala Petře Ben-Ari.