Hana Do zača­la pře­klá­dat do šuplí­ku během stu­dia sino­lo­gie na FF UK v Pra­ze a napo­moh­la tím sou­hře náhod, kte­rá ved­la až k prv­ní vytiš­tě­né kni­ze. Pře­klad belet­rie pro ni byl vždyc­ky koní­ček, ať už si potře­bo­va­la odpo­či­nout po tlu­mo­če­ní a pře­kla­du v zaměst­ná­ní, nebo po dni strá­ve­ném na pís­ku s dvě­ma dcerkami. 

Jaký je váš nejoblíbenější povzbuzovák při překládání?

Bude to znít asi neu­vě­ři­tel­ně, ale vlast­ně asi ten samot­ný pro­ces pře­klá­dá­ní. Ješ­tě coby bezdět­né pře­kla­da­tel­ské ucho jsem nešet­ři­la viet­nam­skou kávou a čoko­lá­dou, ale když naše domác­nost oži­la díky dvě­ma malým cácor­kám, zača­la jsem si vzác­né chvil­ky strá­ve­né nad bli­ka­jí­cím kur­zo­rem uží­vat zkrát­ka pro ty oka­mži­ky samot­né — ačko­liv ten pocit, kdy člo­vě­ku vzni­ká kníž­ka pod ruka­ma, ten jsem měla ráda odjakživa.

Co vám překládání dalo a co vám vzalo?

Díky pře­klá­dá­ní a vůbec lite­ra­tu­ře obec­ně jsem pozna­la řadu úžas­ných lidí. Čet­bou jsem trá­vi­la hodi­ny už jako malá (tvr­dit, že mi pře­klá­dá­ní dalo pár dioptrií navíc, by tudíž neby­lo fér) a mož­nost nakouk­nout do záku­li­sí, zjis­tit aspoň něco málo o tom, jak kni­ha vzni­ká, to byl jeden ze spl­ně­ných snů. A co mi pře­klá­dá­ní vza­lo… Asi že jen málo­kte­rou kni­hu doká­žu číst a nepře­mýš­let u toho, jak bych to zfor­mu­lo­va­la já. Vza­lo mi ten dří­věj­ší pocit, že se text ori­gi­ná­lu pros­tě jen pře­klo­pí a je to. Tak­že bych měla dodat, že mi dalo ješ­tě sku­teč­nou úctu ke všem pře­kla­da­te­lům, kte­ří ty kni­hy vlast­ně také píšou.

Máte nějakou vtipnou historku o spolupráci s redaktorem? Co se vám při překladu nejvíc nepovedlo?

Toho by se asi našlo víc, ale zrov­na se mi vyba­vi­lo, jak jsem, pamět­li­va všech pou­ček, při nevím koli­ká­tém pro­čí­tá­ní pře­kla­du sice hlí­da­la všech­ny for­mu­la­ce, dél­ku vět a kde­si cosi, ale una­ve­ný mozek si nevši­ml, že jsem do jas­né měsíč­né noci dosa­di­la mís­to měsí­ce ble­dě září­cí slun­ce. Když mi pak redak­tor psal, že sice počí­tal s odliš­ným uva­žo­vá­ním čín­ských auto­rů, ale jest­li tam sku­teč­ně chci nechat to slun­ce v noci, málem jsem se han­bou propadla. 

Na čem zrovna pracujete?

Prá­vě jsem dokon­či­la pře­klad povíd­ky „Bez­tíž“ mla­dé čín­ské autor­ky Ma Siao-tchao. Dal­ší pře­klad v plá­nu nemám, i když při­zná­vám, že mi to bli­ká­ní kur­zo­ru už začí­ná chy­bět. Občas si to tedy vyna­hra­dím pře­klá­dá­ním čín­ských a viet­nam­ských pohá­dek a pověs­tí pro jed­nu apli­ka­ci, ze kte­ré rodi­če dětem před­čí­ta­jí na dobrou noc, a sem tam něja­kou tu pohád­ku vytvo­řím i sama.

Jaký překlad z Hosta doporučujete?

No jéje, to by byl celý seznam! Moh­la bych ale spo­jit dopo­ru­če­ní s pře­dá­ním šta­fe­ty. Chys­tám se na Sedm let tem­no­ty a šta­fe­tu bych tím­to ráda pře­da­la Pet­ře Ben-Ari.