Dana Krej­čo­vá pra­cu­je jako pře­kla­da­tel­ka pře­váž­ně fan­ta­sy a sci-fi, napří­klad cyk­lů Kolo času Rober­ta Jor­da­na či Malaz­ská kni­ha pad­lých Ste­ve­na Erik­so­na. Pře­lo­ži­la i vět­ši­nu knih Davi­da Gem­mel­la. Něko­lik let pra­co­va­la také pro dabing, napří­klad na seri­á­lech Angel, Star Trek: Voyager nebo Fra­sier. Pro Host pře­lo­ži­la tri­lo­gii Maši­ne­rie říše od Yoon Ha Lee­ho. V těch­to dnech se chys­tá do tis­ku její pře­klad prvo­ti­ny Rober­ta Swa­na Krá­lov­ská spra­ve­dl­nost.

Jaký je váš nejoblíbenější povzbuzovák při překládání?

Já mám živé povzbu­zo­vá­ky. Když mám pocit, že se mi zava­ří hla­va nebo klá­ves­ni­ce nebo obo­jí, vyra­zím na pro­cház­ku se psy. Pak totiž musím řešit, že jeden se pokou­ší pro­ko­pat met­ro na domov­ský kon­ti­nent, dru­hý musí zkon­t­ro­lo­vat sou­se­dův ryb­ní­ček, jest­li tam něco nene­cha­ly volav­ky, a tak podob­ně, tak­že o zába­vu je posta­rá­no. Dřív jsem hod­ně pila kávu, ale posled­ní dobou si dám tak jed­nu za den. S čoko­lá­dou už to taky není jako dřív, ale mož­ná spíš pro­to, že dnes se dosta­ne sku­teč­ně kva­lit­ní i v našem pidi­měs­tě, a pak sta­čí kou­sek (ovšem býva­ly doby, kdy to jis­ti­la celá Stu­dent­ská pečeť). 

Co vám překládání dalo a co vám vzalo?

Já jsem vlast­ně hroz­ně ráda, že můžu pra­co­vat doma, a mezi lidi vyrá­žím, jen když mám zrov­na nála­du. Ale díky conům a poslé­ze soci­ál­ním sítím jsem se sezná­mi­la se spous­tou zají­ma­vých lidí (nejen) od fochu, se kte­rý­mi se dá poke­cat, zeptat se na radu nebo si jim postě­žo­vat. Pře­klá­dá­ní mě moc baví, člo­věk se pořád dozví­dá něco nové­ho. Dneska je už jiná doba, než když jsem začí­na­la, teh­dy člo­věk musel obí­hat a obvo­lá­vat knihov­ny a muzea (já pama­tu­ju ješ­tě Zla­té strán­ky), zase ale vychá­ze­ly úžas­né slov­ní­ky a ency­klo­pe­die, to už je dneska sko­ro vzác­nost. Dodnes si pama­tu­ju své zdě­še­ní, když v jinak úžas­né ency­klo­pe­dii ptá­ků pře­ho­di­li obráz­ky pipul­ky dlou­ho­o­ca­sé a ost­ro­o­ca­sé, tako­vá hrůza! 

Máte nějakou vtipnou historku o spolupráci s redaktorem? Co se vám při překladu nejvíc nepovedlo?

Vtip­nou his­tor­ku, tedy jak se to vez­me. Jsem nesmír­ně vděč­ná redak­tor­kám Hos­ta, s nimiž jsem dopo­sud měla tu čest a štěs­tí spo­lu­pra­co­vat, a moc mě mrzí, že redak­tor­ství je dodnes u někte­rých nakla­da­tel­ských domů málem nesluš­né slo­vo. Vlo­ni se mi sta­lo, že mi redak­tor­ka (niko­liv z Hos­ta!) vymě­ni­la v celé kni­ze tyká­ní za vyká­ní, a pak se ješ­tě s nakla­da­tel­kou za mými zády domlou­va­ly na změ­nách, kte­ré mi ani neda­ly k odsou­hla­se­ní. Vůbec netu­ším, co v té kni­ze vlast­ně je. Hroz­ná zku­še­nost (a dou­fám, že posled­ní tako­vá). Nao­pak s paní Resslo­vou a Nesve­do­vou, s nimiž jsem dosud měla v Hos­tu to potě­še­ní spo­lu­pra­co­vat (a tedy dou­fám, že to bylo vzá­jem­né), je spo­lu­prá­ce na tex­tu úžas­ná. A ano, vět­ši­nou mají pravdu.

Na čem zrovna pracujete?

Dodě­lá­vám pro Host kni­hu Richar­da Swa­na Krá­lov­ská spra­ve­dl­nost. Je to prv­ní díl tri­lo­gie, tak se těším, až autor dopí­še další.

Jaký překlad z Hosta doporučujete?

Číst bohu­žel moc nestí­hám, nicmé­ně mám tu pře­klad Nef­ri­to­vé­ho měs­ta od Fili­pa Drlí­ka. Po dlou­hé době se autor­ce Fon­dě Lee­o­vé poda­ři­lo spo­jit mé oblí­be­né žán­ry do doko­na­lé­ho cel­ku, vře­le dopo­ru­ču­ju všem, koho zají­má kom­bi­na­ce magie a mafie (tedy v tom­to pří­pa­dě čín­ských triád).