Petra Dvořáková
„Není dnes noci, kdy by matky synů netonuly v žalu, není dne, kdy by se jejich srdce nesvíralo úzkostí.
Umírá-li syn jediné matce, umírá všem matkám světa. Umírají-li, Ukrajino, tví synové, my matky umíráme s nimi.
Žij, Ukrajino, žij, dýchej, projdi ke světlu touhle nejtemnější nocí. Jsme s tebou. Sláva a svoboda Ukrajině!“
Jiří Padevět
„Těžko mohlo někoho překvapit, že bývalý důstojník KGB rozpoutal v Evropě agresivní válku, byť jsme všichni do poslední chvíle doufali, že tak neučiní. Skláním se před fantastickým hrdinstvím Ukrajinců a přeji jim, aby svou vlast před ruským agresorem uchránili. Pevně věřím, že celý demokratický svět pochopil vážnost situace a pomáhá, jak může. Sláva Ukrajině.“
Alena Mornštajnová
„Když jsem psala knihu Hana, v noci jsem se budila hrůzou z toho, co je člověk schopen provést jinému člověku. Utěšovalo mě pomyšlení, že se lidé poučili a dají si pozor, aby se nikdy nic takového neopakovalo. Při pohledu na rozdělené rodiny a matky utíkající s dětmi přes hranice, při pomyšlení na lidi ukrývající se před bombami v kyjevském metru a sklepech a při sledování zpráv o mrtvých a raněných už vím, že jsem se mýlila. Stále jsou tací, kteří jsou schopni kvůli svým mocenským cílům obětovat životy ostatních.
Když jsem psala knihu Listopád, myslela jsem na lidi, kteří žili a žijí v totalitě. Doufala jsem, že svět totalitních režimů se blíží ke konci a stává se minulostí. Tomu věřím stále.
Znovu nemůžu v noci spát a myslím na zničené životy nevinných lidí na obou stranách, rozbité rodiny a jizvy, které se nikdy nezahojí.
Utěšuje mě jediné — zdá se, že tentokrát se svět skutečně spojil, aby podpořil pravdu a spravedlnost, aby podpořil Ukrajinu.
Ukrajino, buď silná, stojíme při tobě.“
Pavel Pospěch
„Situace na Ukrajině nám ukazuje, že bezpečný a relativně předvídatelný svět, na nějž jsme si zvykli, není samozřejmostí. To, co zažívají lidé na Ukrajině, kteří se ze dne na den stali oběťmi nespravedlivého a krutého válečného tažení, nám připomíná, že mír nenastává sám od sebe. Mír vzniká přičiněním lidí, ať už na Ukrajině, nebo u nás v Česku. My sami musíme pomoci Ukrajině a přičinit se o mír a bezpečí lidí v Evropě i za jejími hranicemi.“
Marie Iljašenko
„Narodila jsem se v Kyjevě, a kdo mě zná, ví, že část mého srdce v tomhle městě navždycky zůstala. To, co se mému městu a mé zemi děje, mě bolí. Ale jsem hrdá na Ukrajince, že jsou tak stateční. Jsem hrdá na Čechy a ostatní Středoevropany, že se za Ukrajince tak jednomyslně postavili. Jenže první vlna nadšení a chuti pomáhat brzy opadne. Někdo už začal říkat, že si ty teplé ponožky přece mohli sbalit a že i my ostatní si zasloužíme metro zdarma. Nenech se vytrolit, nenech se otrávit, zůstaň empatický. Ukrajině jde o všechno. Ne, ty ponožky si někteří opravdu nestihli zabalit!“
Radka Denemarková
„Válka na Ukrajině je válka nás všech. Je to boj za hodnoty, jako je mír, lidská práva, demokracie a naděje. Lidé na Ukrajině jsou nesmírně bojovní, hrdí a nevzdávají se a podařilo se jim sjednotit opravdu celý svět. Je to vždycky v životě stejné — teprve tváří v tvář tomu nejhoršímu nám dojde, co je na životě a na našem světě cenné. Já velice podporuji všechny statečné lidi na Ukrajině a všechny země, které jsou v nebezpečí proto, že si Putinové a jemu podobní neustále myslí, že svět je hračka jenom pro ně a že si můžou ostatní menší státy podmanit. Odvahu a vydržme!“
Lidmila Kábrtová
„Jako malá holka jsem počítala, kolik mi bude, až skončím základku, až odmaturuju nebo až přijde rok 2000. Oněch 14 let bylo relativně blízko, 18 zavánělo příslibem dospělosti, ale těch 29 let bylo naprosto nepředstavitelné číslo. Pohledem dítěte narozeného v roce 1971 to představovalo strašlivé stáří.
A co bude potom, mě tehdy vůbec nenapadlo. Jen jsem předpokládala, že nějaké „potom“ automaticky přijde, i když noviny vyhrožovaly studenou válkou a ve škole jsme se učili, jak si nasadit plynovou masku a kterým směrem si lehnout při atomovém výbuchu.
Ani přes noviny chřestící zbraněmi jsme si ale neuměli představit, že by něco jako válka skutečně nastalo… a pokud ano, byla v nás zakořeněná hořká zkušenost malé země, která se Goliášovi vzpouzet nebude.
Teď válka opravdu je a není podstatné, že útok agresora nesměřoval na nás, ale na zemi jen o kousek vedle. I tahle země, stejně jako naše, chtěla žít v pokoji a míru s ostatními. A svého života se nechce vzdát, rozhodla se nepodvolit zvůli a násilí a statečně se brání.
Putin se domníval, že změní svět. Ale svým hrdinstvím ho změnila Ukrajina.
Buďme s ní. Dnes, zítra i po další dny.“