Co pro Vás zna­me­ná nomi­na­ce na Mag­ne­sii Literu?
Nomi­na­ce si pocho­pi­tel­ně vel­mi vážím. Všech­no je jenom dva­krát je můj prv­ní román, kte­rý jsem vydal v pade­sá­ti letech. Z toho je zřej­mé, že netr­pím pří­liš vyso­kou tvůr­čí frek­ven­cí, a s jis­tou nad­sáz­kou tedy nelze vylou­čit, že letoš­ní roč­ník anke­ty byl pro mě prv­ní a posled­ní šancí.

Uva­žu­je­te o tom, co bude­te psát dál? A v jakém pomě­ru a vzta­hu bude teď psa­ní pró­zy k Vaší pro­fe­si lite­rár­ní­ho historika? 
Mám dva námě­ty, do jed­no­ho už jsem se pus­til, ale vel­mi brzy jsem zjis­til, že píšu zno­vu totéž, byť s jiný­mi posta­va­mi i kuli­sa­mi. Fas­ci­nu­je mě čas, fas­ci­nu­je mě paměť míst a není pří­liš prav­dě­po­dob­né, že by se mé příští belet­ris­tic­ké poku­sy sto­či­ly výraz­ně jiným smě­rem. Tak­že budu něja­ký čas pře­mýš­let, jak toto své nej­pod­stat­něj­ší téma ozvlášt­nit, aby mé dal­ší pří­pad­né romá­ny čte­ná­ře bavi­ly. Urči­tě se nesta­nu spi­so­va­te­lem-insti­tu­cí, kte­rý posí­lá kaž­dý dru­hý rok novou kni­hu na trh — než se pus­tím do psa­ní nové kníž­ky oprav­du sou­stře­dě­ně, budu muset sám sebe pře­svěd­čit, že mám co říct a že vím, jak to udě­lat. Moje aktu­ál­ní plá­ny jsou spí­še odbor­né — do dvou let bychom chtě­li s kole­gy vydat Ency­klo­pe­dii čes­ké­ho lite­rár­ní­ho samizda­tu a pak pře­de mnou a mojí ženou sto­jí jeden znač­ný osob­ní dluh — chys­tá­me se na roz­sáh­lou mono­gra­fii o Zde­ně Sali­va­ro­vé a Jose­fu Škvoreckém.

Kte­ré z nomi­no­va­ných knih (tře­ba v jiných kate­go­ri­ích) Vás zaujaly?
Kní­žek vychá­zí hod­ně, a tak se sta­lo, že pro mě i letoš­ní (stej­ně jako všech­ny minu­lé) nomi­na­ce na Mag­ne­sii před­sta­vu­jí spí­še sou­pis čte­nář­ských tipů. Ostat­ně i v kate­go­rii pró­zy musím ješ­tě dva „sou­pe­ře“ pře­číst. Jsem rád, že se v kate­go­rii poezie obje­vi­la nová kníž­ka Mila­na Ohnis­ka, zau­ja­ly mě všech­ny tři titu­ly nomi­no­va­né za nakla­da­tel­ský čin (kni­ha Osud jmé­nem Ležá­ky je navíc půso­bi­vá oprav­du osu­do­vým vzta­hem auto­rů k před­mě­tu jejich díla) a jako Brňá­ka mě pocho­pi­tel­ně zají­má kni­ha Brnox, nomi­no­va­ná tuším v kate­go­rii pub­li­cis­ti­ky. Z kate­go­rie Objev roku se těším pře­de­vším na kni­hu Zuza­ny Kul­tá­no­vé Augustin Zim­mer­mann, kte­rou mi už něja­ký čas bez ohle­du na nomi­na­ce dopo­ru­ču­jí přátelé.