Listopád je pátým románem autorky, která do české literatury vstoupila v roce 2013 prvotinou Slepá mapa. Psaní tohoto příběhu autorce trvalo jedenáct let. O dva roky později pak vyšel další román Hotýlek. Obě knihy se prodávaly na české poměry dobře, čtenáři i kritici si jich všimli, ale nic v tu chvíli ještě příliš nenasvědčovalo tomu, že se rodí spisovatelská superstar. Obou knih prodala Alena Mornštajnová do roku 2017 jen šest tisíc.

Všechno změnil až román Hana, který čtenáře zavádí do Valašského Meziříčí v období druhé světové války a následujících pohnutých let dvacátého století, na jejichž pozadí autorka znovu rozehrála intimní drama svých hrdinek. Knihy se postupně prodalo téměř dvě stě tisíc kusů. Postupně začaly stoupat i prodeje předchozích knih a Alena Mornštajnová se stala jednou z nejčtenějších českých spisovatelek. Hana, která má na Databázi knih jedno z nejvyšších hodnocení a více než deset tisíc komentářů, byla přeložena do dvanácti evropských jazyků (a do dalších se překládá), Národní divadlo Brno pravidelně uvádí s velkými úspěchy její divadelní adaptaci a také se připravuje filmové zpracování.

„První představení divadelní adaptace románu Hana byla vyprodaná ještě dříve, než jsme začali zkoušet. Vstupenky na osm červnových repríz v roce 2019 zmizelo během měsíce. Diváci brali pokladnu útokem i v následující sezóně, po každé repríze následovaly bouřlivé ovace ve stoje. Věřím, že po znovuotevření divadel bude úspěšný život divadelní Hany ještě dlouho pokračovat,“ říká ředitel divadla a zároveň autor adaptace Martin Glaser.

„Hana je příběhem silných, životem zkoušených žen. Pravdivý předobraz skutečných příběhů té doby strhujícím způsobem Alena Mornštajnová přenesla do románu, který se čte jedním dechem a vybízí k zamyšlení, že naše smysluplná existence je vždy zasloužená a naplněna mírou naší osobní citové investice. V době vydání románu jsem ani netušil, že se úvod knihy popisem tyfové epidemie stane tak aktuálním mementem,“ popisuje režisér Milan Cieslar, který se převedením příběhu do podoby celovečerního filmu zabývá už několik let.

Kniha rezonuje i v zahraničí, například ve Velké Británii: „Pokud nás tedy historie učí to, co se stalo, literatura nás učí, jak se při tom lidé cítili. Hana je důležitý a významný román, který nám ukazuje, jak bolest a trauma přecházejí z generace na generaci, a připomíná nám, že žádná společnost se nikdy zcela nevyhne pocitům spoluviny,“ napsala Gemma Pearsonová ve Wales Art Rewiew.

Ohlas zaznamenala i v Německu a chybělo jen málo, aby se dostala například do užšího výběru poroty Literární ceny Evropské banky pro obnovu a rozvoj. „Je to vynikající román, který vykresluje poválečné Československo poznamenané holokaustem a město, jehož utrpení znovu rozvíří propuknutí epidemie tyfu. Kniha výborně pracuje zejména s tematikou dětství a tajemství dospělých,“ napsal jeden z porotců Toby Lichting pro Literární přílohu deníku The Times.

Následujícím románem Tiché roky se Aleně Mornštajnové podařilo svou pozici potvrdit a upevnit. Tiché roky získaly oblibu čtenářů velmi rychle, prodalo se jich už přes sto tisíc kusů, a to i přesto, že místo „velkých dějin“ se v nich autorka zaměřila především na intimní rodinný příběh o tom, jakou sílu může mít mlčení.

V letošním roce pak přišla s románem Listopád, který sama označuje jako knihu dosud nejosobnější. Mnoho svých čtenářů znovu překvapila volbou tématu, za odvážnou ji označili i někteří kritici. „Moje knihy vždycky vycházely ze skutečných událostí, nová knížka se ale odehrává v alternativní přítomnosti. Je o tom, co by se stalo, kdyby v roce 1989 události nedopadly tak, jak dopadly. Co by se stalo, kdyby se komunisté udrželi u moci. Vycházela jsem z toho, že by museli přitvrdit, museli by přitáhnout otěže. Režim by byl ještě více totalitní, byly by ještě více omezeny občanské svobody a lidé, kteří se zapojili do demonstrací a akcí proti režimu, by byli pronásledováni. Možná by dopadli mnohem hůř než po roce 1968,“ řekla sama autorka v rozhovoru s Alžbětou Rybářovou pro časopis Marianne.

A ukazuje se, že volba tématu se vyplatila. Za několik prvních měsíců se totiž Listopádu prodalo bezmála šedesát tři tisíc výtisků. Kniha se dvanáct týdnů držela v čele žebříčku nejprodávanějších knih podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů.

„V období zmatení hodnot je nesmírně důležité, že nejpopulárnější domácí autorka přichází s jasným politickým stanoviskem. Dalo by se říci, že opět pojmenovává onu legendární „Říši zla“. Snad se čtenářky a čtenáři nad knihou jen nedojmou, ale opravdu budou naslouchat jejímu poselství,“ napsal Aleš Palán pro Aktuálně.cz.