• V pří­bě­hu vůbec nevy­stu­pu­je rodi­na hlav­ní hrdin­ky Eli­sy. Její­mi nej­bliž­ší­mi jsou sou­sed Giles a spo­lu­pra­cov­ni­ce Zel­da. Eli­si­no pří­jme­ní Espo­si­to­vá napo­ví­dá, že je siro­tek, neboť espo­si­to nese význam „nechrá­ně­ný“ a v Itá­lii se dáva­lo jako pří­jme­ní osi­ře­lým dětem nebo těm, kte­rá byla urče­na k adopci.
• Jedi­né dvě posta­vy, kte­ré v kni­ze doká­žou bez potí­ží komu­ni­ko­vat, nemo­hou mlu­vit – němá žena a rybí muž.
• Když se Daniel Kraus Guiller­mu del Toro­vi svě­řil s nápa­dem na celý pří­běh, del Toro mu odpo­vě­děl, aby už nic víc neří­kal, že od něj nápad kou­pí. Na kon­to jejich setká­ní Daniel Kraus dodá­vá: „Dokud jsem se nepo­tkal s Guiller­mem, nebyl můj pří­běh úpl­ný. Když jsem mu o svém nápa­du vyprá­věl, začal mě po něko­li­ka vte­ři­nách dopl­ňo­vat. Psa­ní s ním jsem si zami­lo­val, pro­to­že je to nej­o­prav­do­věj­ší a emoč­ně nej­o­te­vře­něj­ší umě­lec, jaké­ho znám. A jeho cit­li­vost dob­ře dopl­ňu­je mou tem­něj­ší a drs­něj­ší povahu.“
• Daniel Kraus a Guiller­mo del Toro se dohod­li, že ten­to spo­leč­ný pří­běh zpra­cu­je kaž­dý po svém – ve for­mě, kte­rá je jim nej­bliž­ší. A tak se v del Toro­vě režii začal rodit film a z pera Danie­la Krause zase vznik­la kniha.
• V urči­tém oka­mži­ku se Daniel Kraus od fil­mu úpl­ně odstři­hl, aby jeho sou­stře­dě­nost a fan­ta­zii neroz­pty­lo­va­ly infor­ma­ce o vzni­ka­jí­cím fil­mo­vém snímku.
• Tvář vody není prv­ní spo­leč­né dílo obou auto­rů. Mají za sebou už spo­lu­prá­ci na romá­nu Trollhun­ters.
• V kni­ze nalez­ne­te ilu­stra­ce od Jame­se Jea­na. Je vám pově­do­má hned ta úvod­ní na obál­ce kni­hy? Pak věz­te, že se James Jean nechal inspi­ro­vat obra­zem od Gusta­va Klim­ta Poli­bek.
• Fil­mo­vé zpra­co­vá­ní zís­ka­lo dva Zla­té gló­by za režii a hud­bu a sní­mek je nomi­no­ván na Osca­ra ve tři­nác­ti kate­go­ri­ích – mimo jiné za nej­lep­ší film, původ­ní scé­nář, režii a her­ce ve ved­lej­ší a hlav­ní roli. Stal se tak hor­kým favo­ri­tem letoš­ních cen ame­ric­ké fil­mo­vé akademie.

Tvář vody v Čes­ké repub­li­ce vyšla 27. úno­ra, tedy ve stej­ný den jako v USA. Jest­li se do ní začte­te před návště­vou kina, nebo až po návštěvě, je na vás. Ovšem my už se nemů­že­me dočkat neko­neč­ných spo­rů, zda je kni­ha lep­ší než film, a tuší­me, že to bude mno­hem vět­ší dra­ma, než jaké by se kdy moh­lo ode­hrát na fil­mo­vém plátně.