Mají snad výjimeční lidé právo páchat zločiny, protože jsou výjimeční?

Po úspěš­né audi­ok­niž­ní tri­lo­gii Lewis v podá­ní Jiří­ho Dvo­řá­ka a úvod­ním dílu série čín­ských thrille­rů Pán ohně vychá­zí dal­ší audi­ok­ni­ha pod­le romá­nu oblí­be­né­ho spi­so­va­te­le Pete­ra Maye. Výji­meč­ní lidé jsou prv­ní čás­tí auto­ro­vy řady AKTA ENZO, jejíž čet­by se ujal herec David Matá­sek. „Peter May pat­ří k našim beze­spo­ru k nej­ob­lí­be­něj­ším a nej­ú­spěš­něj­ším spi­so­va­te­lům. Po úspě­chu tri­lo­gie Lewis ověn­če­né dokon­ce cenou audi­ok­ni­ha roku za nej­lep­ší čet­bu a prv­ním dílu čín­ské série s Mar­ti­nem Myšič­kou a Janou Plod­ko­vou star­tu­je­me již tře­tí řadu, ten­to­krát pro změ­nu z Fran­cie. Autor beze­spo­ru vyu­žil toho, že ve Fran­cii žije i tvo­ří, a orga­nic­ky pro­po­jil detail­ní popis Paří­že, včet­ně bez­počtu názvů míst­ních uli­ček, náměs­tí, jejích his­to­ric­kých čtvr­tí a tem­něj­ších zákou­tí, s chyt­rým detek­tiv­ním pří­bě­hem,“ uve­dl Mar­tin Pilař z vyda­va­tel­ství OneHotBook.

Enzo Macle­od, uči­tel bio­lo­gie ve fran­couz­ském Tou­lou­se, při­jíž­dí do Paří­že, aby se tu setkal s novi­ná­řem Roge­rem Raf­fi­nem, auto­rem kni­hy o slav­ných nevy­ře­še­ných vraž­dách. Coby býva­lý skot­ský forenz­ní spe­ci­a­lis­ta se totiž Macle­od vsa­dil, že díky sou­čas­ným vědec­kým meto­dám by bylo mož­né roz­lousk­nout i dosud nevy­jas­ně­né pří­pa­dy — jako deset let sta­ré zmi­ze­ní geni­ál­ní­ho pro­fe­so­ra Jacque­se Gaillar­da. Nei­den­ti­fi­ko­va­ná leb­ka nale­ze­ná v paříž­ských kata­kom­bách Enza záhy při­ve­de na sto­pu rafi­no­va­ně ukry­tých Gaillar­do­vých ostat­ků. Mezi tím ovšem řeší také pro­blém, jak se sblí­žit s dce­rou z prv­ní­ho man­žel­ství, kte­rá s ním odmí­tá komu­ni­ko­vat, a okouz­lu­je jej šarm spo­lu­pra­cu­jí­cí psycholožky.

Herec David Matá­sek sice pra­vi­del­ně spo­lu­pra­cu­je s roz­hla­sem a účin­ko­val i v obsa­ze­ních nej­růz­něj­ších dra­ma­ti­za­cí, ale čet­ba kom­plet­ní nahráv­ky pro něj byla pre­mi­é­ro­vá. „Mám hroz­ně rád prá­ci v roz­hla­se, tak­že jsem měl oprav­du radost. Dosud jsem ale vždy pra­co­val pou­ze na jed­not­li­vých rolích. A najed­nou celá audi­ok­ni­ha. To zně­lo jako skvě­lá výzva a výzvy mám rád. Tak­že jsem se hroz­ně těšil, zbý­va­lo už jen sla­dit frek­ven­ce s diá­řem,“ při­znal inter­pret. A dodal: „Byla to má prv­ní audi­ok­ni­ha a vůbec jsem netu­šil jaká je to dři­na a makač­ka. Po něja­ké době se člo­věk při čte­ní dostá­vá do tako­vé­ho tran­su, pořád je scho­pen číst a hrát, ale pře­sta­ne úpl­ně vní­mat oko­lí a napl­no se do pří­bě­hu pono­ří. To je hod­ně zají­ma­vá polo­ha a nikdy jsem podob­ně inten­ziv­ní pocit ze čte­ní neměl. Je to pros­tě řeho­le, nároč­ná, neu­stá­lou kon­cen­t­ra­ci vyža­du­jí­cí prá­ce, ale samo­zřej­mě krásná.“

Jed­ním z obtíž­ných prv­ků v audi­ok­ni­ze je všu­dypří­tom­ná fran­couz­šti­na, ať už v typic­kých výra­zech, nebo ve jmé­nech a názvech míst, kte­rou je nut­né sklou­bit s čes­kou čet­bou. „Text je doslo­va pro­tkán mís­to­pi­sem Paří­že a Fran­cie vůbec, je to chví­le­mi až tako­vý bede­kr. Samo­zřej­mě je to nároč­něj­ší, když na kaž­dé stra­ně čeká něko­lik hez­kých fran­couz­ských slo­ví­ček. Naštěs­tí mi to tako­vý pro­blém nedě­lá a s výslov­nost­mi mi celou dobu pomá­hal reži­sér Michal Bureš. Ale o to víc bylo nut­né se věno­vat pří­pra­vě, mini­mál­ně půl hodi­ny před nahrá­va­cí frek­ven­cí jsme věno­va­li opa­ko­vá­ní a cvi­če­ní výslov­nos­tí,“ líčí herec nahrá­vá­ní. Herec je navíc nejen inter­pre­tem, ale i nad­še­ným poslu­cha­čem audi­ok­nih. „Milu­ju mlu­ve­né slo­vo. Roz­hla­so­vé hry, čet­by, audi­ok­ni­hy… Když jsem byl dítě, nemě­li jsme doma tele­vi­zi, tak jsem pořád visel uchem na rádiu a hltal ta úžas­ná dob­ro­druž­ství a před­sta­vo­val si je. To mi nako­nec vyho­vo­va­lo víc, než tele­vi­ze. Poz­dě­ji už jsem si vychut­ná­val jed­not­li­vé herec­ké výko­ny,“ pro­zra­dil David Matásek.

Nahráv­ku opět dopro­vá­zí původ­ní hud­ba – paříž­skou atmo­sfé­ru navo­zu­je moder­ní mix akus­tic­ké kyta­ry s elek­tro­nic­kým zákla­dem dopl­ně­ný melo­dic­kým digi­tál­ním pia­nem. Audi­ok­ni­ha v režii Micha­la Bure­še vychá­zí jako CD mp3 za 329 Kč i ke sta­že­ní pro­střed­nic­tvím digi­tál­ních dis­tri­bucí jako mp3 za 299 Kč. 

dél­ka: 11 hod. 33 min.

Ukáz­ku z audi­ok­ni­hy si může­te poslech­nout zde

Při­dej­te se na One­Hot­Book Face­book, abys­te nepro­pás­li sou­tě­že o pozo­ru­hod­né ceny ani novin­ky ze svě­ta audi­ok­nih, lite­ra­tu­ry a čtení!

„Pří­běh má v sobě všech­ny atri­bu­ty úspěš­né­ho díla: dob­ře vykres­le­né posta­vy, sple­ti­té osu­dy, pře­kva­pi­vé zvra­ty, napí­na­vé momen­ty, záhad­né hádan­ky, ata­ky na život oblí­be­né­ho hrdi­ny, záchra­ny v posled­ní chví­li a mimo jiné i humor­né dialogy.“
— KlubK​ni​ho​mo​lu​.cz

„V tom­to romá­nu je všech­no: indi­cie, faleš­né sto­py, naru­še­né vzta­hy, nebez­peč­né milost­né román­ky a mno­ho dalšího.“
— Heartlan​dre​views​.com

Peter May (nar. 1951)

Pochá­zí z Glas­gow, ale nyní žije ve Fran­cii. Původ­ně se živil jako novi­nář a byl úspěš­ným tele­viz­ním sce­náris­tou, v sou­čas­né době se věnu­je psa­ní. Celo­svě­to­vé reno­mé zís­kal šes­ti­díl­nou sérií čín­ských thrille­rů, kte­rá u nás zača­la vychá­zet roku 2015 a její prv­ní díl Pán ohně je již k dostá­ní jako audi­ok­ni­ha. Ve zvu­ko­vé i tiš­tě­né ver­zi je dostup­ná také tri­lo­gie Lewis zahr­nu­jí­cí titu­ly Ská­la, Muž z ost­ro­va Lewis a Šacho­vé figur­ky. Mezi dal­ší popu­lár­ní auto­ro­vy série pat­ří rov­něž řada Akta Enzo, z níž byla čes­ky vydá­na úvod­ní kni­ha Výji­meč­ní lidé. Obli­bu si v zahra­ni­čí zís­ka­ly i spi­so­va­te­lo­vy nej­no­věj­ší samo­stat­né romá­ny jako Ost­rov Ent­ry nebo Runa­way. V češ­ti­ně vydá­vá kni­hy Pete­ra Maye nakla­da­tel­ství Host. Více na www​.peter​may​.info

David Matásek (nar. 1963)

Vystu­do­val praž­skou kon­zer­va­toř a jeho prv­ní zku­še­nos­tí před kame­rou byl film Jak svět při­chá­zí o bás­ní­ky (1981), kde si zahrál nej­lep­ší­ho kama­rá­da hlav­ní posta­vy. Půso­bil v Národ­ním diva­dle (1991 – 1995), poté v Diva­dle Kome­die (1995 – 2002) a od roku 2002 je opět čle­nem čino­hry Národ­ní­ho diva­dla. Čas­to se obje­vu­je v tele­viz­ních insce­na­cích i ve fil­mech, kro­mě „bás­nic­ké“ série Duša­na Klei­na také ve sním­cích jako Člo­věk pro­ti zká­ze (1989), Samo­tá­ři (2000), Počkej, až zhas­nu (2002), Pro­bu­dím se vče­ra (2012), Tři brat­ři (2014), Krás­no (2014), či v seri­á­lech Dob­ro­druž­ství kri­mi­na­lis­ti­ky (1989), Zdi­vo­če­lá země (1997), Čet­nic­ké humo­res­ky (1997), Redak­ce (2004), Letiš­tě (2006), Pře­šla­py (2009) nebo Čes­ké sto­le­tí (2013).

Čtení je jako ponor do transu

Rozhovor s hercem Davidem Matáskem o audioknize Výjimeční lidé

Jak jste rea­go­val na nabíd­ku být hla­sem „fran­couz­ské série“ Akta Enzo spi­so­va­te­le Pete­ra Maye?
Mám hroz­ně rád prá­ci v roz­hla­se, tak­že jsem měl oprav­du radost. Dosud jsem ale vždy pra­co­val pou­ze na jed­not­li­vých rolích. A najed­nou celá audi­ok­ni­ha. To zně­lo jako skvě­lá výzva a výzvy mám rád. Tak­že jsem se hroz­ně těšil, zbý­va­lo už jen sla­dit frek­ven­ce s diářem.

Jak se vám líbi­la hlav­ní posta­va Enza Macle­o­da? Jste si v něčem podobní? 
Spo­ju­je nás asi ta neú­stup­nost, odhod­lá­ní věci dotáh­nout do kon­ce a vytrvat…

Jak se na tako­vé roz­sáh­lé čte­ní ve stu­diu připravujete?
Pře­číst a poro­zu­mět. To je základ herec­ké prá­ce obec­ně. A při čet­bě audi­ok­ni­hy to pla­tí dvojnásob.

Jak jste se popa­so­val se spous­tou fran­couz­ských výra­zů, kte­ré s sebou text ode­hrá­va­jí­cí se ve Fran­cii nese?
Text je doslo­va pro­tkán mís­to­pi­sem Paří­že a Fran­cie vůbec, je to chví­le­mi až tako­vý bede­kr… Samo­zřej­mě je to nároč­něj­ší, když na kaž­dé stra­ně čeká něko­lik hez­kých fran­couz­ských slo­ví­ček. Naštěs­tí mi to tako­vý pro­blém nedě­lá a s výslov­nost­mi mi celou dobu pomá­hal reži­sér Michal Bureš. Ale o to víc bylo nut­né se věno­vat pří­pra­vě, mini­mál­ně půl hodi­ny před nahrá­va­cí frek­ven­cí jsme věno­va­li opa­ko­vá­ní a cvi­če­ní výslovností.

Co bylo při natá­če­ní nejobtížnější?
Byla to má prv­ní audi­ok­ni­ha a vůbec jsem netu­šil jaká je to dři­na a makač­ka. Po něja­ké době se člo­věk při čte­ní dostá­vá do tako­vé­ho tran­su, pořád je scho­pen číst a hrát, ale pře­sta­ne úpl­ně vní­mat oko­lí a napl­no se do pří­bě­hu pono­ří. To je hod­ně zají­ma­vá polo­ha a nikdy jsem podob­ně inten­ziv­ní pocit ze čte­ní neměl. Je to pros­tě řeho­le, nároč­ná, neu­stá­lou kon­cen­t­ra­ci vyža­du­jí­cí prá­ce, ale samo­zřej­mě krásná.

Byl bys­te poté, co jste doče­tl audi­ok­ni­hu Výji­meč­ní lidé, zvě­da­vý i na dal­ší pokra­čo­vá­ní? O kte­rých moti­vech nebo posta­vách bys­te se toho chtěl dozvě­dět více?
Urči­tě bych byl zvě­da­vý, co bude dál dělat hlav­ní hrdi­na, Enzo. Ale vlast­ně mě vždyc­ky spíš zají­ma­jí osu­dy zápor­ných postav, padou­chů, kte­ří za sebou mnoh­dy mají drs­nou život­ní pouť a prá­vě postup­né odha­lo­vá­ní jejich cha­rak­te­ru, pří­čin jejich pokři­ve­né osob­nos­ti, pře­kro­če­ní hra­ni­ce, kdy už se stá­va­jí tím nená­vi­dě­ným par­chan­tem, je pro mě jako her­ce i poslu­cha­če hod­ně dob­ro­druž­né. Jen­že vět­ši­nou na kon­ci umí­ra­jí, tak­že pak už člo­vě­ku nezbý­vá než se těšit na dal­ší výji­meč­nou oběť.

Máte audi­ok­ni­hy rád i jako posluchač?
Milu­ju mlu­ve­né slo­vo. Roz­hla­so­vé hry, čet­by, audi­ok­ni­hy… Když jsem byl dítě, nemě­li jsme doma tele­vi­zi, tak jsem pořád visel uchem na rádiu a hltal ta úžas­ná dob­ro­druž­ství a před­sta­vo­val si je. To mi nako­nec vyho­vo­va­lo víc, než tele­vi­ze. Poz­dě­ji už jsem si vychut­ná­val jed­not­li­vé herec­ké výkony.