Jméno Michaly Benešové jste letos mohli zaslechnout na předávání cen Magnesia Litera, kde spolu s Michaelem Alexou získali cenu za překlad knihy Led od Jacka Dukaje. Kromě toho jste ji ale mohli zahlédnout v tiráži Krále, Ariadniny nitě nebo Neobyčejných dobrodružství deseti ponožek.
Dalším překladatelem, se kterým vás seznámíme, je Vratislav Kadlec. Můžete ho znát jako talentovaného autora překladů mnoha různých žánrů — od Krále Vrkú a Ptáka a Veverčáka přes román Šance tu je… po fascinující space operu Vzpomínka zvaná říše (na Pustinu zvanou mír se můžete těšit začátkem příštího roku).
Překladatelku Satanského tanga Simonu Kolmanovou se nám bohužel nepodařilo sehnat, místo toho vám tedy přinášíme rozhovor se skvělým překladatelem, se kterým Tereza Jůzová často spolupracuje jako redaktorka. Jde o Petra Štádlera, překladatele mnoha titulů od Chimamandy Ngozi Adichieové nebo také krásné dětské knihy O spaní před spaním.
Jméno Terezy Jůzové se v hostovských knihách objevovalo v tiráži spíše na místě jazykové redaktorky, ale v poslední době jste ji mohli poznat také jako překladatelku krásného a citlivého příběhu Staré odrůdy od Ewalda Arenze.
Další překladatelku, kterou vám představíme, nejspíš všichni znáte díky její vlastní próze. Vedle psaní se živí i překladatelstvím a my jsme rádi, že můžeme vydávat nejen její knihy, ale také její překlady. Její neuvěřitelný cit pro jazyk nás totiž nepřestává ohromovat. Převedla pro nás do češtiny například román Dívka, žena, jiné, populárně-naučnou knihu Sitopie a momentálně pracuje na osmisetstránkové knize německo-gruzínské autorky Nino Haratischwiliové, kterou jste letos mohli potkat na veletrhu Svět knihy.
Zhruba před rokem mě a mnohé další kolegy v redakci dojal příběh Leonarda a Hladového Paula, který do češtiny převedla Zora Freiová. Má velký talent pro překládání krásných a citlivých příběhů, a tak jste si v jejím překladu mohli přečíst takové tituly, jako je Měsíční tygr nebo Váha inkoustu.
Svět Opskurna anebo série Jiskry v popelu jsme v češtině mohli objevit díky překladům Petry Johany Poncarové. Pro Host přeložila i Severní vody, Život v zahradě, Svět ve slovech nebo třeba Krvavý cukr.
Romana Tilcera budete mnozí znát i díky jeho snahám zviditelnit práci překladatelů. Doporučujeme k pročtení jeho sérii rozhovorů s překladateli na XB-1 s názvem Tváře překladu. Pod stejným názvem pak na Facebooku založil aktivní komunitu pro všechny, které prostředí literárního překladu zajímá.
V Hostu jste ho mohli „potkat“ při četbě dvou sérií od N. K. Jemisinové, Zlomená země a Snová krev.
Dnes vám představujeme Annu Křivánkovou, japanoložku, díky které jste si u nás mohli přečíst knihy Kočka a město nebo Kočičí host.
Petru Ben-Ari jsme se pokoušeli získat už pro překlad titulu Kim Čijong — ročník 82, tehdy nám to bohužel z časových důvodů nevyšlo. O to větší radost jsme měli, když se nám podařilo domluvit na knize Sedm let temnoty, kterou jsme vydali letos v únoru.
Dalším překladatelem, kterého vám představíme, je Hana Do. Objevili jsme ji díky publikovanému překladu Problému tří těles v literárním časopisu Plav, od té doby pro Host přeložila tři starší tituly od Liou Cch‘-sina, kterého se ujala po Aleši Drobkovi.
Dalším překladatelem, kterého vám představíme, je Aleš Drobek. Řada našich čtenářů ho bude nejspíš znát hlavně jako překladatele čínské sci-fi trilogie Vzpomínka na Zemi od Liou Cch‘-sina (více o překladu této série se můžete dočíst v článku Akce Kulový blesk). Kromě toho přeložil také Cestu do Babylonu Josiaha Bancrofta nebo třeba román Verze nula od Davida Yoona. A na podzim se můžete těšit na novou sci-fi sérii.