Nalezeno v překladu aneb proč komunikovat s autorem

Když nám to okolnosti dovolí, rádi se jednou za čas osobně setkáme s našimi překladateli. Bývají to chvíle plné skvělých nápadů i podnětných témat, a především úsměvů a radosti ze vzájemného seznamování. Překládání je přece jen z velké části osamělé povolání, a tak nás vždycky potěší, když si ke jménu a e-mailové adrese můžeme doplnit i obličej.

Příběh Tchaj-wanu

Jsou spisovatelé, kteří zůstávají věrní svému domácímu prostředí. Inspirací je jim vlast, v centru jejich pozornosti jsou domácí reálie a historie. Pro mnohé je však domovský region naopak nedostatečně podnětný, je pro ně svazující nebo je přivádí do osobní krize. Domácí témata navíc mohou zaujmout řadu dalších autorů, což vytváří konkurenci i nejistotu. Právě z uvedených důvodů, ale i z mnoha jiných se spisovatelé a autoři vzdalují od domova, a to jak literárně, tak osobně. Nesmíme však zapomínat, že k nárůstu počtu literárních děl reflektujících zahraniční prostředí přispívá také trend globalizace, rozvoj technologií, které nám umožňují přímý kontakt s domovem i zahraničím, a nekonečná nabídka cestovatelských, pracovních a studentských příležitostí. Autorům se otevírá celý svět, a to v nejrůznějších podobách, od těch nejkrásnějších až po ty děsivé a otřesné. Dívají se na různé části světa optikou cizince, mnohé jim může uniknout, ale také mohou na mnohé poukázat. Přinášejí čtenářům zprávy ze svého kulturního prostředí a osvětlují problémy, které se jich v konečném důsledku přímo i nepřímo dotýkají.

Pečeme perníčky s Můžu ochutnat?

Třetí adventní neděle znamená, že už je nejvyšší čas na pečení vánočního cukroví. Letos můžete vyzkoušet tradiční polské perníčky. Recept najdete i v naší novince Můžu ochutnat?. Nedávno je pekli také autoři knížky — Aleksandra a Daniel Mizielińští s Natalií Baranowskou. Už se vám sbíhají sliny?

Překladatel je tak trochu jasnovidec — o překladu Železného vlka

Když jsem před sedmi lety měla na svém překladatelském kontě jednu jedinou severskou detektivku a žádné další nabídky se ke mně nehrnuly, přemýšlela jsem, co dál. Hledala jsem titul, který bych mohla nakladatelům nabídnout. Knihu dostatečně atraktivní, aby nakladatele zaujala, a zároveň takovou, aby bavila i mě. Odjakživa jsem se ráda vydávala do fiktivních světů, tak co takhle nějaká fantasy? Když se dnes ohlížím zpátky, jsem nakladatelství Host vděčná za důvěru, s níž tehdy svěřilo trilogii Havraní kruhy začínající překladatelce.

Pohledy na centrum periferie

V posledních letech se pulty českých i slovenských knihkupectví plní díly domácích autorek. Témata, která současné spisovatelky ve svých knihách zpracovávají, jsou obvykle těžká a pro většinu obyvatel neviditelná. Pro společenskou diskusi jsou ale velmi potřebná. U nejednoho čtenáře vyvolávají kontroverzi, ale zároveň podněcují k empatii.

Cestujte za svými knižními hrdiny

Způsobů, jakými zvolit cíl svých prázdninových cest, je mnoho. Historické památky, zajímavá architektura, přírodní krásy, adrenalinové zážitky, gastronomické požitky, noční život anebo touha vidět místa, na nichž se natáčely filmové či seriálové trháky. Přinášíme vám proto pár tipů na zajímavé lokality, které díky našim autorům máte možnost poznat ze zcela jiné perspektivy. 

Jak vznikalo nové vydání legendární Lišky Bystroušky

Se začátkem prázdnin možná vyrazíte na krátký výlet do obligátní příměstské destinace, Bílovic nad Svitavou. Jistě neminete hájovnu nesoucí jméno Těsnohlídkovy hrdinky. A možná ten kraj „lesů, vod a strání“, dnes už mírně umolousaný, uvidíte jinýma očima, pokud se předtím pozdržíte na stránkách této půvabné knihy. I starší díla totiž mají své nové osudy a čtenáře. Pokud jsou stále živá… Jako Liška Bystrouška. Iniciátor nového vydání a autor jeho konceptu, redaktor Martin Stöhr, popisuje, jak to bylo s „Liškou“ v Hostu.

Berme děti vážně – o vážných tématech v dětské literatuře

Strach z neznámého, otázka vlastní identity, nebo dokonce smrt. I toto mohou být témata dětských knížek.

Jak se dělají Vánoce v karanténě?

Knížky, ruce a… žirafa. V naší letošní vánoční kampani neuvidíte chvojí, baňky ani zasněžená pozadí. Ukážeme vám, jak celá kampaň vznikala.

Tažení černošských leseb z britských vod do českého rybníčku

Román Dívka, žena, jiné anglonigerijské spisovatelky Bernardine Evaristové mě na první pohled vyděsil. Já že bych měla překládat román, který v anglofonním světě válcuje literární soutěže? Text, který patří k oblíbené četbě Baracka Obamy a který byl řadou významných periodik označen za knihu roku? Román, kvůli němuž se porotci prestižní Bookerovy ceny v roce 2019 rozhodli porušit vlastní pravidla a ocenění výjimečně rozdělili mezi dvě autorky: podle očekávání Margaret Atwoodovou a právě Bernardine Evaristovou?

Emoční náročnost překladu

I když to tak na první pohled nevypadá, překladatelé vykonávají rizikové povolání — nikdy neví, jestli na ně na další stránce nevyskočí vrah, a hlavně i vypjaté pasáže, u kterých pak čtenáři utírají slzy nebo se modlí, aby je už měli za sebou, musejí rozpitvat slovo po slově a opakovaně se k nim vracet. Prožívají texty, které překládají, opravdu stejně silně jako čtenáři samotní?

Do Brna jsem se dostal náhodou, ke knížkám taky. Do obojího jsem se zamiloval…

Andrej Nechaj je grafický designér a vášnivý příznivec a tvůrce elektronické hudby. Ne náhodou vystupuje pod nickem „tatratank“. Pochází ze slovenského Ružomberku, ale po studiích vizuální komunikace na zlínské UTB na dlouhá léta zakotvil v Brně, jehož zjizvenou a industriální tvář si zamiloval a zachycuje ji i na svých fotografiích. Do našeho redakčního týmu přišel v roce 2012 a od té doby se podílí na podobě knižních obálek Hosta.