Jane Har­pe­ro­vá pochá­zí z Vel­ké Bri­tá­nie, od roku 2008 žije v Aus­trá­lii, v Mel­bour­ne. Pra­cu­je jako novi­nář­ka, v sou­čas­nos­ti píše pro Herald Sun. Román Sucho je její prvo­ti­na, ješ­tě před jeho vydá­ním za něj zís­ka­la cenu Vic­to­ri­an Premier’s Lite­ra­ry Awards. Ihned po pub­li­ka­ci se román zařa­dil mezi best­selle­ry The New York Times a Ama­zo­nem byl zvo­len za nej­lep­ší kni­hu led­na 2017. Román vychá­zí ve dva­a­dva­ce­ti zemích a fil­mo­vá prá­va kou­pi­la pro­dukč­ní spo­leč­nost hereč­ky Ree­se Witherspoonové.

Je pro­stře­dí, kde se Sucho ode­hrá­vá, inspi­ro­va­né sku­teč­ným místem?
Smyš­le­né měs­teč­ko Kie­war­ra, zasa­že­né suchem, je důle­ži­tým zna­kem romá­nu. Nachá­zí se v aus­tral­ském stá­tě Vic­to­ria, pět hodin jízdy od Melbourne.
Měs­teč­ko je spo­je­ním mno­ha podob­ných míst, kte­ré jsem v Aus­trá­lii a Vel­ké Bri­tá­nii navští­vi­la jako novi­nář­ka. Ačko­liv žád­ná z obcí na tom neby­la tak špat­ně jako Kie­war­ra. Díky nim jsem pocho­pi­la, jaké to je být odká­za­ný na milost a nemi­lost okol­nos­tem, kte­ré nejsme schop­ni ovliv­nit, napří­klad poča­sí nebo úrod­nost půdy.
Zají­ma­ly mě také obce, kde se lidé vzá­jem­ně zna­li po vět­ši­nu živo­ta, a to v dob­rém i zlém. 

Jak vzni­ka­la hlav­ní posta­va agen­ta Aaro­na Falka?
Aaron Falk opus­til Kie­war­ru jako dospí­va­jí­cí kluk a začal nový život v Mel­bour­ne jako agent fede­rál­ní poli­cie, kte­rý vyšet­řu­je finanč­ní zlo­či­ny. Do Kie­war­ry se mu vra­cet nechce, ješ­tě víc se mu ale nechce zůstá­vat tam déle, než je nezbyt­ně nutné.
Chtě­la jsem, aby jeho osob­nost byla pro­ti­kla­dem postav, kte­ré žijí v Kiewa­ře – je poměr­ně tichý, raci­o­nál­ně zalo­že­ný a mezi míst­ní­mi oby­va­te­li se necí­tí ve své kůži. Díky své vyčle­ně­nos­ti se stá­vá čte­ná­řo­vý­ma oči­ma a uši­ma a zpro­střed­ko­vá­vá mu šok z toho, jak hlu­bo­ko můžou míst­ní oby­va­te­lé klesnout. 

Co před­chá­ze­lo vydá­ní Sucha?
Na kon­ci roku 2014 jsem se při­hlá­si­la do dva­nác­ti­tý­den­ní­ho onli­ne kur­zu tvůr­čí­ho psa­ní Cur­ti­se Brow­na, sou­čás­tí při­hláš­ky byla synop­se a ukáz­ka z tvor­by v roz­sa­hu tři tisí­ce slov. Napadla mě záplet­ka záhad­né vraž­dy ve stá­tě Vic­to­ria, a tak se zro­di­lo Sucho.
Kurz začal v říj­nu 2014 a za dva­náct týd­nů jsem měla hoto­vou prv­ní ver­zi kni­hy. Vědě­la jsem o ceně Vic­to­ri­an Premier’s Lite­ra­ry Awards za nepub­li­ko­va­ný ruko­pis a dala jsem si za cíl, že tam svou kni­hu při­hlá­sím. Tím jsem si urči­la ter­mín, do kte­ré­ho musí kni­ha zís­kat finál­ní tvar. V dub­nu 2015 jsem kni­hu při­hlá­si­la a v květ­nu jsem zjis­ti­la, že jsem vyhrála.
Hned nato mě zača­la zastu­po­vat aus­tral­ská lite­rár­ní agen­tu­ra Cur­ti­se Brow­na, v září 2015 si román kou­pi­lo v auk­ci nakla­da­tel­ství Pan Mac­millan a uza­vře­li jsme smlou­vu i na dal­ší dvě kni­hy. Sucho bylo pro­dá­no také do Vel­ké Bri­tá­nie a USA, pře­kla­dy se při­pra­vu­jí v dal­ších dva­ce­ti zemích. 

Na čem prá­vě pracujete?
Momen­tál­ně mám roz­pra­co­va­ný román, kte­rý v Aus­trá­lii vyjde v roce 2017, ve Spo­je­ných stá­tech a Vel­ké Bri­tá­nii pak o rok poz­dě­ji. V kni­ze se obje­vu­je hlav­ní posta­va Sucha Aaron Falk a děj se opět ode­hrá­vá v Aus­trá­lii, ale ten­to­krát v odliš­ném pro­stře­dí. Je to detek­tiv­ní pří­běh s atmo­sfé­rou podob­nou Suchu. Kni­ha sice sto­jí na posta­vě agen­ta Fal­ka, ale zaslou­ží si být čte­na jako samo­stat­ná kni­ha, niko­liv jako dru­hý díl série. 

Co bys­te dopo­ru­či­la začí­na­jí­cím autorům?
Pev­ně věřím, že psa­ní je doved­nost, kte­rou se lze nau­čit a roz­ví­jet. Někte­rým to jde od pří­ro­dy lépe, ale stej­ně jako u jiných kre­a­tiv­ních čin­nos­tí, napří­klad malo­vá­ní nebo tan­co­vá­ní, může­te těžit z odbor­né­ho vede­ní a rad.
Napsat kni­hu jsem se v minu­los­ti pokou­še­la už něko­li­krát, ale nikdy jsem se nedo­sta­la přes prv­ních pár kapi­tol. Sucho se mi poved­lo napsat díky zmi­ňo­va­né­mu dva­nác­ti­tý­den­ní­mu onli­ne kur­zu Cur­ti­se Brow­na. Zjis­ti­la jsem, že vněj­ší tlak a zpět­ná vaz­ba mi pomá­ha­jí se zlep­šo­vat, a zača­la jsem věřit, že se mi poda­ří kni­hu dopsat.
Kaž­dé­mu, kdo boju­je s dokon­če­ním vlast­ní­ho pří­bě­hu, bych chtě­la pora­dit, aby zvá­žil účast v kva­lit­ním kur­zu, kte­rý by mu pomohl všech­no propojit. 

Co vás nej­ví­ce potě­ši­lo při prá­ci na Suchu?
Se Suchem mám spo­je­no spous­tu zážit­ků, na kte­ré ráda vzpo­mí­nám. Mým snem vždyc­ky bylo napsat kni­hu, kte­rou někdo vydá, tak­že mi pokaž­dé udě­lá radost, když v knih­ku­pec­tví vez­mu do ruky hoto­vou kni­hu a vidím v ní slo­va, kte­rá jsem napsa­la já. 

Zdroj: jane​har​per​.com​.au
Foto: Nicho­las Purcell