„Strašidelné příběhy mě fascinují,“ říká Iva Hadj Moussa v souvislosti s napínavým románem Havířovina

Iva Hadj Moussa, autorka úspěšných románů Šalina do stanice touha a Démon ze sídliště, vydala v Hostu třetí knihu. Havířovina vypráví o tajemném domě, o němž po vsi kolují strašidelné historky. Opravdu v domě straší, anebo jde jen o souhru náhod?

„Hádat se je přirozené,“ říká spisovatelka Ivana Janišová o své knize Lela a Kika se hádají

Dětská psycholožka, autorka několika knih pro děti a držitelka ocenění Zlatá stuha Ivana Janišová vydává novou knížku pro děti od tří let Lela a Kika se hádají. V rozhovoru nám prozradila, kdo ji inspiroval, jak mají rodiče přistupovat k dětským emocím a co je dobré si uchovat z dětství do dospělosti.

„Inspirují mě lidé a jejich neuvěřitelně různorodé povahy,“ říká Dana Beranová, autorka Zpěvu straky

Nedávno se na pulty knihkupectví dostal hrdinský fantasy román Zpěv straky, do kterého Dana Beranová vnáší nejen potřebný ženský pohled, ale také důležité téma péče. O vzniku románu a jeho neobvyklém tématu si s autorkou povídal Jirka Štěpán.

Vychází románový objev roku Svatava — příběh, jehož leitmotivem je hledání sebe sama.

Historička umění Jolanta Trojak napsala mnohovrstevnaté dílo, v němž se zabývá tématem autenticity a individuace. Zprvu jazykově bohatý okultistický román střídá v druhé části knihy úsporný text zkoumající otázky základního lidského údělu. „Oba styly psaní dobře odrážejí moji osobnost, ve které se snoubí vědecký zájem s potřebou spirituálního přesahu spolu se smyslem pro humor,“ říká autorka.

„Touha přisvojit si, co nám nepatří, je tady stejně jako před pěti sty lety,“ říká Petr Hruška

Ve své nové básnické sbírce Petr Hruška připomíná plavbu Magalhãesovy výpravy, která v roce 1522 doplula po třech letech do Sevilly se zprávou, že Země nemá konce. Jeho verše jsou ale navýsost současné. Mluví o tom, že jsme stále titíž lidé jako před pěti sty lety a každý z nás se v životě vydává na podobnou plavbu jako dávní dobrodruzi. „Pět set let jako by neznamenalo nic. Jinakost v nás vyvolává neklid, který se rychle mění v agresivitu. Setkání s neznámým člověkem je stále největším nebezpečím ohrožujícím naše jistoty,“ připomíná jeden z našich největších současných básníků, na jehož nové knihy se vždy s napětím čeká.

„Pro svého hrdinu mám pochopení, ale nevím, jestli bych to dokázala i v realitě,“ říká Petra Dvořáková o své nové knize Zahrada

Jak žít, když je slabina přímo součástí našeho já? Odpověď na tuhle těžkou otázku hledá oblíbená spisovatelka Petra Dvořáková v nové knize Zahrada. Že se nebojí zpracovávat silná a často mimořádně náročná témata, dokázala už ve své předchozí tvorbě. „Barunky ve Vránách se čtenář měl tendenci jednoznačně zastat. U hlavního hrdiny Zahrady to možná bude v tomto ohledu složitější,“ připouští.

„Podle mě má člověk psát o tom, co ho zrovna štve,“ říká spisovatel Jan Němec, který právě vydává novou knihu Liliputin: povídky z války

Autor oceňovaných románů Dějiny světla a Možnosti milostného románu v nové knize podle vlastních slov zkoumá, co svede literatura tváří v tvář válce. „Novináři na Ukrajině odváděli skvělou práci a já jim fakt záviděl, že tam jsou, ale jako spisovatel současně věřím, že literatura dokáže ještě něco navíc,“ říká.

„Čím víc mám postavu ráda, tím víc trpí.“

Podle časopisu Pevnost se knižní série Krysy apokalypsy může směle měřit s kteroukoliv fantasy ságou od mezinárodně uznávaných autorů. Zuzana Hartmanová ságu uzavřela románem Bouřný úsvit a při této příležitosti ji vyzpovídal její redaktor Jirka Štěpán.

Rok 1945 si vyžádal samostatnou knihu. Miloš Doležal vydává další dokumentární povídky.

Po knihách Čurda z Hlíny a Do posledních sil, které se věnovaly příběhům z doby Protektorátu Čechy a Morava, přichází Miloš Doležal s novou knihou „dokumentárních povídek“, tedy literárního žánru, jenž vychází z historických pramenů, ale Doležal v něm využívá i své spisovatelské nadání a překračuje tak hranice literatury faktu. Novinka 1945: Léto běsů se věnuje poslednímu válečnému roku. A na příbězích konkrétních lidí ukazuje, jak nepřehledná a temná doba to byla, navzdory mýtům, které se o ní bezprostředně po válce začaly tvořit. „Ten optimismus a radost, to je jen šeříkový nátěr,“ říká známý spisovatel, básník a dokumentarista.

„Svět supermarketu sleduje jediné cíle: ty ekonomické,“ říká Anna Beata Háblová

Anna Beata Háblová je básnířka, slamerka, architektka, urbanistka a jako publicistka se věnuje propagaci architektury třeba prostřednictvím svých postřehů, které si můžete poslechnout v Českém rozhlase. Má za sebou několik básnických sbírek, intervence do veřejného prostoru a také dvě populárně-naučné knihy. Teď přichází s prózou, která čtenáře zavede jak do prostředí mladých intelektuálů a umělců, tak mezi supermarketové regály. „Román byl pro mě důležitou metou, ale i součástí přirozeného vývoje. Přitahuje mě to, co ještě nemám osahané, zároveň jsem však k próze měla nakročeno knihou Nemísta měst. To, co jsem potřebovala nejvíc, byla něčí důvěra, že básnířka, potažmo architektka může napsat prózu. Tu důvěru mi nakonec dala porota, jež mě z třiceti českých spisovatelů vybrala do projektu CELA, který se věnuje překládání próz do evropských jazyků,“ říká Anna Beata Háblová.

Dům pod náměstím: s Markétou Hejkalovou o staletém vypravěči jejího nového románu, o křehkosti světa i vycpané losí hlavě.

Markéta Hejkalová není v knižní branži žádným nováčkem. Známé nakladatelce, překladatelce, ředitelce Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě a spisovatelce vychází již devátý román — nově v nakladatelství Host.

„Měl jsem štěstí v tom, že jsem byl Lopatou i Vykořisťovatelem.“

Jaroslav Kuboš ve své nové knize Lopaty a Vykořisťovatelé s nadsázkou a humorem zkoumá pracovní svět z pohledu majitelů firem i jejich zaměstnanců. Skrze dva neslučitelné pohledy ukazuje, že nic v pracovním světě není černobílé. Pro náš blog Kavárna ho zpovídala kmotra knihy, spisovatelka Petra Dvořáková.