Rozdíl mezi dobrovolnou a vnucenou samotou je obrovský

Alena Mornštajnová vydává svůj pátý román Listopád, který si pohrává s myšlenkou, co by se stalo, kdyby události v roce 1989 vedly k jinému vývoji v naší zemi a totalita pokračovala. Je to příběh, který se u nás sice neodehrál, ale v různých podobách se pořád může dít v jiných zemích světa. Nejoblíbenější česká spisovatelka v nové knize vypráví mimo jiné i o tom, jak bolestivé může být odloučení. Její kniha přitom vznikala v době pandemie, kdy si odloučení každý z nás zažil na vlastní kůži.

Chtěla jsem, aby ta kniha byla zaseklá rybí kost v krku, říká Radka Denemarková

Po patnácti letech od prvního vydání znovu vychází kniha Peníze od Hitlera spisovatelky Radky Denemarkové. Když vyšla poprvé, nekompromisně otevřela do té doby tabuizovaná témata českých dějin, o nichž se teď i díky ní mluví. Později začal román rezonovat v zahraničí, žít svůj život v různých světových jazycích a spoluvytvářet nové interpretace a příběhy. Přečtěte si rozhovor, v němž se Radka Denemarková ohlíží do období, kdy knihu psala, a popisuje, jaké jsou výzvy pro naši současnost.

„Pak už bylo jedno, s čím kdo přišel.“

Vychází kniha Sedimenty Diagnózy Wellnes, příběh preppera Oktobrina, který se vydal prozkoumávat doly na potašovou sůl, proměněné v luxusní sanatorium. Předstíral chorobu, aby se dostal stovky metrů pod zem, kde chtěl najít vhodné prostředí pro přečkání konce světa. Příběh, který v sobě zahrnuje i otázky týkající se přístupu každého z nás k palčivým environmentálním problémům, se zrodil jako nápad kolektivu autorů na brněnské FaVU. A celý projekt — samozřejmě kolektivně — v našem rozhovoru blíže představují Bernardeta Babáková a Pavel Sterec, kteří měli jeho vedení na starost.

Vytvořit knižní obálku se někdy blíží spíš práci ilustrátora nebo scénografa…

Do rychle rostoucího nakladatelství Host přišla před pěti lety. Brzy se stala jednou z nejdůležitějších osob pečujících o vizuální složku naší produkce. Ať už se to týkalo knižních obálek, či těch nejsložitějších marketingových zadání. Představujeme grafickou designérku Alenu Gratiasovou.

V každém z nás je něco temného a dobrého zároveň

Čekání na Nastereu bylo dlouhé, ale konečně je za námi. Proč jsme na ni čekali tak dlouho a jak je těžké ustát velká očekávání fanoušků? Náš redaktor fantasy literatury vyzpovídal Petru Stehlíkovou — autorku úspěšné fantasy série Naslouchač.

Když jsem se pustila do psaní, najednou jsem zase měla oči té holčičky…

Na slovíčko s autorkou a ilustrátorkou nového vydání knihy Julie mezi slovy

Děti rostou jako z vody, dětská léta ubíhají světelnou rychlostí, ale v knihách jim určeným se dějí malé zázraky. Tady hrdinové nestárnou! Zde je snad to jediné místo, kde se dá pokaždé vstoupit do stejné řeky. Nedávno vyšlo asi o třetinu rozšířené vydání čtenáři oblíbené a odborníky oceňované knihy Julie mezi slovy. Opět vznikalo na dálku, mezi Moravou, kde žije spisovatelka Petra Dvořáková, a Kanadou, letitým působištěm slovenské výtvarnice Katariny Gasko. Obě populární autorky jsme požádali o pár slov a začali jsme doma.

Z fantastických výšin zpátky na zem

Vilém Koubek si svými předchozími knihami vysloužil titul básníka české akční fantastiky a teď se vrací na místo činu v deštivém krimi noiru. Co si pro vás v Posmrtné predaci tentokrát připravil?

„Recenze jsou pro čtenáře, ne pro autory.“

Loni v karanténě Bianca Bellová prohrabávala šuplíky a na sociální sítě začala umisťovat starší vydané i zatím neznámé povídky, napsané v poslední dekádě. Ohlasy byly velké. Většina čtenářů a fanoušků se k nim ale dostat nemohla. I proto vznikla kniha Tyhle fragmenty, která je nabídne čtenářům letos v březnu a je jedním z titulů nabízených i při Velkém knižním čtvrtku. Ve stejné době vyjde i dotisk Mrtvého muže, druhé autorčiny knihy z roku 2011.

„O vojně jsem chtěl napsat pravdivě.“

Luboš Větříšek vydává svou prvotinu, knihu s lapidárním názvem Dva roky v hajzlu. Vrací se v ní k tomu, co prožil při povinné vojenské službě. Vadí mu totiž, že doba, která byla pro mnohé plná utrpení, ponižování a bolesti, byla zobrazována úplně jinak. „Reálné popisy toho, co jsem zažil, jsem viděl ve zlomcích jen ve filmu Žiletky s Filipem Topolem anebo v Pelcově trilogii A bude hůř. Pro hodně lidí je to trauma, další řada lidí na to vzpomíná s nostalgií. Takže vím, že tou knihou tak trochu kopu do vosího hnízda,“ říká spisovatel ze Strážnice.

Listopád: literární dobrodružství, ze kterého mrazí

Jedna z nejoblíbenějších českých spisovatelek současnosti Alena Mornštajnová vydá 15. dubna svůj pátý román s názvem Listopád. Předchozí knihou Tiché roky se jí přitom podařilo navázat na úspěch slavného románu Hana. Knihy si drží vysoké hodnocení čtenářů a prodalo se jich dohromady bezmála 300 tisíc. I s předchozími tituly Slepá mapa a Hotýlek už spisovatelka z Valašského Meziříčí prodala přes 425 tisíc knih.

Bylo to trochu drzé

Svůj první rukopis napsala Klára Aycox za tři měsíce a hned po dopsání posledního slova ho poslala do světa. Měla štěstí. Nakonec z něj vznikla kniha Pech, která přináší milovníkům detektivních zápletek svěží vítr ze severu. Děj tří příběhů, jež v knize propojuje postava vyšetřovatele Pecha, se totiž odehrává na Liberecku a Jablonecku, v místech, kde autorka žije. U trati linky č. 11, nejdelší meziměstské tramvajové trati v Česku.

Jedním z důvodů, proč jsem se pustil do alternativní historie, byla lenost

Přemyslu Krejčíkovi vyšel zkraje února dieselpunkový román Čokoláda pro wehrmacht. O co přesně se jedná? Kde bral inspiraci a jaké další knihy chystá?