Česká původní fantastika je posledních pár let čím dál více vidět. Jen v našem edičním plánu na jaro 2022 najdete pět nových knih. Jednou z nich je Bastard bohů Marka Dvořáka, který ve svém románu propojuje fantasy s kmenovými legendami a vytváří tak poutavý mýtus dávno minulého fiktivního světa, jenž se však tomu našemu až děsivě podobá. Autora zpovídal Jirka Štěpán.
Úspěšná spisovatelka, básnířka, literární kritička a redaktorka Olga Stehlíková vydává další knihu pro děti. Po úspěšném atlase Já, člověk, který zachycuje různorodost lidských povah a povolání, přichází s vyprávěním o Magdaléně — Mojence, dívce s velkým zájmem o svět kolem nás. Ta se musí vyrovnávat jak s vlastní citlivostí, tak s nemocí své maminky. Hluboký příběh, který se odehrává kousek za Prahou a je zachycený v knize Mojenka pro čtenáře od devíti let (ale i pro mnohem větší), ilustrovala Andrea Tachezy.
Na konci dubna spatřil světlo světa druhý noirový příběh z Odpočinku nasáklého depresí z pera Viléma Koubka. Autor se v něm vrací k soukromému vyšetřovateli Vincentu Krhavému a stejně jako v Posmrtné predaci nabízí velkou dávku ironie, nekorektního humoru a úšklebků nad nešvary dnešní doby. O nové knížce si s ním povídal náš redaktor fantastiky Jiří Štěpán.
V bouřlivém roce přichází spisovatel Matěj Dadák s dystopickým románem z budoucnosti, kterým jako by předvídal děsivé události dneška. Kniha Lovci švábů přináší nejen téma válečných zločinů, uprchlictví, hledání místa pro život nebo překračování hranic. Zabývá se i hledáním hranic v nás a zkoumá, jak okolní dění nutně působí i na nás samotné. „Svět se změnil, místo rozhovorů o tom, kam se pojede na dovolenou, lidé po večeři zcela vážně řeší, kam by případně mohli emigrovat. Musím přiznat, že bych se bez té aktuálnosti i obešel a raději klidně usínal bez strachu, jestli se ráno probudíme do světa způsobilého pro existenci člověka. Lidský život je důležitější než jakákoliv kniha,“ říká Dadák.
Po dystopických prózách Jezero a Mona a také po výběru z povídek, který vyšel pod názvem Tyhle fragmenty, přichází Bianca Bellová s prózou, jež svou atmosférou kdekoho přikvapí. Nová kniha Ostrov je totiž poctou příběhům a samotnému vypravěčství. Připomene vyprávění Tisíce a jedné noci, dobrodružství námořníka Sindibáda i další příběhy z exotických krajů a vzdálených časů. Jedna z nejuznávanějších českých spisovatelek ji začala psát v době pandemie. „Vůbec netuším, jak jsem se na tom ostrově ocitla, ten příběh si mě tam sám přitáhl,“ říká.
Nikola Ivanov rozšířil svou diplomovou práci o příspěvky zásadních teoretiků, kteří se zabývají současnou krizí spánku a dalšími aspekty našeho odpočinku, a vydal sborník Odpočinek v neklidu. Ten zkoumá, jak rytmus naší civilizace koliduje s našimi biologickými potřebami. Ze spánku se tak v průmyslové společnosti stává jen další problém k vyřešení.
Další ze série oblíbených „padevětovek“, krátkých povídek s překvapivou pointou od několikanásobného držitele ceny Magnesia Litera, vychází letos na jaře. Tematicky se vrací do roku 1945, posledního roku druhé světové války, roku radosti, ale také krvavého období, kdy násilí eskalovalo a projevilo se i tam, kde by ho v předchozích letech nikdo nečekal.
Spisovatel Jiří Maršálek vydává pro českou prózu netypický filosofický román s názvem Lenost. Prostřednictvím milostného příběhu odehrávajícího se v prostředí jednoho řeckého ostrova v něm ohledává možnosti vlastního sebeuvědomění nebo principy fungování lidské mysli. „Jeden z mých hlavních cílů při psaní je, abych měl pocit, že to, co vzniká, jsou mým podvědomím přežvýkané reálné události a myšlenky, které pak bdělá mysl vyvrhuje v jakési pozměněné, natrávené, ale konzistentní podobě,“ vysvětluje autor.
Jan Hamouz po třech a půl letech vydává druhý díl série Ptačí srdce. Čtenáři se mohou těšit na nové postavy, temnější mytologii i očekávané mapy Erenézie a Adalonu. Jak autor vnímal období mezi oběma knihami? A kdy se dočkáme dalšího dílu? Otázky kladl náš redaktor fantasy Jirka Štěpán.
Daniel Petr není v literárním světě žádným nováčkem. Výrazněji na sebe upozornil svou třetí prozaickou knihou Straka na šibenici (Host 2015), která byla nominována na cenu Magnesia Litera i Cenu Josefa Škvoreckého. O tři roky později si vyzkoušel i detektivní žánr, když napsal román ze severu Čech Sestra smrt v duchu severské krimi. Letos v lednu vychází Petrova další kniha — Odečítání pohybu souřadnic, v níž se autor vrací k psychologickému žánru. Stejně jako u Straky na šibenici je zde důležité téma komplikovaného vztahu s otcem a hledání sebe sama.
Projekt Kronos po čtyřech letech dospěl do svého finále. O poslední knize Kronův odkaz i o dalších plánech si s autorem Pavlem Barešem povídal redaktor fantasy a sci-fi Jiří Štěpán.
Sociolog Pavel Pospěch se ve své novince vydává na zvláštní výpravu. Čtenáře své knihy Neznámá společnost totiž nezavádí do exotických krajin, ale do České republiky dneška. Státu, který se v něčem podobá těm okolním, jeho obyvatelé ale ze všeho nejvíc touží být sami sebou, mít vlastní bazén a u toho si vyprávějí vtipy o frontách na banány. Pospěch tyto symptomy popisuje z odstupu a ukazuje, že i touze po autenticitě jsme se vlastně dlouho učili.