Přírodní národy nás mohou mnohé naučit

Tomáš Boukal je mezi čtenáři, kteří se zajímají o národy žijící v divočině odlehlých částí Ruska, pojmem. Národu Mansů se věnuje dlouhodobě a jejich kulturu už přiblížil v několika knihách. Teď mu vychází kniha Cesta mrtvých, v níž materiály sesbírané za poslední roky románově zpracoval a v níž českému čtenáři přibližuje drama, které se v odlehlých částech Ruska odehrává. „Ten příběh si to vynutil. Už když jsem pádloval po řece zpět do civilizace, byl jsem si skoro jistý, že to musím napsat,“ vysvětluje.

Arnošt si prostě lže do kapsy, říká Matěj Dadák o svém hrdinovi

Herec a scenárista Matěj Dadák vydává po dlouhé pauze svou druhou knihu, která se jmenuje Muž bez jazyka. Stejně jako jeho první kniha Horowitz zavádí čtenáře do spisovatelského světa, který je ale jen kulisou pro vyprávění něčeho podstatnějšího. „Asi nejspíš píšu o úzkosti z konce starého světa. Mizí nám před očima a téměř se to nedá ovlivnit. A děsí mě sílící vliv takzvané korektnosti,“ říká Matěj Dadák. Být hercem a spisovatelem je podle něj ideální spojení, obě role si vzájemně pomáhají.

Psaní je pro mě daleký obzor

Martina Leierová vydává knihu Tohle město, tahle řeka. A říká, že postavy, které v ní vystupují, zná každý z nás. Kniha o hledání perspektivy, z níž můžeme nahlížet na naše životy, vznikala s přestávkami dva roky a vychází čtyři roky po autorčině prvním románu Dům s vypůjčeným výhledem. „Věnovala jsem se za tu dobu i jiným projektům. Hlavně Římu. Fascinuje mě a myslím, že v člověku probouzí novou formu citlivosti,“ popisuje autorka, s níž jsme se ale bavili i o její novinářské práci a o tom, jak prožívala karanténu v Itálii.

Člověk se vlivu okolního dění neubrání

Oko bouře začalo vznikat ještě před vypuknutím pandemie, přesto se najednou jeví velmi aktuálně. Izolace, uzavření země před okolními světy i ne příliš kompetentní vládnutí. Kde čerpala Zuzana Hartmanová inspiraci ke své trilogii Krysy apokalypsy? A kdy se dočkáme jejího finále?

Rozdíl mezi dobrovolnou a vnucenou samotou je obrovský

Alena Mornštajnová vydává svůj pátý román Listopád, který si pohrává s myšlenkou, co by se stalo, kdyby události v roce 1989 vedly k jinému vývoji v naší zemi a totalita pokračovala. Je to příběh, který se u nás sice neodehrál, ale v různých podobách se pořád může dít v jiných zemích světa. Nejoblíbenější česká spisovatelka v nové knize vypráví mimo jiné i o tom, jak bolestivé může být odloučení. Její kniha přitom vznikala v době pandemie, kdy si odloučení každý z nás zažil na vlastní kůži.

Chtěla jsem, aby ta kniha byla zaseklá rybí kost v krku, říká Radka Denemarková

Po patnácti letech od prvního vydání znovu vychází kniha Peníze od Hitlera spisovatelky Radky Denemarkové. Když vyšla poprvé, nekompromisně otevřela do té doby tabuizovaná témata českých dějin, o nichž se teď i díky ní mluví. Později začal román rezonovat v zahraničí, žít svůj život v různých světových jazycích a spoluvytvářet nové interpretace a příběhy. Přečtěte si rozhovor, v němž se Radka Denemarková ohlíží do období, kdy knihu psala, a popisuje, jaké jsou výzvy pro naši současnost.

„Pak už bylo jedno, s čím kdo přišel.“

Vychází kniha Sedimenty Diagnózy Wellnes, příběh preppera Oktobrina, který se vydal prozkoumávat doly na potašovou sůl, proměněné v luxusní sanatorium. Předstíral chorobu, aby se dostal stovky metrů pod zem, kde chtěl najít vhodné prostředí pro přečkání konce světa. Příběh, který v sobě zahrnuje i otázky týkající se přístupu každého z nás k palčivým environmentálním problémům, se zrodil jako nápad kolektivu autorů na brněnské FaVU. A celý projekt — samozřejmě kolektivně — v našem rozhovoru blíže představují Bernardeta Babáková a Pavel Sterec, kteří měli jeho vedení na starost.

Vytvořit knižní obálku se někdy blíží spíš práci ilustrátora nebo scénografa…

Do rychle rostoucího nakladatelství Host přišla před pěti lety. Brzy se stala jednou z nejdůležitějších osob pečujících o vizuální složku naší produkce. Ať už se to týkalo knižních obálek, či těch nejsložitějších marketingových zadání. Představujeme grafickou designérku Alenu Gratiasovou.

V každém z nás je něco temného a dobrého zároveň

Čekání na Nastereu bylo dlouhé, ale konečně je za námi. Proč jsme na ni čekali tak dlouho a jak je těžké ustát velká očekávání fanoušků? Náš redaktor fantasy literatury vyzpovídal Petru Stehlíkovou — autorku úspěšné fantasy série Naslouchač.

Když jsem se pustila do psaní, najednou jsem zase měla oči té holčičky…

Na slovíčko s autorkou a ilustrátorkou nového vydání knihy Julie mezi slovy

Děti rostou jako z vody, dětská léta ubíhají světelnou rychlostí, ale v knihách jim určeným se dějí malé zázraky. Tady hrdinové nestárnou! Zde je snad to jediné místo, kde se dá pokaždé vstoupit do stejné řeky. Nedávno vyšlo asi o třetinu rozšířené vydání čtenáři oblíbené a odborníky oceňované knihy Julie mezi slovy. Opět vznikalo na dálku, mezi Moravou, kde žije spisovatelka Petra Dvořáková, a Kanadou, letitým působištěm slovenské výtvarnice Katariny Gasko. Obě populární autorky jsme požádali o pár slov a začali jsme doma.

Z fantastických výšin zpátky na zem

Vilém Koubek si svými předchozími knihami vysloužil titul básníka české akční fantastiky a teď se vrací na místo činu v deštivém krimi noiru. Co si pro vás v Posmrtné predaci tentokrát připravil?

„Recenze jsou pro čtenáře, ne pro autory.“

Loni v karanténě Bianca Bellová prohrabávala šuplíky a na sociální sítě začala umisťovat starší vydané i zatím neznámé povídky, napsané v poslední dekádě. Ohlasy byly velké. Většina čtenářů a fanoušků se k nim ale dostat nemohla. I proto vznikla kniha Tyhle fragmenty, která je nabídne čtenářům letos v březnu a je jedním z titulů nabízených i při Velkém knižním čtvrtku. Ve stejné době vyjde i dotisk Mrtvého muže, druhé autorčiny knihy z roku 2011.