Iva Hadj Moussa, autorka úspěšných románů Šalina do stanice touha a Démon ze sídliště, vydala v Hostu třetí knihu. Havířovina vypráví o tajemném domě, o němž po vsi kolují strašidelné historky. Opravdu v domě straší, anebo jde jen o souhru náhod?
Dětská psycholožka, autorka několika knih pro děti a držitelka ocenění Zlatá stuha Ivana Janišová vydává novou knížku pro děti od tří let Lela a Kika se hádají. V rozhovoru nám prozradila, kdo ji inspiroval, jak mají rodiče přistupovat k dětským emocím a co je dobré si uchovat z dětství do dospělosti.
Nedávno se na pulty knihkupectví dostal hrdinský fantasy román Zpěv straky, do kterého Dana Beranová vnáší nejen potřebný ženský pohled, ale také důležité téma péče. O vzniku románu a jeho neobvyklém tématu si s autorkou povídal Jirka Štěpán.
Historička umění Jolanta Trojak napsala mnohovrstevnaté dílo, v němž se zabývá tématem autenticity a individuace. Zprvu jazykově bohatý okultistický román střídá v druhé části knihy úsporný text zkoumající otázky základního lidského údělu. „Oba styly psaní dobře odrážejí moji osobnost, ve které se snoubí vědecký zájem s potřebou spirituálního přesahu spolu se smyslem pro humor,“ říká autorka.
Ve své nové básnické sbírce Petr Hruška připomíná plavbu Magalhãesovy výpravy, která v roce 1522 doplula po třech letech do Sevilly se zprávou, že Země nemá konce. Jeho verše jsou ale navýsost současné. Mluví o tom, že jsme stále titíž lidé jako před pěti sty lety a každý z nás se v životě vydává na podobnou plavbu jako dávní dobrodruzi. „Pět set let jako by neznamenalo nic. Jinakost v nás vyvolává neklid, který se rychle mění v agresivitu. Setkání s neznámým člověkem je stále největším nebezpečím ohrožujícím naše jistoty,“ připomíná jeden z našich největších současných básníků, na jehož nové knihy se vždy s napětím čeká.
Jak žít, když je slabina přímo součástí našeho já? Odpověď na tuhle těžkou otázku hledá oblíbená spisovatelka Petra Dvořáková v nové knize Zahrada. Že se nebojí zpracovávat silná a často mimořádně náročná témata, dokázala už ve své předchozí tvorbě. „Barunky ve Vránách se čtenář měl tendenci jednoznačně zastat. U hlavního hrdiny Zahrady to možná bude v tomto ohledu složitější,“ připouští.
Autor oceňovaných románů Dějiny světla a Možnosti milostného románu v nové knize podle vlastních slov zkoumá, co svede literatura tváří v tvář válce. „Novináři na Ukrajině odváděli skvělou práci a já jim fakt záviděl, že tam jsou, ale jako spisovatel současně věřím, že literatura dokáže ještě něco navíc,“ říká.
Podle časopisu Pevnost se knižní série Krysy apokalypsy může směle měřit s kteroukoliv fantasy ságou od mezinárodně uznávaných autorů. Zuzana Hartmanová ságu uzavřela románem Bouřný úsvit a při této příležitosti ji vyzpovídal její redaktor Jirka Štěpán.
Po knihách Čurda z Hlíny a Do posledních sil, které se věnovaly příběhům z doby Protektorátu Čechy a Morava, přichází Miloš Doležal s novou knihou „dokumentárních povídek“, tedy literárního žánru, jenž vychází z historických pramenů, ale Doležal v něm využívá i své spisovatelské nadání a překračuje tak hranice literatury faktu. Novinka 1945: Léto běsů se věnuje poslednímu válečnému roku. A na příbězích konkrétních lidí ukazuje, jak nepřehledná a temná doba to byla, navzdory mýtům, které se o ní bezprostředně po válce začaly tvořit. „Ten optimismus a radost, to je jen šeříkový nátěr,“ říká známý spisovatel, básník a dokumentarista.
Anna Beata Háblová je básnířka, slamerka, architektka, urbanistka a jako publicistka se věnuje propagaci architektury třeba prostřednictvím svých postřehů, které si můžete poslechnout v Českém rozhlase. Má za sebou několik básnických sbírek, intervence do veřejného prostoru a také dvě populárně-naučné knihy. Teď přichází s prózou, která čtenáře zavede jak do prostředí mladých intelektuálů a umělců, tak mezi supermarketové regály. „Román byl pro mě důležitou metou, ale i součástí přirozeného vývoje. Přitahuje mě to, co ještě nemám osahané, zároveň jsem však k próze měla nakročeno knihou Nemísta měst. To, co jsem potřebovala nejvíc, byla něčí důvěra, že básnířka, potažmo architektka může napsat prózu. Tu důvěru mi nakonec dala porota, jež mě z třiceti českých spisovatelů vybrala do projektu CELA, který se věnuje překládání próz do evropských jazyků,“ říká Anna Beata Háblová.
Markéta Hejkalová není v knižní branži žádným nováčkem. Známé nakladatelce, překladatelce, ředitelce Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě a spisovatelce vychází již devátý román — nově v nakladatelství Host.
Jaroslav Kuboš ve své nové knize Lopaty a Vykořisťovatelé s nadsázkou a humorem zkoumá pracovní svět z pohledu majitelů firem i jejich zaměstnanců. Skrze dva neslučitelné pohledy ukazuje, že nic v pracovním světě není černobílé. Pro náš blog Kavárna ho zpovídala kmotra knihy, spisovatelka Petra Dvořáková.