V roce 2013 vydala román Kostičas (česky 2014), první knihu z plánované sedmidílné série, který záhy po vydání obsadil přední příčky žebříčku bestsellerů deníku The New York Times. Téměř přes noc se Samantha Shannonová stala fenoménem. Každá její další kniha způsobí mezi fanoušky fantasy nemalou senzaci. Nejen o jasnovidcích, dracích a psaní si s autorkou povídala odpovědná redaktorka českého vydání Kateřina Šardická.
Hezké počasí je básnická sbírka, v níž básník Radek Štěpánek prozkoumává možnosti, jak najít rovnováhu v době klimatické krize, všudypřítomného sucha a globálních změn na planetě. V subtilních obrazech venkovského plynutí, v laskavém tónu a ve všímavosti k dešti, rorýsům a svým nejbližším lidem vytváří protiváhu ekologickým hrozbám a katastrofickým scénářům.
Dvacet let dělá rozhlasového reportéra. Jaromír Marek působil v Indii, Afghánistánu nebo v zemích Afriky, od roku 2017 až do loňska jako stálý zahraniční zpravodaj v Londýně informoval o dění ve Velké Británii. „Musel jsem si odskočit k něčemu méně serióznímu,“ směje se, když si v redakci Hosta vyzvedává před besedou se čtenáři výtisky své Doby chemlonové. Jaromír Marek je totiž z Brna — a dětství tady prožil v sedmdesátých letech. Z jeho vzpomínek na svéráznou brněnskou rodinu vznikly úsměvné zápisky s podtitulem Jak jsem přežil socialismus, svoji rodinu a Brno. Podobně jako v knížce i v rozhovoru je kadence historek, které autor neustále dává k dobru, obrovská.
LEGO — Rodinný příběh nejslavnější hračky na světě je titul publikace, která čtenáře seznamuje se vzrušujícími dějinami legendární stavebnice. O ikonické hračce a tajemství úspěchu firmy LEGO si s autorem povídal redaktor českého vydání knihy Zdeněk Staszek.
…říká autorka fantaskní pohádky pro dospělé v rozhovoru s naším redaktorem fantasy a sci-fi Jiřím Štěpánem. Představujeme vám Kateřinu Havlíkovou, autorku knihy Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy.
Hudebnice a výtvarnice Martina Trchová napsala knížku s názvem Babi. Napsala ovšem není úplně přesné: vznikl komiks beze slov, kterým autorka propojila svět své dvouleté dcery a její devadesátileté prababičky. Povídaly jsme si o knížce u Martiny doma nad kávou, kterou nám uvařila do hrnečku po babičce. Do hrnečku, který se nesmí rozbít, protože je památeční. Předměty, jimiž se Martina obklopuje, mají duši. A zrovna tenhle hrneček se dostal i do knížky.
„Píšu o podobách zla, o těch zjevných i nenápadných,“ prozrazuje jedna z nejoblíbenějších českých autorek Alena Mornštajnová v rozhovoru, v němž jsme si povídaly o jejím zbrusu novém románu. Románu, který ocení jak fanoušci současné beletrie, tak milovníci dramat a napětí. Seznamte se s nejočekávanější novinkou letošního jara — s knihou Les v domě.
Norská spisovatelka Maria Navarro Skarangerová je ve svých dvaceti osmi letech autorkou už tří knih. Všechny přitom vzbudily značnou pozornost a získaly řadu literárních cen. O jejím posledním románu Napořád Emily, kterým se poprvé představuje českým čtenářům, si s ní povídala překladatelka Jitka Jindřišková.
Performer, fyzický básník, zpěvák a umělec, který inspiruje děti i dospělé. Brněnského autora Petra Vášu není třeba příliš představovat. Jako autor knihy pro děti ovšem debutuje. Napsal prázdninový příběh Rajčaťáci a Banáni, v němž mimo jiné odkazuje k Jaroslavu Foglarovi, stírá hranici mezi vysokým a nízkým uměním a ukazuje, že i ve městě si mohou ty tolik podceňované děti těsně před pubertou užít prázdniny a tvořit. Třeba divadlo.
Už patnáct let společně píšou knihy, které připomínají zločiny komunistického režimu. Luďku Navarovi a Miroslavu Kasáčkovi teď vyšly Gottwaldovy oprátky, které popisují osudy deseti mužů vězněných a popravených v brněnské káznici na Cejlu.
Bestselleristka Petra Klabouchová napsala po drsných Pramenech Vltavy román U severní zdi, který je ještě mnohem drásavější. Vrací se v něm k bolavému tématu z pankrácké věznice, kde byly v padesátých letech mezi politickými vězeňkyněmi vyslýchány a mučeny také těhotné ženy. Některé ve vězení porodily. Některé přežily. Jejich děti ne. Dnes po nich zbylo jedenačtyřicet náhrobních kamenů v rohu Ďáblického hřbitova, dalších několik stovek dětí beze stopy zmizelo v černých adopcích. Třicet let po revoluci je to téma stále přítomné. Už proto, že se za tragédii dosud nikdo neomluvil, nikdo za ni nepykal a nikdo dnes stále ještě neví, kdo přesně je u severní zdi hřbitova pohřbený.
Producent, divadelník, osvětlovač, technik a opravář lodí Alexander Staffa napsal v pětasedmdesáti letech románový debut Násilí. Odehrává se v Bukovině, Rumunsku, Polsku, Bělorusku a na Ukrajině za druhé světové války. „Nahlédl jsem systém, který přiměl lidi k neskutečné brutalitě,“ říká o kulisách války ve svém románu.