"Možná největším problémem environmentální krize je její neuchopitelnost"

Brzké léto, krátká zima a přívalové deště jsou jevy, které se stávají součástí našeho života. Co je jejich příčinou a kam až to všechno může vést? Máme ještě šanci ovlivnit svou budoucnost?

Přístav je plný zvuků, od ticha až po hučení moře. A jeho podstatou je hledání.

Karolína Fílová je nadějná mladá spisovatelka, která žije a studuje filozofii v Anglii a své povídky už delší dobu publikuje ve studentských časopisech BAIT magazine, The Cambridge Review of Books a The Cambridge Cult. V roce 2019 její jméno zarezonovalo v National Literary Award for Young Writers, povídkové soutěži v anglickém jazyce, a v roce 2020 v Arrol Adam Competition. V červnu jí vyšel debutový román s názvem Přístav. Je příběhem o hledání, o vztahu člověka ke svému tělu a morální dokonalosti. „Odehrává se v kavárně, kde se lidé přeměňují ve figuríny — a právě figuríny se považují za bytosti dokonalé jak po tělesné, tak po morální stránce. Když se z kavárny ztratí host Gabriel a Helena se ho vydá hledat, oba se potýkají s otázkami o možnosti a nemožnosti hledání na pozadí odcizení, změny a možnosti morální dokonalosti,“ popisuje Karolína Fílová.

Pokračování Kapky Áji vyloučené není, říká Alena Mornštajnová

Když v Českém Krumlově při literárním pobytu viděla kapky vody, rozstřikující se na jezu v srdci jednoho z nejnavštěvovanějších českých měst, Alena Mornštajnová si řekla: vždyť je to, jako by ty kapky skákaly někde na olympiádě! Svůj nápad pak rozvinula už za psacím stolem a výsledkem je příběh kapky Áji, zachycený v na jaro vydané knize pro děti. Začíná v nebeském rybníce, čtenáře zavede třeba i do úpravny vody a jako nit jím prochází koryto řeky, stvořené ilustrátorkou Galinou Miklínovou. Ta dala kapkám podobu. Příběh provázejí i louže plné informací, díky nimž se čtenáři dozvědí doplňující informace o vodním prostředí.

Petra Machová: Ještěří svět ještě opouštět nechci

Knihou Krevní msta zakončila Petra Machová po téměř pěti letech fantasy trilogii Dračí město. Stejně jako v minulých dílech ani v Krevní mstě se neskrývá mnoho brutality a vraždění, podle autorky v ní ale tentokrát půjde o holé životy. Jak se trilogie v průběhu psaní vyvíjela? A objeví se v posledním díle draci? Autorku zpovídal Jiří Štěpán.

S dětmi bych ráda zvládla držet krok, říká Irena Hejdová

Irena Hejdová nedávno začala vést kulturní rubriku Deníku N a také jí vyšla další kniha pro malé čtenáře. Jmenuje se Skutek utek! a děti i dospělí se jejím prostřednictvím mohou vydat za dobrodružstvím na pár metrech čtverečních. Autorka ji totiž napsala v době covidových lockdownů. „Na jednu stranu to bylo inspirující období, ale i neskutečně vyčerpávající. Rozhodně jsem si však oddechla, když skončilo,“ říká novinářka a spisovatelka.

Od prózy už k básním cesta zpátky nevede, říká Viktor Špaček

Čistý, skromný život. Tak se jmenuje nová sbírka povídek básníka, výtvarníka a spisovatele Viktora Špačka. Čtenáře zavede mezi všední postavy představující typy lidí, které v nás vyvolají pocit, že je od vidění vlastně dobře známe. Krátké a úderné prózy ale nabízejí něco víc než jen pečlivé popisy: provedou nás tím, jak se myšlenky zrcadlí v jednání postav. Lidé středního věku v nové sbírce povídek většinou zažívají situace, které nějakým způsobem otřesou jejich životy. Jak se na ně dá reagovat normálně — a co to vlastně znamená?

Jaromír 99: Podle písničky by měl vzniknout dobrý komiks nebo obraz

Jaromír Švejdík se v devadesátých letech nejprve prosadil jako zpěvák kultovní jesenické kapely Priessnitz. Postupem let se podílel na řadě dalších hudebních projektů jako Umakart nebo Kafka Band a stal se také vyhledávaným ilustrátorem a kreslířem komiksů v čele s trilogií o výpravčím Aloisi Nebelovi. Výpravně pojatá kniha Mimosezóna představuje výběr jeho nejlepších písňových textů, doplněný o charakteristické ilustrace inspirované krajinou a náladou jeho rodného Jesenicka. „Vyprávění v písňových textech a komiksové tvorbě je v něčem podobné, musíš to rozstříhávat a zkracovat. Je tam velký prostor na domýšlení,“ popisuje v rozhovoru Jaromír 99.

Můj svět, to je i spousta sarkastických vtipů a ironie bez ohledu na závažnost situace

Česká původní fantastika je posledních pár let čím dál více vidět. Jen v našem edičním plánu na jaro 2022 najdete pět nových knih. Jednou z nich je Bastard bohů Marka Dvořáka, který ve svém románu propojuje fantasy s kmenovými legendami a vytváří tak poutavý mýtus dávno minulého fiktivního světa, jenž se však tomu našemu až děsivě podobá. Autora zpovídal Jirka Štěpán.

„Příběh pro děti o vyrovnávání se se ztrátou jsem chtěla napsat dlouho.“

Úspěšná spisovatelka, básnířka, literární kritička a redaktorka Olga Stehlíková vydává další knihu pro děti. Po úspěšném atlase Já, člověk, který zachycuje různorodost lidských povah a povolání, přichází s vyprávěním o Magdaléně — Mojence, dívce s velkým zájmem o svět kolem nás. Ta se musí vyrovnávat jak s vlastní citlivostí, tak s nemocí své maminky. Hluboký příběh, který se odehrává kousek za Prahou a je zachycený v knize Mojenka pro čtenáře od devíti let (ale i pro mnohem větší), ilustrovala Andrea Tachezy.

Žijeme ve světě, kde při pořizování selfíček ročně umře víc lidí, než jich sežerou žraloci

Na konci dubna spatřil světlo světa druhý noirový příběh z Odpočinku nasáklého depresí z pera Viléma Koubka. Autor se v něm vrací k soukromému vyšetřovateli Vincentu Krhavému a stejně jako v Posmrtné predaci nabízí velkou dávku ironie, nekorektního humoru a úšklebků nad nešvary dnešní doby. O nové knížce si s ním povídal náš redaktor fantastiky Jiří Štěpán.

Matěj Dadák přichází s dystopickým románem z budoucnosti, který děsí svou aktuálností

V bouřlivém roce přichází spisovatel Matěj Dadák s dystopickým románem z budoucnosti, kterým jako by předvídal děsivé události dneška. Kniha Lovci švábů přináší nejen téma válečných zločinů, uprchlictví, hledání místa pro život nebo překračování hranic. Zabývá se i hledáním hranic v nás a zkoumá, jak okolní dění nutně působí i na nás samotné. „Svět se změnil, místo rozhovorů o tom, kam se pojede na dovolenou, lidé po večeři zcela vážně řeší, kam by případně mohli emigrovat. Musím přiznat, že bych se bez té aktuálnosti i obešel a raději klidně usínal bez strachu, jestli se ráno probudíme do světa způsobilého pro existenci člověka. Lidský život je důležitější než jakákoliv kniha,“ říká Dadák.

Bianca Bellová: Příběh si mě v pandemii přitáhl sám

Po dystopických prózách Jezero a Mona a také po výběru z povídek, který vyšel pod názvem Tyhle fragmenty, přichází Bianca Bellová s prózou, jež svou atmosférou kdekoho přikvapí. Nová kniha Ostrov je totiž poctou příběhům a samotnému vypravěčství. Připomene vyprávění Tisíce a jedné noci, dobrodružství námořníka Sindibáda i další příběhy z exotických krajů a vzdálených časů. Jedna z nejuznávanějších českých spisovatelek ji začala psát v době pandemie. „Vůbec netuším, jak jsem se na tom ostrově ocitla, ten příběh si mě tam sám přitáhl,“ říká.