Znovu nalézám schopnost cítit údiv nad těmi nejprostšími věcmi

Hezké počasí je básnická sbírka, v níž básník Radek Štěpánek prozkoumává možnosti, jak najít rovnováhu v době klimatické krize, všudypřítomného sucha a globálních změn na planetě. V subtilních obrazech venkovského plynutí, v laskavém tónu a ve všímavosti k dešti, rorýsům a svým nejbližším lidem vytváří protiváhu ekologickým hrozbám a katastrofickým scénářům.

„I přes komické historky vidím mizerii chemlonové doby,“ říká novinář Jaromír Marek

Dvacet let dělá rozhlasového reportéra. Jaromír Marek působil v Indii, Afghánistánu nebo v zemích Afriky, od roku 2017 až do loňska jako stálý zahraniční zpravodaj v Londýně informoval o dění ve Velké Británii. „Musel jsem si odskočit k něčemu méně serióznímu,“ směje se, když si v redakci Hosta vyzvedává před besedou se čtenáři výtisky své Doby chemlonové. Jaromír Marek je totiž z Brna — a dětství tady prožil v sedmdesátých letech. Z jeho vzpomínek na svéráznou brněnskou rodinu vznikly úsměvné zápisky s podtitulem Jak jsem přežil socialismus, svoji rodinu a Brno. Podobně jako v knížce i v rozhovoru je kadence historek, které autor neustále dává k dobru, obrovská.

Posílám ti velrybu, babi…

Hudebnice a výtvarnice Martina Trchová napsala knížku s názvem Babi. Napsala ovšem není úplně přesné: vznikl komiks beze slov, kterým autorka propojila svět své dvouleté dcery a její devadesátileté prababičky. Povídaly jsme si o knížce u Martiny doma nad kávou, kterou nám uvařila do hrnečku po babičce. Do hrnečku, který se nesmí rozbít, protože je památeční. Předměty, jimiž se Martina obklopuje, mají duši. A zrovna tenhle hrneček se dostal i do knížky.

Tři Magnesie Litery pro Hosta. Díky patří našim autorům i čtenářům.

Tři nominace, tři vítězství. Kdyby šlo o sport, řekli bychom, že jsme v nakladatelství Host proměnili všechny šance. Tedy — proměnili je naši autoři Petr Hruška, Patrik Banga a Viktor Špaček. Je nám ctí, že jsme mohli do světa vypravit jejich knihy, které ve svých kategoriích získaly prestižní ocenění Magnesia Litera 2023.

Jsem divnej? Úplně normálně.

Performer, fyzický básník, zpěvák a umělec, který inspiruje děti i dospělé. Brněnského autora Petra Vášu není třeba příliš představovat. Jako autor knihy pro děti ovšem debutuje. Napsal prázdninový příběh Rajčaťáci a Banáni, v němž mimo jiné odkazuje k Jaroslavu Foglarovi, stírá hranici mezi vysokým a nízkým uměním a ukazuje, že i ve městě si mohou ty tolik podceňované děti těsně před pubertou užít prázdniny a tvořit. Třeba divadlo.

Abychom pochopili minulost, musíme znát jména obětí, jejich příběhy a osudy

Už patnáct let společně píšou knihy, které připomínají zločiny komunistického režimu. Luďku Navarovi a Miroslavu Kasáčkovi teď vyšly Gottwaldovy oprátky, které popisují osudy deseti mužů vězněných a popravených v brněnské káznici na Cejlu.

Tragédii Ďáblického hřbitova jsme třicet let od revoluce ignorovali. Je čas o ní konečně mluvit.

Bestselleristka Petra Klabouchová napsala po drsných Pramenech Vltavy román U severní zdi, který je ještě mnohem drásavější. Vrací se v něm k bolavému tématu z pankrácké věznice, kde byly v padesátých letech mezi politickými vězeňkyněmi vyslýchány a mučeny také těhotné ženy. Některé ve vězení porodily. Některé přežily. Jejich děti ne. Dnes po nich zbylo jedenačtyřicet náhrobních kamenů v rohu Ďáblického hřbitova, dalších několik stovek dětí beze stopy zmizelo v černých adopcích. Třicet let po revoluci je to téma stále přítomné. Už proto, že se za tragédii dosud nikdo neomluvil, nikdo za ni nepykal a nikdo dnes stále ještě neví, kdo přesně je u severní zdi hřbitova pohřbený.

Válka s námi navždy zůstane, nikdy se nevyčerpá

Producent, divadelník, osvětlovač, technik a opravář lodí Alexander Staffa napsal v pětasedmdesáti letech románový debut Násilí. Odehrává se v Bukovině, Rumunsku, Polsku, Bělorusku a na Ukrajině za druhé světové války. „Nahlédl jsem systém, který přiměl lidi k neskutečné brutalitě,“ říká o kulisách války ve svém románu.

Láska, sex a něžnosti v komunistickém Československu

Politiku touhy s podtitulem Sex a věda v komunistickém Československu napsala socioložka, výzkumnice a řešitelka prestižních mezinárodních grantů Kateřina Lišková. Knížka, která se stala základem k úspěšné dokumentární sérii České televize Kronika orgasmu, ukazuje nejen slast nebo lásku a jejich výzkum za totality. Přesahy má jednak tematické do všech běžných oblastí tehdejšího života, jednak i časové — a v rozhovoru pro Kavárnu zmiňuje autorka i temno, které paradoxně nastalo po sametové revoluci.

Aby vám mohlo být líp, musí vám být nejprve hodně zle

Petra Soukupová patří se dvěma sty tisíci prodanými výtisky svých knih k nejúspěšnějším autorům a autorkám nakladatelství Host. Přitom se nevrací do minulosti k malé historii ve velkých kulisách jako mnoho jiných nejčtenějších autorek, ale je veskrze současná. To by však samo o sobě k úspěchu nestačilo. Čím to je, že její knihy jsou tak dobré?