Fanoušci se dočkali. Bílá Voda Kateřiny Tučkové vyjde letos na jaře.

Bylo to dlouhé čekání, ale je u konce. Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Kateřina Tučková dokončila svůj plánovaný román Bílá Voda. Ten na svých téměř sedmi stovkách stran rozvíjí příběh řádové sestry Evaristy a problematiky perzekuce řeholních řádů v polovině minulého století. Zabývá se ale i historií české podzemní církve a svěcením žen na katolické kněze. Kniha je nyní v péči našich redaktorek a grafiček. Vyjít by měla v polovině dubna. Předprodej už byl zahájen.

Ze Slezska do Maine a zpět

Daniel Petr není v literárním světě žádným nováčkem. Výrazněji na sebe upozornil svou třetí prozaickou knihou Straka na šibenici (Host 2015), která byla nominována na cenu Magnesia Litera i Cenu Josefa Škvoreckého. O tři roky později si vyzkoušel i detektivní žánr, když napsal román ze severu Čech Sestra smrt v duchu severské krimi. Letos v lednu vychází Petrova další kniha — Odečítání pohybu souřadnic, v níž se autor vrací k psychologickému žánru. Stejně jako u Straky na šibenici je zde důležité téma komplikovaného vztahu s otcem a hledání sebe sama.

Ediční plán jaro 2022

Prolistujte si nový ediční plán, ve kterém vám přinášíme naše novinky na první pololetí roku 2022.

„Pavel před deseti lety by takovouhle knihu nikdy nenapsal.“

Projekt Kronos po čtyřech letech dospěl do svého finále. O poslední knize Kronův odkaz i o dalších plánech si s autorem Pavlem Barešem povídal redaktor fantasy a sci-fi Jiří Štěpán.

Nalezeno v překladu aneb proč komunikovat s autorem

Když nám to okolnosti dovolí, rádi se jednou za čas osobně setkáme s našimi překladateli. Bývají to chvíle plné skvělých nápadů i podnětných témat, a především úsměvů a radosti ze vzájemného seznamování. Překládání je přece jen z velké části osamělé povolání, a tak nás vždycky potěší, když si ke jménu a e-mailové adrese můžeme doplnit i obličej.

Příběh Tchaj-wanu

Jsou spisovatelé, kteří zůstávají věrní svému domácímu prostředí. Inspirací je jim vlast, v centru jejich pozornosti jsou domácí reálie a historie. Pro mnohé je však domovský region naopak nedostatečně podnětný, je pro ně svazující nebo je přivádí do osobní krize. Domácí témata navíc mohou zaujmout řadu dalších autorů, což vytváří konkurenci i nejistotu. Právě z uvedených důvodů, ale i z mnoha jiných se spisovatelé a autoři vzdalují od domova, a to jak literárně, tak osobně. Nesmíme však zapomínat, že k nárůstu počtu literárních děl reflektujících zahraniční prostředí přispívá také trend globalizace, rozvoj technologií, které nám umožňují přímý kontakt s domovem i zahraničím, a nekonečná nabídka cestovatelských, pracovních a studentských příležitostí. Autorům se otevírá celý svět, a to v nejrůznějších podobách, od těch nejkrásnějších až po ty děsivé a otřesné. Dívají se na různé části světa optikou cizince, mnohé jim může uniknout, ale také mohou na mnohé poukázat. Přinášejí čtenářům zprávy ze svého kulturního prostředí a osvětlují problémy, které se jich v konečném důsledku přímo i nepřímo dotýkají.

Pečeme perníčky s Můžu ochutnat?

Třetí adventní neděle znamená, že už je nejvyšší čas na pečení vánočního cukroví. Letos můžete vyzkoušet tradiční polské perníčky. Recept najdete i v naší novince Můžu ochutnat?. Nedávno je pekli také autoři knížky — Aleksandra a Daniel Mizielińští s Natalií Baranowskou. Už se vám sbíhají sliny?

„Jsme moderní lidé, produkty své doby. A čekáme na zázrak.“

Sociolog Pavel Pospěch se ve své novince vydává na zvláštní výpravu. Čtenáře své knihy Neznámá společnost totiž nezavádí do exotických krajin, ale do České republiky dneška. Státu, který se v něčem podobá těm okolním, jeho obyvatelé ale ze všeho nejvíc touží být sami sebou, mít vlastní bazén a u toho si vyprávějí vtipy o frontách na banány. Pospěch tyto symptomy popisuje z odstupu a ukazuje, že i touze po autenticitě jsme se vlastně dlouho učili.

Vánoční tipy z redakce

Vánoce se kvapem blíží a je nejvyšší čas začít řešit dárky pod stromeček. Abychom vám ulehčili volbu, zeptali jsme se našich redaktorů na žhavé tipy z jejich sekcí.

„Příběh Karla Gotta je velmi lidský.“

Hudební publicista Pavel Klusák vydává dlouho očekávanou knihu, která je prvním nezávislým portrétem naší největší zpěvácké legendy. Karel Gott, hvězda první velikosti, si na svém veřejném obrazu velmi zakládal a důsledně ho pomáhal spoluvytvářet. K některým událostem ze svého života se tak cíleně nevracel. Klusák tyto kapitoly znovu otevírá, analyzuje je a představuje „božského Karla“ jako člověka, který chtěl ze všeho nejvíc zpívat — ale musel tomu mnohé obětovat.

Už z povídání o Podlasí jsem věděla, že mě tam cosi přitahuje.

Slovenská scenáristka a prozaička Alena Sabuchová zaujala v roce 2019 svým románem i nejen slovenskou literární obec, ale i tu čtenářskou. Příběh dvou kamarádek vyrůstajících v zapomenutém a magií prosyceném regionu zvaném Podlasí oslovil čtenáře napříč generacemi. Folklor, hranice, zbožnost, ale i touha po odpoutání se od domova, to je jen hrstka vybraných témat, které autorka v knize rozehrává. Aleně Sabuchové se podařilo přijít s příběhem otevírajícím nejen fenomén léčitelství, jak by se mohlo zdát na první pohled, ale i dilema, jestli je možné zapomenout na své dětství a dospívání.

Překladatel je tak trochu jasnovidec — o překladu Železného vlka

Když jsem před sedmi lety měla na svém překladatelském kontě jednu jedinou severskou detektivku a žádné další nabídky se ke mně nehrnuly, přemýšlela jsem, co dál. Hledala jsem titul, který bych mohla nakladatelům nabídnout. Knihu dostatečně atraktivní, aby nakladatele zaujala, a zároveň takovou, aby bavila i mě. Odjakživa jsem se ráda vydávala do fiktivních světů, tak co takhle nějaká fantasy? Když se dnes ohlížím zpátky, jsem nakladatelství Host vděčná za důvěru, s níž tehdy svěřilo trilogii Havraní kruhy začínající překladatelce.

Pět otázek pro autora Pohádek ze skládky

Pohádky ze skládky jsou na pultech teprve od září, ale i tak už je zná spousta dětí po celé České republice. Jak je to možné? Jejich autor Marek Baroš se totiž kromě literatury věnuje taky divadlu a výtvarnému umění. Proto se Pohádky ze skládky ještě před svým knižním vydáním dočkaly už dvou divadelních adaptací. První připravil sám autor a druhou loutkářský spolek Kacafírek z Chrudimi. Těsně před oficiálním křtem knihy ho vyzpovídala naše redaktorka dětské literatury Eva Sedláčková.

Tchajwancům jsem porozuměla, říká Dita Táborská

Dita Táborská opustila svět Malinky a Běsy a ve svém třetím románu Černé jazyky využila znalost prostředí, o němž říká, že se stalo jejím domovem. Vypráví v něm příběh Tchajwance Baa a jeho rodiny, ve kterém se zrcadlí charakter těžce zkoušeného ostrova a traumata předků, sahající hluboko do minulosti.

Severní vody ožívají jako seriálová adaptace a audiokniha

Knižní předloha Severní vody anglického autora Iana McGuirea vyšla už v roce 2016 a okamžitě si získala řadu nadšených reakcí včetně nominace na prestižní Man Booker Prize. Recenze oceňovaly především věrné zachycení drsného života velrybářů a text přirovnávaly ke klasikám Hermana Melvilla, Josepha Conrada nebo Cormaca McCarthyho. Český překlad Petry Johany Poncarové následoval hned o rok později.