„Problém s trojicemi nastane, když mezi ně vstupuje ještě čtvrtý prvek nebo se jeden ze tří obrátí proti jinému.“

Autorská dvojice Lenka a Jan-Marek Šíkovi přichází s pokračováním svého young adult románu Rituál. Kam se jejich hrdinky od prvního dílu posunuly? Jakou roli v románu hraje trojice a proč se ve druhém díle objevily i mapy? Autorskou dvojici zpovídal Jirka Štěpán.

Srab je vážný román plný bizarních postav. Snad v něm někdo objeví i humor, říká Přemysl Krejčík

Nový román Přemysla Krejčíka zavede čtenáře do prostředí masek, stylizování se do hororových rolí, do světa ambiciózních kapel, přetvářky a póz. Za jejich kulisou ale vypráví ještě jiný, podstatnější příběh o citlivosti duše a o tom, jak se do ní otiskují všemožné podoby násilí. Právě psychická šikana mezi blízkými lidmi je hlavním tématem knihy. „Zní to takhle všechno hrozně vážně. Ale doufám, že to někdo shledá svým způsobem i humorným,“ říká spisovatel.

"Možná největším problémem environmentální krize je její neuchopitelnost"

Brzké léto, krátká zima a přívalové deště jsou jevy, které se stávají součástí našeho života. Co je jejich příčinou a kam až to všechno může vést? Máme ještě šanci ovlivnit svou budoucnost?

Přístav je plný zvuků, od ticha až po hučení moře. A jeho podstatou je hledání.

Karolína Fílová je nadějná mladá spisovatelka, která žije a studuje filozofii v Anglii a své povídky už delší dobu publikuje ve studentských časopisech BAIT magazine, The Cambridge Review of Books a The Cambridge Cult. V roce 2019 její jméno zarezonovalo v National Literary Award for Young Writers, povídkové soutěži v anglickém jazyce, a v roce 2020 v Arrol Adam Competition. V červnu jí vyšel debutový román s názvem Přístav. Je příběhem o hledání, o vztahu člověka ke svému tělu a morální dokonalosti. „Odehrává se v kavárně, kde se lidé přeměňují ve figuríny — a právě figuríny se považují za bytosti dokonalé jak po tělesné, tak po morální stránce. Když se z kavárny ztratí host Gabriel a Helena se ho vydá hledat, oba se potýkají s otázkami o možnosti a nemožnosti hledání na pozadí odcizení, změny a možnosti morální dokonalosti,“ popisuje Karolína Fílová.

Pokračování Kapky Áji vyloučené není, říká Alena Mornštajnová

Když v Českém Krumlově při literárním pobytu viděla kapky vody, rozstřikující se na jezu v srdci jednoho z nejnavštěvovanějších českých měst, Alena Mornštajnová si řekla: vždyť je to, jako by ty kapky skákaly někde na olympiádě! Svůj nápad pak rozvinula už za psacím stolem a výsledkem je příběh kapky Áji, zachycený v na jaro vydané knize pro děti. Začíná v nebeském rybníce, čtenáře zavede třeba i do úpravny vody a jako nit jím prochází koryto řeky, stvořené ilustrátorkou Galinou Miklínovou. Ta dala kapkám podobu. Příběh provázejí i louže plné informací, díky nimž se čtenáři dozvědí doplňující informace o vodním prostředí.

Petra Machová: Ještěří svět ještě opouštět nechci

Knihou Krevní msta zakončila Petra Machová po téměř pěti letech fantasy trilogii Dračí město. Stejně jako v minulých dílech ani v Krevní mstě se neskrývá mnoho brutality a vraždění, podle autorky v ní ale tentokrát půjde o holé životy. Jak se trilogie v průběhu psaní vyvíjela? A objeví se v posledním díle draci? Autorku zpovídal Jiří Štěpán.

S dětmi bych ráda zvládla držet krok, říká Irena Hejdová

Irena Hejdová nedávno začala vést kulturní rubriku Deníku N a také jí vyšla další kniha pro malé čtenáře. Jmenuje se Skutek utek! a děti i dospělí se jejím prostřednictvím mohou vydat za dobrodružstvím na pár metrech čtverečních. Autorka ji totiž napsala v době covidových lockdownů. „Na jednu stranu to bylo inspirující období, ale i neskutečně vyčerpávající. Rozhodně jsem si však oddechla, když skončilo,“ říká novinářka a spisovatelka.

Od prózy už k básním cesta zpátky nevede, říká Viktor Špaček

Čistý, skromný život. Tak se jmenuje nová sbírka povídek básníka, výtvarníka a spisovatele Viktora Špačka. Čtenáře zavede mezi všední postavy představující typy lidí, které v nás vyvolají pocit, že je od vidění vlastně dobře známe. Krátké a úderné prózy ale nabízejí něco víc než jen pečlivé popisy: provedou nás tím, jak se myšlenky zrcadlí v jednání postav. Lidé středního věku v nové sbírce povídek většinou zažívají situace, které nějakým způsobem otřesou jejich životy. Jak se na ně dá reagovat normálně — a co to vlastně znamená?

Jaromír 99: Podle písničky by měl vzniknout dobrý komiks nebo obraz

Jaromír Švejdík se v devadesátých letech nejprve prosadil jako zpěvák kultovní jesenické kapely Priessnitz. Postupem let se podílel na řadě dalších hudebních projektů jako Umakart nebo Kafka Band a stal se také vyhledávaným ilustrátorem a kreslířem komiksů v čele s trilogií o výpravčím Aloisi Nebelovi. Výpravně pojatá kniha Mimosezóna představuje výběr jeho nejlepších písňových textů, doplněný o charakteristické ilustrace inspirované krajinou a náladou jeho rodného Jesenicka. „Vyprávění v písňových textech a komiksové tvorbě je v něčem podobné, musíš to rozstříhávat a zkracovat. Je tam velký prostor na domýšlení,“ popisuje v rozhovoru Jaromír 99.

Můj svět, to je i spousta sarkastických vtipů a ironie bez ohledu na závažnost situace

Česká původní fantastika je posledních pár let čím dál více vidět. Jen v našem edičním plánu na jaro 2022 najdete pět nových knih. Jednou z nich je Bastard bohů Marka Dvořáka, který ve svém románu propojuje fantasy s kmenovými legendami a vytváří tak poutavý mýtus dávno minulého fiktivního světa, jenž se však tomu našemu až děsivě podobá. Autora zpovídal Jirka Štěpán.

„Příběh pro děti o vyrovnávání se se ztrátou jsem chtěla napsat dlouho.“

Úspěšná spisovatelka, básnířka, literární kritička a redaktorka Olga Stehlíková vydává další knihu pro děti. Po úspěšném atlase Já, člověk, který zachycuje různorodost lidských povah a povolání, přichází s vyprávěním o Magdaléně — Mojence, dívce s velkým zájmem o svět kolem nás. Ta se musí vyrovnávat jak s vlastní citlivostí, tak s nemocí své maminky. Hluboký příběh, který se odehrává kousek za Prahou a je zachycený v knize Mojenka pro čtenáře od devíti let (ale i pro mnohem větší), ilustrovala Andrea Tachezy.

Žijeme ve světě, kde při pořizování selfíček ročně umře víc lidí, než jich sežerou žraloci

Na konci dubna spatřil světlo světa druhý noirový příběh z Odpočinku nasáklého depresí z pera Viléma Koubka. Autor se v něm vrací k soukromému vyšetřovateli Vincentu Krhavému a stejně jako v Posmrtné predaci nabízí velkou dávku ironie, nekorektního humoru a úšklebků nad nešvary dnešní doby. O nové knížce si s ním povídal náš redaktor fantastiky Jiří Štěpán.