Kavárna

Daniel Petr není v literárním světě žádným nováčkem. Výrazněji na sebe upozornil svou třetí prozaickou knihou Straka na šibenici (Host 2015), která byla nominována na cenu Magnesia Litera i Cenu Josefa Škvoreckého. O tři roky později si vyzkoušel i detektivní žánr, když napsal román ze severu Čech Sestra smrt v duchu severské krimi. Letos v lednu vychází Petrova další kniha — Odečítání pohybu souřadnic, v níž se autor vrací k psychologickému žánru. Stejně jako u Straky na šibenici je zde důležité téma komplikovaného vztahu s otcem a hledání sebe sama.

Projekt Kronos po čtyřech letech dospěl do svého finále. O poslední knize Kronův odkaz i o dalších plánech si s autorem Pavlem Barešem povídal redaktor fantasy a sci-fi Jiří Štěpán.

Sociolog Pavel Pospěch se ve své novince vydává na zvláštní výpravu. Čtenáře své knihy Neznámá společnost totiž nezavádí do exotických krajin, ale do České republiky dneška. Státu, který se v něčem podobá těm okolním, jeho obyvatelé ale ze všeho nejvíc touží být sami sebou, mít vlastní bazén a u toho si vyprávějí vtipy o frontách na banány. Pospěch tyto symptomy popisuje z odstupu a ukazuje, že i touze po autenticitě jsme se vlastně dlouho učili.

Hudební publicista Pavel Klusák vydává dlouho očekávanou knihu, která je prvním nezávislým portrétem naší největší zpěvácké legendy. Karel Gott, hvězda první velikosti, si na svém veřejném obrazu velmi zakládal a důsledně ho pomáhal spoluvytvářet. K některým událostem ze svého života se tak cíleně nevracel. Klusák tyto kapitoly znovu otevírá, analyzuje je a představuje „božského Karla“ jako člověka, který chtěl ze všeho nejvíc zpívat — ale musel tomu mnohé obětovat.

Slovenská scenáristka a prozaička Alena Sabuchová zaujala v roce 2019 svým románem i nejen slovenskou literární obec, ale i tu čtenářskou. Příběh dvou kamarádek vyrůstajících v zapomenutém a magií prosyceném regionu zvaném Podlasí oslovil čtenáře napříč generacemi. Folklor, hranice, zbožnost, ale i touha po odpoutání se od domova, to je jen hrstka vybraných témat, které autorka v knize rozehrává. Aleně Sabuchové se podařilo přijít s příběhem otevírajícím nejen fenomén léčitelství, jak by se mohlo zdát na první pohled, ale i dilema, jestli je možné zapomenout na své dětství a dospívání.

Pohádky ze skládky jsou na pultech teprve od září, ale i tak už je zná spousta dětí po celé České republice. Jak je to možné? Jejich autor Marek Baroš se totiž kromě literatury věnuje taky divadlu a výtvarnému umění. Proto se Pohádky ze skládky ještě před svým knižním vydáním dočkaly už dvou divadelních adaptací. První připravil sám autor a druhou loutkářský spolek Kacafírek z Chrudimi. Těsně před oficiálním křtem knihy ho vyzpovídala naše redaktorka dětské literatury Eva Sedláčková.

Dita Táborská opustila svět Malinky a Běsy a ve svém třetím románu Černé jazyky využila znalost prostředí, o němž říká, že se stalo jejím domovem. Vypráví v něm příběh Tchajwance Baa a jeho rodiny, ve kterém se zrcadlí charakter těžce zkoušeného ostrova a traumata předků, sahající hluboko do minulosti.

Spisovatelka Petra Klabouchová se vrací ke kořenům. Její nová kniha Prameny Vltavy se totiž odehrává v kulisách osudů, které sama slýchala už jako dítě. Detektivní příběh ze současnosti začíná nálezem těla studentky vimperského gymnázia uprostřed šumavských kopců. Čtenáře ale postupně konfrontuje i s historickým pozadím událostí, které se na Šumavě v pohnutém dvacátém století skutečně odehrály. Koncentrační tábor Prameny Vltavy totiž opravdu existoval…

Lidmila Kábrtová vydává svou třetí knihu, román Čekání na spoušť. Jeho děj se odehrává během sedmdesáti let a každý z osmi příběhů vnáší do děje vlastní náhled a příspěvek k celkovému vyznění, který knihu mění v kroniku míjení. Román ohledává, jak zdánlivě nedůležitá rozhodnutí jedněch působí na životy druhých a jak i zdánlivě nenápadné události mohou ovlivnit někoho, o kom to vůbec netušíme.

Vychází kniha Znamení neznámého. Spisovatel Jan Němec a novinář Petr Vizina v ní prostřednictvím devíti rozhovorů přibližují čtenářům zkušenosti s vnitřní proměnou lidí, kteří hledali sami sebe a přitom našli daleko víc. Ptali se třeba kněze, malíře, muzikantky, básníka, ekologa, filosofky, ale i opata zenového kláštera. Příběh každého z nich je jiný. Ale dotek neznámého je spojuje.

Rozhovor s Janem Kucinem o jeho prvotině Když padaly hvězdy.

Jsou spisovatelé, kteří disponují schopností vykreslit prostředí děje knihy s důkladností sobě vlastní, až čtenář rychle získá pocit, jako by zmíněné lokality důvěrně znal. Jedním z takových autorů je Simona Bohatá, které v nakladatelství Host nedávno vyšla novinka Klikař Beny. Nejde přitom o autorčinu prvotinu. Na kontě má Bohatá ještě další dvě knihy: Máňa a my druzí a Všichni sou trapný. „Klikař Beny je první kniha, kde vůbec nefiguruji. Námětem knihy se stala povídka, jejímž středobodem je boj mého muže s vojenskou správou i mnoho jeho dalších skutečně prožitých příběhů, které se v knize prolínají s těmi, jež jsem si možná vymyslela, ale možná že je prožil někdo jiný,“ uvádí autorka.