První díl cyklu je už nějakou chvíli na policích knihkupectví, jak jsi zatím s reakcemi na Nejasné hranice spokojená? Překvapilo mě, že se stále najdou lidé, kteří mají problém s tím, že žena píše sci-fi. Jak se s těmito předsudky vyrovnáváš?
S reakcemi jsem velmi spokojená. Zatím se neobjevilo nic, co by mě zaskočilo v tom negativním smyslu. Hlavní hrdinka Erin je čtenářům nesympatická, což byl záměr. Myslím, že po šesti letech samoty uprostřed cizí kultury, by se nikdo nemohl vrátit v příčetném stavu… Navíc od toho má vedle sebe Kchrata, aby to vyvážil.
Předsudky jsou ve vědecké oblasti dost častý jev. Když se řekne věda nebo vědec, hodně lidí si to hned spojí s muži. A sci-fi má to své přízvisko vědecko-fantastická literatura. Škoda že spousta lidí si okamžitě myslí, že to znamená text přesycený komplikovanými technologiemi a že by to žena nezvládla napsat. Podle mě je to ale svým způsobem stejné jako fantasy. Jenom tu magii nahrazují fyzikální zákony, které se dají nastudovat. Že se mi to povedlo, vím ze zpětné vazby od jednoho fyzika, jehož jsem poprosila o kontrolu. Kapitolu „Ujasnit si hranice“ mi označil za téměř hard sci-fi — umí si prý představit, že tak nějak by se to reálně mohlo stát. (To slovo „téměř“ zmínil proto, že pořád pracuji s umělou gravitací a nadsvětelnou rychlostí.) Jinak si z těchto předsudků hlavu nedělám. Máme tady přece hned několik českých autorek, které mají na svědomí hodně dobrá sci-fi díla, třeba Vilmu Kadlečkovou, Michaelu Merglovou nebo Zuzanu Strachotovou, takže věřím, že společně ty předsudky zboříme.
Když jsme spolu na začátku roku mluvili při příležitosti vydání románu Nejasné hranice, už bylo jasné, že Skryté ultimátum musí vyjít ještě letos, jelikož obě knihy jsou velice úzce provázané. Dostáváme tedy do rukou přímé pokračování?
Ano. Skryté ultimátum navazuje v příběhu Kchrata a Erin tam, kde jsme je viděli naposledy. Tedy Kchrat se má přesunout na vesmírnou loď, která zamíří k hranicím mezi lidskou a šatchranskou říší. A Erin odlétá na Zemi pokračovat v diplomacii. Čtenáře určitě potěší, že druhý díl se věnuje především Kchratovi a posádce Cerbera, jejichž vzájemné sžívání teprve začalo, a Erin se stává vedlejší postavou.
Kchrat je samozřejmě hlavním hrdinou celého cyklu, ale ve Skrytém ultimátu blíže poznáváme i další postavy, které jsi nám představila v první knize. Zajímá tě tedy ta jedna konkrétní postava, nebo jde o celý dynamický systém vztahů a interakcí, který sleduješ?
Myslím, že mi jde především o vztahy, kritické situace a konflikty. A také směsici nejrůznějších povah a kultur (čímž naznačuji, že nezůstanu jen u těch dosavadních dvou: lidské a šatchranské). Pokud bych spočítala kapitoly, v nichž je hlavním hrdinou Kchrat, pak by asi převažovaly nad kapitolami ostatních postav. Ale přesto by se čtenáři měli připravit i na příběhy, v nichž Kchrat vystupuje jen velmi okrajově, nebo dokonce vůbec.
Podle mě jsi už v první knize předvedla, že náhledy z jiných perspektiv jsou jednou z tvých hlavních zbraní. Ve Skrytém ultimátu v tom pokračuješ a ukazuješ, že dějový zvrat může být často jen otázkou pohledu. Dá se říct, že nejistota a nejednoznačnost nás budou provázet celým cyklem?
Řekla bych, že ano. Je to věc, která mě na světě fascinuje. Na vysoké mi jeden skvělý učitel psychologie řekl, že každý skutek je taková cihla na našem osobním pomníku. A někdy se těch cihel na sebe navrší tolik, že za nimi samotný člověk už není vidět. Moc ráda ve svých povídkách nahlížím za takový pomyslný pomník, abych odhalila, co je povrchnímu pohledu skryto.
Skryté ultimátum nám také ukazuje daleko více z fungování šatchranské společnosti, pronikáme do rodinných i mocenských struktur. Je tohle něco, co jsi měla promyšlené od začátku, nebo se ti tyto vazby vyjevují až během psaní příběhu?
Na začátku jsem o politice vůbec psát nechtěla. Doufala jsem, že bude stačit to, co ze své pozice viděla Erin. A nějaké základy jsem měla na pozadí, aby to celé neviselo ve vzduchoprázdnu. Ale vzhledem k tomu, do jaké kolébky jsem Kchrata položila, bylo nakonec nezbytné jít trochu hlouběji. Nicméně ještě dlouho jsem věřila, že to stačí jen zlehka naťuknout a potom se vrátím s Kchratem na lidské území a zase budu sledovat životy obyčejných lidí. Musím přiznat, že se mi to trochu vymklo z rukou. Šestý díl, který už mám hotový, byl pro mě takový křest ohněm. A teď už se intrik a politických bojů tolik nebojím. Nicméně pořád se budu snažit, aby to nebylo to hlavní téma v knize.
Jedna z vedlejších, ale důležitých postav, koordinátor Metchar, byl v určité fázi své kariéry učitelem, což je i tvé povolání. Vložila jsi tam tuto linku, aby ses s příběhem propojila i takto? A je těžké učitelství skloubit se psaním?
Metchara jsem psala v době, kdy jsem ze školství odešla a věnovala se nehtovému designu. Přitom jsem ale pořád přemýšlela, která profese je lepší. Asi se mi stýskalo, navíc tato kariéra se k Metcharovi skvěle hodila, dokonale to zapadlo do příběhu, a já si trochu nostalgicky zavzpomínala na své drobné zlobení studentů.
Podle mě lze psaní s učitelstvím skvěle skloubit. Důkazem je spousta dalších spisovatelů, kteří učí (např. Jan Kucin, Jan Kotouč, Tereza Kadečková, Rosana Zvelebilová atd.). Výhodou jsou prázdniny a relativně krátká pracovní doba. Pokud člověk všechno stihne ve škole, doma už může jen psát. Já ale někdy píšu i o pětiminutových přestávkách. Jakmile zazvoní, přepnu se prostě do jiného světa. Na chodbě už čeká postava, se kterou rychle projdu, kde jsme skončili, a v kabinetu rovnou sedám ke klávesnici. Kvůli tomu mi ale kolegové vyčítají, že je nezdravím. Já je totiž v takových obdobích tvůrčí exploze nevidím.
Dočkáme se i třetí knihy cyklu v podobně rychlém sledu, pokud ji tedy už máš napsanou… A prozradíš, co nás čeká?
Třetí díl je napsaný. Ze všech dílů je právě tento asi můj nejoblíbenější, protože je v něm malý kluk Michel a zkušený akh’righ Nhakchat, kteří spolu řeší tak trochu detektivní zápletku. A k tomu přidám ještě to, co jsem řekla svým betačtenářům: Rozlučte se s postavami, které jste si v prvních dvou dílech oblíbili. Nějakou dobu se s nimi neuvidíte, protože třetí i čtvrtý díl jsou trochu jinými částmi skládačky, aby později do sebe všechno krásně zapadlo. Ale slibuji, že Kchrat a posádka Cerbera se ve třetím díle objeví, i když ne v úplně hlavní roli.
