„Na život se dívám jako na mozaiku.“
Lidmila Kábrtová vydává svou třetí knihu, román Čekání na spoušť. Jeho děj se odehrává během sedmdesáti let a každý z osmi příběhů vnáší do děje vlastní náhled a příspěvek k celkovému vyznění, který knihu mění v kroniku míjení. Román ohledává, jak zdánlivě nedůležitá rozhodnutí jedněch působí na životy druhých a jak i zdánlivě nenápadné události mohou ovlivnit někoho, o kom to vůbec netušíme.