Na spi­so­va­te­le po celo­den­ním natá­če­ní doku­men­tu pro Čes­kou tele­vi­zi čekal zapl­ně­ný sál Diva­dla Husa na pro­váz­ku. Pro poslu­cha­če si May při­pra­vil ukáz­ku z prv­ní­ho dílu Tri­lo­gie z ost­ro­va Lewis, z romá­nu Ská­la. Jak sám při­znal, bylo to popr­vé, kdy pub­li­ku před­čí­tal del­ší úry­vek. „Své kni­hy píšu, nečtu je. Nemys­lím si, že bych měl dob­rý před­nes,“ tvr­dil sym­pa­tic­ký spi­so­va­tel skrom­ně. Ti, kdo ho vče­ra sly­še­li číst, by roz­hod­ně nesouhlasili.

Záži­tek z posle­chu navíc May umoc­nil násled­nou bese­dou, během níž odpo­ví­dal na otáz­ky z pub­li­ka a po skon­če­ní neod­mí­tl z nekon­čí­cí fron­ty jedi­né­ho zájem­ce o pod­pis. Ti, kdo na setká­ní s auto­rem při­šli, se mimo jiné dozvě­dě­li, že tou­ha stát se spi­so­va­te­lem v Pete­ru May­o­vi zako­ře­ni­la veli­ce brzy. „Můj otec byl uči­tel ang­lič­ti­ny a mamin­ka byla vel­ká čte­nář­ka. Nau­čil jsem se číst a psát ješ­tě dřív, než jsem začal cho­dit do ško­ly. Svůj prv­ní pří­běh jsem napsal ve čtyřech letech. Je o skřít­ko­vi Iano­vi, má celé dvě kapi­to­ly a je napsa­ný tak vel­ký­mi pís­me­ny, že se na strán­ku vešlo jen pár slov. Ten­to pří­běh jsem nahrál na You­Tu­be, tak­že si ho může­te pus­tit,“ popi­so­val s úsmě­vem autor.

Z pub­li­ka zazněl také dotaz na typic­ké­ho čte­ná­ře May­o­vých knih. „Píšu detek­tiv­ky, ale ten­to žánr se sna­žím roz­ši­řo­vat. Kri­mi je pro mě výcho­dis­kem k napsá­ní romá­nu, kte­rým se sna­žím oslo­vit širo­kou šká­lu čte­ná­řů. Důle­ži­té je, aby se kaž­dý mohl s něja­kou posta­vou zto­tož­nit,“ vysvět­lil svůj pří­stup k psa­ní a čte­ná­řům autor. Pro­zra­dil také svůj postup při psa­ní knih: prvot­ní myš­len­ku roz­pra­cu­je roze­psá­ním postav, děje, začne s prů­zku­mem teré­nu, vytvo­ří si podrob­nou osno­vu (kte­rá údaj­ně může dosáh­nout až čtvr­ti­ny dél­ky výsled­né­ho romá­nu!) a v momen­tě, kdy má pří­pra­vu hoto­vou, se pus­tí do samot­né­ho psa­ní. Kni­hu pak napí­še klid­ně během pou­hých dvou měsíců.

Pozor­nost se sou­stře­di­la nejen na romá­ny, kte­ré už v češ­ti­ně vyšly, ale také na při­pra­vo­va­né kni­hy. K sérii tzv. čín­ských thrille­rů o čín­ském detek­ti­vo­vi Li Yano­vi a ame­ric­ké pato­lož­ce Mar­ga­ret Cam­pbello­vé se váže his­tor­ka, kte­rou May zažil během své­ho prv­ní­ho výzkum­né­ho poby­tu v Číně. „Jeden vyso­ce posta­ve­ný poli­cis­ta na mou počest uspo­řá­dal veče­ři pro tři­cet lidí. Zeptal se mě, jest­li mám rád čín­skou kuchy­ni. Samo­zřej­mě, zně­la moje jed­no­znač­ná odpo­věď. Odvě­til, že nechal při­pra­vit své nej­ob­lí­be­něj­ší jíd­lo. Při­nes­li tác plný sma­že­ných ští­rů. Jako čest­ný host jsem nemohl odmít­nout a musel jsem ochut­nat. Bylo to váž­ně hnus­né,“ zavzpo­mí­nal se smí­chem Peter May. Na Čínu má jinak jen samé dob­ré vzpo­mín­ky a to, jak se mu poda­ři­lo naby­té poznatky z této země zpra­co­vat do romá­no­vé podo­by, se čeští čte­ná­ři dozvě­dí už brzy. Prv­ní díl série čín­ských thrille­rů totiž Host při­pra­vu­je k vydá­ní na jaře příští­ho roku.