Každý z vyrazivších inteligentů musel odpřísáhnout, že po návratu napíše příspěvek do naší literární soutěže Brněnská sedmikráska, letos věnované „nejkrásnější básni o Adamově“. Žít Brno umí každý frajírek. Žít Adamov je zjevně pro otrlé. V kavárně Na jevišti jsme Kláře položili několik otázek. Odpovídala v krátkých pauzách mezi přejezdy vlakových souprav.
Kláro, kdy ses poprvé seznámila s Adamovem?
Já pocházím z Českého ráje. Adamov jsem poznala na výletě v roce 2001. Už tehdy mě to místo vyděsilo svou neskonalou ohyzdností a první, co mě napadlo, bylo, že tady bych opravdu bydlet nechtěla.
A připadá ti to tady zvláštní?
Mně hlavně připadá zvláštní, že mohl být tento urbanistický skvost kdy prohlášen za město.
A co tě tady vyloženě překvapilo?
Když jsem byla v porodnici, jedna sestra, která pocházela z Adamova, mi řekla: „Vy jste z Adamova? Tak to budete jezdit s kočárem na hřbitov.“ Překvapilo mě, že měla pravdu. Jinam se tu totiž skoro jet nedá.
A co se ti tady líbí?
Kromě krásných lesů je tu i pár pěkných staveb. Ovšem nějaký inteligent vedle nich postavil fabriku. Ale především se mi líbí, že člověk sedne na vlak a je rychle z Adamova venku.
A když se tak díváš kolem sebe, jací, myslíš, že tady žijí lidé? Považují to místo za zvláštní?
Adamov je svými svahy rozdělený na dvě části a říká se, že v části, která se nazývá Hradčany, žijí spíš dělníci a v Kolonce prý jsou zase intelektuálové. Moc tomu ale nevěřím. Ty domy v Kolonce totiž dřív patřily Adastu a silně pochybuju, že by národní podnik podporoval intelektuály. A pokud tady nějací přece jen byli, podlehli normalizačním trendům a vrhli se na zahrádkaření. A zdejší lidi? Myslím, že Adamov je pro ně jako každé jiné město. A moji sousedé si to tu pochvalují. Paní v letech, která bydlí nad námi, mi onehdy, když jsem se jí ptala, jak se jí daří, odpověděla, že si připadá jak v ráji. Ta dobrá žena mi však také vesele říkala, že ona už to má za pár. Já osobně bych si ale takhle posmrtný ráj raději nepředstavovala.
Ale Adamov je pěkný název, nebo ne?
Mně by se asi víc líbil ten název původní — Hamry. Ale to už je velmi dávná historie.
A jak dlouho bys tady chtěla bydlet?
Co nejdéle, abych si o to víc vážila místa, kde budu bydlet potom.
A napíšeš báseň do Sedmikrásky?
Jasně! Hned jak odjedete, půjdu si sednout na hřbitov a budu čekat na múzu…
Kláro, díky. Budu vyhlížet tvoji báseň, můžeš ji odevzdat do 15. září!