Kaž­dý z vyra­zi­vších inte­li­gen­tů musel odpří­sáh­nout, že po návra­tu napí­še pří­spě­vek do naší lite­rár­ní sou­tě­že Brněn­ská sed­mi­k­rás­ka, letos věno­va­né „nej­krás­něj­ší bás­ni o Ada­mo­vě“. Žít Brno umí kaž­dý fra­jí­rek. Žít Ada­mov je zjev­ně pro otr­lé. V kavár­ně Na jeviš­ti jsme Klá­ře polo­ži­li něko­lik otá­zek. Odpo­ví­da­la v krát­kých pauzách mezi pře­jezdy vla­ko­vých souprav.

Klá­ro, kdy ses popr­vé sezná­mi­la s Adamovem?
Já pochá­zím z Čes­ké­ho ráje. Ada­mov jsem pozna­la na výle­tě v roce 2001. Už teh­dy mě to mís­to vydě­si­lo svou nesko­na­lou ohyzd­nos­tí a prv­ní, co mě napadlo, bylo, že tady bych oprav­du byd­let nechtěla.

A při­pa­dá ti to tady zvláštní?
Mně hlav­ně při­pa­dá zvlášt­ní, že mohl být ten­to urba­nis­tic­ký skvost kdy pro­hlá­šen za město.

A co tě tady vylo­že­ně překvapilo?
Když jsem byla v porod­ni­ci, jed­na sest­ra, kte­rá pochá­ze­la z Ada­mo­va, mi řek­la: „Vy jste z Ada­mo­va? Tak to bude­te jez­dit s kočá­rem na hřbi­tov.“ Pře­kva­pi­lo mě, že měla prav­du. Jinam se tu totiž sko­ro jet nedá.

A co se ti tady líbí?
Kro­mě krás­ných lesů je tu i pár pěk­ných sta­veb. Ovšem něja­ký inte­li­gent ved­le nich posta­vil fab­ri­ku. Ale pře­de­vším se mi líbí, že člo­věk sed­ne na vlak a je rych­le z Ada­mo­va venku.

A když se tak díváš kolem sebe, jací, mys­líš, že tady žijí lidé? Pova­žu­jí to mís­to za zvláštní?
Ada­mov je svý­mi sva­hy roz­dě­le­ný na dvě čás­ti a říká se, že v čás­ti, kte­rá se nazý­vá Hrad­ča­ny, žijí spíš děl­ní­ci a v Kolon­ce prý jsou zase inte­lek­tu­á­lo­vé. Moc tomu ale nevě­řím. Ty domy v Kolon­ce totiž dřív pat­ři­ly Adas­tu a sil­ně pochy­bu­ju, že by národ­ní pod­nik pod­po­ro­val inte­lek­tu­á­ly. A pokud tady něja­cí pře­ce jen byli, pod­leh­li nor­ma­li­zač­ním tren­dům a vrh­li se na zahrád­ka­ře­ní. A zdej­ší lidi? Mys­lím, že Ada­mov je pro ně jako kaž­dé jiné měs­to. A moji sou­se­dé si to tu pochva­lu­jí. Paní v letech, kte­rá byd­lí nad námi, mi oneh­dy, když jsem se jí pta­la, jak se jí daří, odpo­vě­dě­la, že si při­pa­dá jak v ráji. Ta dob­rá žena mi však také vese­le říka­la, že ona už to má za pár. Já osob­ně bych si ale takhle posmrt­ný ráj radě­ji nepředstavovala.

Ale Ada­mov je pěk­ný název, nebo ne?
Mně by se asi víc líbil ten název původ­ní — Ham­ry. Ale to už je vel­mi dáv­ná historie.

A jak dlou­ho bys tady chtě­la bydlet?
Co nejdéle, abych si o to víc váži­la mís­ta, kde budu byd­let potom.

A napí­šeš báseň do Sedmikrásky?
Jas­ně! Hned jak odje­de­te, půjdu si sed­nout na hřbi­tov a budu čekat na múzu…

Klá­ro, díky. Budu vyhlí­žet tvo­ji báseň, můžeš ji ode­vzdat do 15. září!