Papíry, kancelářské sponky, šanony a zase papíry. A mezi nimi rozesmátá Lenka. Tobě je tu mezi těmi papíry dobře, že?
Je to tak. Tady jsem v bezpečí.
Vystudovala jsi obchodní akademii. Takže sis od útlého věku asi rozuměla s čísly?
Je pravda, že odjakživa mám raději čísla než písmena. Taky radši na něco přijdu logicky než učením se nazpaměť. Od útlého věku sice ráda čtu, ale napsat slohovku pro mě bylo vždycky utrpení.
Pochlub se, co dalšího ti ve škole nešlo…
Právě všechny ty předměty, které jsem se musela naučit nazpaměť. Takže určitě dějepis, zeměpis a jako bonus tělocvik. 😃
Představovala sis už na obchodce, že se jednou budeš živit jako účetní?
To rozhodně ne. Všichni jsme po maturitě odcházeli s tím, že to rozhodně nikdy nebudeme dělat! U mě to byl spíš osud a náhoda. Po maturitě jsem byla ještě rok na vysoké škole, pak jsem různě měnila zaměstnání a ve třiadvaceti mi moje kamarádka nabídla možnost nastoupit na její místo, protože odcházela na pozici vedoucí. Tak jsem se přihlásila do výběrového řízení a od té doby si asi můžu říkat účetní. Teď si uvědomuju, že to je už deset let.
Do Hosta jsi přišla před třemi lety. Kde jsi pracovala předtím?
Předtím jsem byla šest let na MěÚ Slavkov u Brna, kde jsem si práci účetní zamilovala. Rozhodně ne hned, až tak po třech letech, ale už tam jsem věděla, že ničím jiným se asi živit nebudu a ani nechci. Po šesti letech jsem potřebovala změnu a chtěla jsem se naučit něco nového, tak jsem nastoupila na stavební a bytové družstvo. Jenže tam bylo všechno tak zautomatizované, že naučit se něco nového bylo téměř nemožné. A tak jsem hledala znovu. A našla nakladatelství Host.
Proč zrovna Host? Láska ke knihám?
Láska ke knihám rozhodně! A řekla bych, že zase osud. 😊
Prozraď, co je tvou pracovní náplní a co tě na tvé práci nejvíc baví.
Mou pracovní náplní je prudit ostatní, aby na vše, co se týká peněz, přinesli doklad. 😃 Takže mám na starost faktury, pokladní doklady, bankovní výpisy a vše další, co se toho týká. Párování úhrad, vystavování faktur, zadávání faktur přijatých atd… Následně vše zaúčtovat, a když se k tomu jednou za rok dostanu, tak založit do šanonu. Rozhodně mám v redakci tu nejnudnější práci ze všech. Ale moc mě baví. Svou práci miluju. A jako bonus si občas můžu zahrát na detektiva a pátrám, kdo něco zaplatil, ale doklad k tomu nemám.
Haha, jestli ty nenarážíš na jeden můj nákup letenky… Říkáš, že tě práce baví. Je něco, co tě na ní stresuje?
Snažím se nestresovat, ale občas mě stresuje nepořádek na stole. A taky když si zapomenu vzít svačinku.
Dnes ses vybavila koblížkem. Tak bacha na něj, víš, jak to s nimi chodí… Před naším rozhovorem jsi mluvila o tom, že se tě na pohovoru v Hostu ptali, co od práce očekáváš. Co jsi očekávala?
Nejvíc jsem se chtěla učit nové věci. A díky práci v Hostu jsem se naučila pracovat s klasickým účetnictvím podnikatelů, se kterým jsem předtím neměla zkušenost, protože přece jenom účetnictví veřejného sektoru je trošku jiné. Naučila jsem se pracovat se zahraničními dodavateli a odběrateli. Jsem vděčná za svoje trpělivé kolegyně, díky kterým jsem tu a od kterých se tyto věci můžu učit. Mám štěstí, že zároveň můžu nahlédnout pod pokličku výroby knih.
Takže máš, co jsi chtěla.
Rozhodně mám, co jsem chtěla, a dokonce ještě daleko víc. Našla jsem tu totiž partnera, se kterým teď čekáme miminko.
Já už o tom naštěstí pár dní vím, v opačném případě by se tento rozhovor mohl zvrtnout. Všímáš si teď, když čekáš miminko, ve větší míře dětských knížek? Schováváš si nějaké tituly z Hosta na později?
Mám ve svém okolí samé kamarádky s dětmi, takže dětskou produkci bedlivě sleduju už dlouho. Knížky si schovávám, budeme si na ně ale muset ještě počkat. Určitě budeme začínat sérií Rok v… (lese, pohádce atd.), takže nejnovější Rok na horách poputuje rovnou do naší knihovny. A pak taky Hrozálie se chce stát čarodějnicí — ty ilustrace jsou boží!
V Hostu se tě na pohovoru ptali, co čteš. Pamatuješ si, co jsi tehdy četla?
Takové důležité věci si samozřejmě pamatuju. Byl to Harry Potter, ale který díl — to už si asi nevzpomenu.
Čteš něco v těchto dnech?
Měla bych číst Péči o miminko nebo něco podobného, ale zatím jsem se k tomu nedostala. Momentálně čtu Smrtící vzdělání, ale jsem ráda, když zvládnu pět stránek před spaním. Těším se na detektivku Vězni pohledů s inspektorkou Malin od Monse Kallentofta a taky na to, že na „mateřské dovolené“ přečtu všechny knihy z hromádky „K přečtení“. 😃
Tak to ti držím palce, aby se ti z té hromádky podařilo přečíst aspoň něco. Nezmiňovala ses o tom, že se chceš nějak brzy vracet do práce?
To je pravda. Pokud mi to děťátko dovolí, chtěla bych se po půl roce vrátit na zkrácený úvazek. Knihy budu muset oželet, ale mám skvělého partnera a rodiče, kteří se na novou životní úlohu moc těší, tak věřím, že to nějak zvládneme. Navíc můžu pracovat z domova, což je neskutečná výhoda. Jak už jsem řekla, svou práci miluju, a proto si nedokážu představit, že bych z ní vypadla na tři roky nebo víc. A taky doufám, že mi to pomůže udržet si aspoň trošku psychického zdraví. Za dva roky si můžeme říct, jestli to nebyly moc růžové představy.
Na jedné fotce, kterou jsme fotily pro tento rozhovor, nakonec ji ale nevybraly, jsi se svými oblíbenými tituly z Hosta. Proč sis vybrala zrovna knihy Zuzanin dech a Dívka, žena, jiné?
Možná proto, že jsou jiné než ostatní. Zuzanin dech nemá žádnou přímou řeč v uvozovkách a Dívka, žena, jiné nemá tečky na konci vět a velká písmena na začátku vět. Zuzanin dech je těžký příběh z války, ale nádherně napsaný. Kniha Dívka, žena, jiné určitě nesedne každému. Vypráví o dvanácti britských ženách, každá je jiná, ale něco je přece jenom spojuje. Závidím všem, kdo tyto knihy budou číst poprvé.
Jsem Lenka, účetní. Pocházím z Koryčan, což je město nedaleko Kyjova (spíše teda vesnice, co se za město vydává). Je mi třicet tři let. Jako dítě jsem běhala venku a hrála na schovku. Se čtením jsem začala v pubertě a byly to knihy Lenky Lanczové, i když ostatní četli Harryho Pottera. Toho já doháněla až v dospělosti. Vystudovala jsem obchodní akademii. Zařekla jsem se, že účetní nikdy nebudu! Nejsem přece protivná bába s drdolem, v kárované sukni a v bačkorách. Miluju počítání. Hlavně peněz. 😃
Práce v Hostu je práce snů, ale na rozdíl od svých kolegů jsem to zjistila až po nástupu. Ráda bych o sobě řekla, že jsem akční, každý den sportuju, jím zdravě a o víkendech chodím po horách. To bych ale lhala. Jsem líná a ráda sleduju seriály. Mými guilty pleasures jsou reality show. Jako turistiku uznávám jen gastroturistiku.
Věřím na osud. Původně jsem blondýna. Jsem extrovert, ale chtěla bych být introvert. Ráda poslouchám příběhy ostatních. Umím být hodně ostrá, ale zároveň doufám, že jsem občas i vtipná. Miluju sushi. Jo a taky miluju knihy, už jsem se o tom zmínila? 😊
— Lenka Pěnčíková
