E‑knihu Žít­kov­ské bohy­ně si čte­ná­ři budou moci od stře­dy sta­ho­vat na strán­kách našich part­ne­rů: Kosmas, eRea­ding, Ráj knih, Mar­ti­nus SK a Palmkni­hy. Její cena je sta­no­ve­na na 189 Kč, tiš­tě­né vydá­ní v pev­né vaz­bě se bude pro­dá­vat za 329 Kč.

Ter­mí­ny autor­ských čte­ní, besed, auto­gra­mi­ád, tele­viz­ních a roz­hla­so­vých vystou­pe­ní Kate­ři­ny Tuč­ko­vé budou postup­ně zve­řej­ňo­vá­ny zde v Kavár­ně, v rub­ri­ce Kalen­dář akcí. V nej­bliž­ších dnech bude také zpro­voz­ně­na ino­vo­va­ná podo­ba webo­vých strá­nek autorky.

Kate­ři­na Tuč­ko­vá: Žít­kov­ské bohyně

Nový román drži­tel­ky ceny Mag­ne­sia Lite­ra za kni­hu Vyhná­ní Ger­ty Schnirch.

Fas­ci­nu­jí­cí pří­běh o žen­ské duši, magii a zasu­té čás­ti naší historie.

Vyso­ko v kop­cích Bílých Kar­pat žily ode­dáv­na ženy obda­ře­né výji­meč­ný­mi schop­nost­mi. Umě­ly léčit a pomá­hat s kdeja­kým trá­pe­ním, umě­ly pora­dit v nesná­zích a také prý vidě­ly do budouc­nos­ti. Říka­lo se jim bohy­ně a své umě­ní si pře­dá­va­ly z gene­ra­ce na gene­ra­ci. Dora Ideso­vá pat­ří k posled­ním z rodu žít­kov­ských bohy­ní. Jejich umě­ní se však nena­u­či­la, vystu­do­va­la etno­gra­fii a roz­hod­la se napsat o nich roz­sáh­lou vědec­kou stu­dii. Na kon­ci deva­de­sá­tých let obje­ví v par­du­bic­kém archi­vu minis­ter­stva vni­t­ra ope­ra­tiv­ní sva­zek StB vede­ný na vnitř­ní­ho nepří­te­le — její tetu, bohy­ni Sur­me­nu. Dora roz­plé­tá osu­dy žít­kov­ských žen a s pře­kva­pe­ním zjiš­ťu­je, že ačko­li se sama bohy­ní nesta­la, je i ona nedíl­nou sou­čás­tí tajem­né tradice…

Kate­ři­na Tuč­ko­vá (nar. 1980) vystu­do­va­la ději­ny umě­ní a bohe­mis­ti­ku na FF MU v Brně, v sou­čas­né době pra­cu­je jako kurá­tor­ka. Debu­to­va­la nove­lou Mon­te­spa­ni­á­da (2006), v roce 2009 vyda­la román Vyhná­ní Ger­ty Schni­rch, za kte­rý obdr­že­la cenu Mag­ne­sia Lite­ra 2010 — Kniž­ní klub Cena čte­ná­řů a byla nomi­no­vá­na na Cenu Jose­fa Škvo­rec­ké­ho, Mag­ne­sii Lite­ru za pró­zu a Cenu Jiří­ho Orte­na. Je autor­kou něko­li­ka odbor­ných pub­li­ka­cí z oblas­ti čes­ké­ho výtvar­né­ho umě­ní, na pome­zí his­to­rie a krás­né lite­ra­tu­ry se pohy­bu­je belet­ri­zo­va­ný živo­to­pis Můj otec Kamil Lho­ták (2008).