V posled­ních letech Host při­ne­sl něko­lik děl asij­ské fan­tas­ti­ky, jako jsou Liou Cch’-sinova tri­lo­gie Vzpo­mín­ka na Zemi či Ctnos­ti krá­lů Kena Liu, a již nyní se mohou čte­ná­ři těšit na dal­ší. Vel­mi opo­mí­je­nou oblas­tí byla dopo­sud Afri­ka, a to bychom chtě­li změ­nit. „Mys­lím si, že prá­vě kni­hy, kte­ré se na prv­ní pohled zda­jí nároč­něj­ší a odliš­né, mohou být tím, co dosta­ne fan­tas­ti­ku do zor­né­ho pole main­stre­a­mo­vých čte­ná­řů. Afric­ká a afro­a­me­ric­ká fan­tas­ti­ka ský­tá spous­tu skvě­lých lite­rár­ních děl a má co říct i u nás, pro­to­že při­ná­ší vel­ké a sil­né pří­běhy, kte­ré nám posky­tu­jí pohled na svět v šir­ším kon­tex­tu. Už jen pro­to bychom ji nemě­li igno­ro­vat,“ říká žán­ro­vý redak­tor Jiří Štěpán.

Afric­ká fan­tas­ti­ka tu byla vždy, jen se jí nedo­stá­va­lo pro­sto­ru v celo­svě­to­vém měřít­ku. Až v posled­ních letech se uká­za­lo, že čte­ná­ři mají zájem o nové, jiné pří­běhy, pro­stře­dí i sty­ly vyprá­vě­ní. Vdě­čit za to může­me hnu­tí afro­fu­tu­ris­mu a z vel­ké čás­ti i fil­mům jako Dis­t­rict 9 či Black Pan­ther. A prá­vě na tvor­bě komik­so­vé před­lo­hy Black Pan­the­ra se podí­lí i Nne­di Oko­ra­fo­ro­vá, jejíž román Kdo se bojí smr­ti prá­vě v Hos­tu vychází.

Tato nige­rij­sko-ame­ric­ká autor­ka je v sou­čas­nos­ti asi nej­vý­raz­něj­ší tvá­ří afric­ké fan­tas­ti­ky. Mezi její obdi­vo­va­te­le pat­ří hvězdy jako Neil Gai­man, Rick Rior­dan nebo G. R. R. Mar­tin. Obdr­že­la ceny Hugo, Nebu­la i Locus a čte­ná­ři po celém svě­tě se jejích knih nemo­hou nabažit.
Jsou to prá­vě sil­ná téma­ta, atrak­tiv­ní pro­stře­dí střed­ní a západ­ní Afri­ky a hlav­ně styl, co dělá ze čte­ní jejích knih tako­vý záži­tek. Pro­slu­lá ame­ric­ká spi­so­va­tel­ka Ursu­la Le Gui­no­vá pro­hlá­si­la, že „na jed­né strán­ce kni­hy Nne­di Oko­ra­fo­ro­vé je více inten­ziv­ní živé před­sta­vi­vos­ti než v celých romá­nech běž­né epic­ké fantasy“.

K inspi­ra­ci svý­mi nige­rij­ský­mi koře­ny se hrdě hlá­sí i Tomi Adeye­mi­o­vá, kte­rá během krát­ké doby zís­ka­la obrov­ské množ­ství čte­ná­řů díky své­mu debu­tu Děti krve a kos­tí. Úspěch kni­hy, vdě­čí­cí vel­kou měrou čis­tě afric­ké­mu pří­bě­hu v žán­ru young adult, jí při­ne­sl i při­rov­ná­ní k J. K. Row­lin­go­vé. Vyprá­vět o utla­čo­va­ných a dát slo­vo těm, kte­ří ho dopo­sud nemě­li ― to bylo pod­le Adeye­mi­o­vé tím, co ji tuto kni­hu při­mě­lo napsat. A tytéž pohnut­ky ženou i dal­ší afric­ké a afro­a­me­ric­ké auto­ry a autorky.

Výraz­nou spi­so­va­tel­kou je roz­hod­ně N. K. Jemi­si­no­vá, kte­rá po zís­ká­ní tře­tí ceny Hugo v řadě pla­tí za jed­nu z nej­ú­spěš­něj­ších sou­čas­ných auto­rek fan­ta­sy. Téma­ta útla­ku, boje s nespra­ve­dl­nos­tí a sna­hy napra­vit křiv­dy jsou ústřed­ní­mi body její tri­lo­gie Zlo­me­ná země (prv­ní díl Páté roč­ní obdo­bí vyšel v srpnu). A prá­vě pro odliš­ný pří­stup, nová­tor­ské nápa­dy a myš­len­ky, než jaké by voli­li auto­ři z euro­a­me­ric­ké­ho pro­stře­dí, jsou její romá­ny výjimečné.

A neji­nak tomu je u ostat­ních před­sta­vi­te­lů afric­ké fan­tas­ti­ky, kte­rých se snad v blíz­ké době také dočká­me v čes­kém překladu.