Názory na žánr science fiction jsou velmi různorodé. Je to pouhá zábava, která se skutečnou vědou nemá mnoho společného, nebo dokáže vědce také inspirovat?
Chytrá sci-fi může být velmi vizionářská. Vzpomeňme na některá díla Stanisława Lema, Arthura C. Clarka nebo Williama Gibsona. Fantasy mne příliš neoslovuje — tedy s výjimkou Pána prstenů —, ale jinak si rád přečtu ledasco. Takže ano, science fiction mám rád. Přináší inspirativní vítr do plachet romantických úvah o budoucnosti.

Sci-fi román Problém tří těles získal celosvětový věhlas díky důrazu na realističnost a filozofickým úvahám nad chováním lidské civilizace. Jaký byl Váš dojem po přečtení?
První dojem byl, že se jedná o velmi „hutné“ čtení. Moji velkou výhodou však je, že miluji Dálný východ. Skoro každý rok vyrážím jako baťůžkář (dnes už poněkud vyžilý) někam do Asie. Takže jsem poznal tamní reálie na vlastní kůži. Samozřejmě některé události popisované v knížce jsou „z alternativního vesmíru“, ale snad by se tak stát i mohly. Možná s výjimkou jasnozřivosti komunistického vedení tehdejší Číny… to byla spíše doba temna, ve které nikdo neprahl po světle vědění.

V knize se objevuje řada odborných názvů a vědeckých teorií. Lidstvo například využije Slunce jako superanténu, která výrazně zesílí rádiový signál, aby doputoval až do vzdálených koutů vesmíru. Vyslaný signál následně zachytí vyspělá mimozemská civilizace obývající nestabilní soustavu se třemi slunci. Nakolik je něco podobného možné?
Možné je cokoli. Svět kolem nás je podivuhodnější, než si myslíme. Když jsem se před čtyřiceti roky začal zajímat o vesmír, astronomie řešila celou řadu klíčových problémů. Nebylo zřejmé, jak vesmír vznikl, kam se bude dál vyvíjet. Dnes studujeme temnou hmotu i temnou energii, naše dalekohledy sledují miliardy hvězd najednou a přinášejí víc úžasu než před nedávnem. Dvacáté století se někdy označuje jako zlaté století astronomie… pak ale to současné musí být přinejmenším platinové. Nebo spíš plutoniové — plutonium je totiž zhruba desetkrát dražší.
Faktem také je, že existují silné indicie o existenci nejméně jedné planety u hvězdy Alfa Centauri B. Má hmotnost srovnatelnou se Zemí, ale povrchovou teplotu až 1500 stupňů Celsia. Není však vyloučeno, že se zde nacházejí i další tělesa… Možné je skutečně všechno.

Čínský spisovatel Liou Cch'-sin v oceňované trilogii Vzpomínka na Zemi opakovaně varuje před prvním kontaktem lidstva s vyspělou mimozemskou civilizací. Trisolarané považují lidstvo za pouhý hmyz, který chtějí zcela vyhladit. Jsou taková varování opodstatněná?
Jak dopadly civilizace na americkém kontinentu po příjezdu Evropanů? Ale je to tak špatně? Katastrofy — přírodní i civilizační — jsou jistě smutné a tragické. Současně jsou však také příležitostí pro vznik něčeho nového, hodnotnějšího… Příletu první mimozemské kosmické lodi — pokud je něco takového vůbec možné — jistě nezabráníme a měli bychom mít v šuplíku nějaké „krizové“ scénáře. Lidstvo jako takové ale čelí mnohem reálnějším hrozbám. Pokud už by měl mít někdo špatné spaní, tak z nevědomosti a tmářství kolem nás.