Pet­ra Dvo­řá­ko­vá: Pláňa­ta

Těší­te se, že o Váno­cích zaži­je­te to pra­vé hyg­ge? Kni­ha, kakao, výhled na zasně­že­né hory, chlu­pa­tá deka a designo­vý gauč. Také tuto chi­mé­ru zná­te jen ze soci­ál­ních sítí? Jedi­né, co vám z toho může­me nabíd­nout, je kni­ha. Ale zato tako­vá, kte­rá vás okouz­lí. Pláňa­ta Pet­ry Dvo­řá­ko­vé nepřed­sta­vu­jí jenom krás­ný arte­fakt s obál­kou od zná­mé ilu­strá­tor­ky Myo­kard, ale pře­de­vším výlet do minu­los­ti. Gene­ra­ci X tím daru­je­te vzpo­mín­ky, mlad­ším roč­ní­kům vhled do his­to­rie. Zapo­meň­te však na nos­tal­gii. Pro­střed­nic­tvím dospí­va­jí­cí dív­ky zaži­je­te atmo­sfé­ru čes­ké ves­ni­ce osm­de­sá­tých let, kde se nesmě­jí pro­je­vo­vat emo­ce a všech­no musí být tak nějak „nor­mál­ní“. Ale vidi­na svo­bo­dy i změ­ny se blí­ží. Tak hlav­ně šťast­ně a vesele.

Simo­na Bare­šo­vá, redak­tor­ka čes­ké beletrie

Annie Ernau­xo­vá: Mladík/​Událost

Nosi­tel­ka Nobe­lo­vy ceny za lite­ra­tu­ru Annie Ernau­xo­vá je pro mě autor­kou útlých knih, ale vel­mi sil­ných pří­bě­hů. V kni­ze Mladík/​Událost před­sta­vu­je­me hned dva. V Mla­dí­ko­vi popi­su­je autor­ka svůj milost­ný vztah s mužem o tři­cet let mlad­ším, díky kte­ré­mu pře­ko­na­la tvůr­čí kri­zi, v Udá­los­ti ze svých dení­ko­vých zápis­ků z roku 1963 rekon­stru­u­je své vzpo­mín­ky na nele­gál­ní potrat. Ernau­xo­vá pre­ciz­ně pro­mě­ňu­je ve psa­ní své teh­dej­ší poci­ty, myš­len­ky i své tělo a její text je pro mě tak ost­rý, až z něj mrazí.

Eva Kec­ko­vá, redak­tor­ka pře­kla­do­vé belet­rie a non-fiction

Nere­i­da Carrillo­vá: Fake over

„Ježíšku, pro­sím tě o tablet.“ Tak už i u nás doma vstu­pu­je­me do digi­tál­ní éry? Že děti vyrůs­ta­jí onli­ne a s elek­tro­ni­kou v ruce, je fakt, kte­rý nezmě­ní­me. Může­me jim k tomu ale dát nástro­je, jež jim pomo­hou kri­tic­ky mys­let, ori­en­to­vat se ve svě­tě soci­ál­ních sítí a nespolk­nout kaž­dou koni­nu, na kte­rou na inter­ne­tu nara­zí. Kníž­ka Fake over vyba­ví děti (a to i puber­ťá­ky) mini­mál­ně k tomu, aby neby­ly snad­nou kořis­tí pro trolly a dez­in­for­má­to­ry a aby se bezděč­ně nepo­dí­le­ly na pro­hlu­bo­vá­ní infor­mač­ní­ho zmat­ku. A to není málo. (Až kníž­ku po Váno­cích dočtou, půjč­te si ji od nich. Je to fakt dobrý.) 

Pav­la Nejed­lá, redak­tor­ka lite­ra­tu­ry pro děti a mládež

Kim de l’Horizon: Kni­ha krve

Chce­te letos nadě­lit kni­hu kon­tro­verz­ní, kte­rá se před svě­tem nescho­vá­vá do zim­ní pohád­ky, ale autor*ka za ni doslo­va nasa­zu­je své tělo? Sáh­ně­te po romá­nu Kni­ha krve, jejíž autor*ka Kim de l’Horizon za ni získal*a pres­tiž­ní Němec­kou kniž­ní cenu. Nevím, z čeho jsem víc paf — jest­li z kni­hy samot­né, nebo z fan­tas­tic­ké­ho pře­kla­du Jany van Luxemburg.

Autorovi*rce se bude­te dívat přes rame­no při psa­ní dlou­hé­ho dopi­su babič­ce a pono­ří­te se s ní*m do his­to­rie vysa­zo­vá­ní buku čer­ve­né­ho v Evro­pě. Bude­te svěd­ky boles­ti­vé ces­ty k vlast­ní iden­ti­tě a nahléd­ne­te na trau­ma­ta pře­sa­hu­jí­cí gene­ra­ce. Kni­ha je navzdo­ry zdán­li­vě nesou­ro­dé kom­po­zi­ci veli­ce kom­pakt­ní a čti­vá a posled­ní část romá­nu, expe­ri­men­tál­ně pře­lo­že­ná DeepLem z ang­lič­ti­ny, vás už úpl­ně dora­zí. K tomu­to nad­še­né­mu tipu redak­ce se slu­ší dodat varo­vá­ní: kni­ha obsa­hu­je expli­cit­ní násil­né a sexu­ál­ní scény.

Niko­la Kocho­vá, vedou­cí pře­kla­do­vé redakce

Sjeng Sche­i­jen: Avant­gar­dis­té (Rus­ká revo­lu­ce v umě­ní 1917 — 1935)

Zná­me to: jsou kni­hy, nad nimiž je nám doce­la líto, že kon­čí. Jen­že tu jsem po dočte­ní popr­vé pocí­til pal­či­vou tou­hu ihned začít zno­va, od prv­ní strán­ky! V roz­sáh­lém pojed­ná­ní se zevrub­ně před­sta­ví všich­ni sva­tí toho šíle­né­ho orlo­je, jejichž tvá­ře a díla vět­ši­nou zná­me jen jako polož­ky z dějin umě­ní. Ano, jsou tu všich­ni, je tu všech­no. Čer­ný čtve­rec, sny o totál­ním pře­vra­tu, vel­ký teror, straš­ná zima, Male­vič i Tat­lin, vol­ná lás­ka, para­no­ia, riva­li­ta, výstřed­nos­ti, revo­lu­ce, revol­ver i bol­še­vic­ké neko­neč­no. Lid­ský lesk i bída, tragé­die antic­ké­ho stři­hu. Holand­ský his­to­rik umě­ní napsal kni­hu „pod­le sku­teč­nos­ti“, kte­rá svou čti­vos­tí i obsaž­nos­tí sto­je­de­náct­krát pře­ko­ná kte­rý­ko­liv „vymyš­le­ný“ román! Dělám si avant­gard­ní legra­ci, samo­zřej­mě, ale pokud máte bliž­ní­ho, kte­rý jen tro­chu milu­je výtvar­né umě­ní a jeho pří­běhy, učiň­te jej na Váno­ce šťastným…

Mar­tin Stöhr, art director

Oksa­na Bula: Vře­so­vá můrka

Komu dát Vře­so­vou můr­ku pod stro­me­ček? Tohle bude báječ­ný vánoč­ní dárek pro ty, kdo milu­jí kníž­ky Oksa­ny Bula Zubr si hle­dá hnízdo, Med­věd nechce jít spát, Jak tuko­ni zachrá­ni­li strom nebo Jed­lič­ka se naro­di­la. A taky pro kaž­dé­ho, komu bývá líto, že jsou tak krát­ké, a chtěl by v Oksa­ni­ně svě­tě pobý­vat déle. Ten­to­krát totiž autor­ka opus­ti­la oblí­be­ný for­mát „pictu­re boo­ků“ a pří­běh o malé Šedi­vé můr­ce vyprá­ví na sedm­de­sá­ti (!) strán­kách komiksu. 

Eva Sed­láč­ko­vá, redak­tor­ka lite­ra­tu­ry pro děti a mládež

Lea Ypi: Svo­bod­ná

Jsem z gene­ra­ce, kte­rá si na komu­nis­mus téměř nepa­ma­tu­je; bylo mi v době jeho pádu jen málo let. Jeho stín a násled­ná pro­mě­na spo­leč­nos­ti však pozna­me­na­ly veš­ke­rý život, nejen ten poli­tic­ký nebo eko­no­mic­ký. Úžas nad instant­ní­mi pokr­my nebo lač­nost vyra­zit kam­ko­liv za hra­ni­ce nelze zapo­me­nout, stej­ně jako nelze igno­ro­vat kom­pli­ko­va­né dědic­tví celé­ho trans­for­mač­ní­ho obdo­bí. Mož­ná pro­to čte­ná­ře v mno­ha nejen post-soci­a­lis­tic­kých zemích uchvá­ti­la kni­ha Svo­bod­ná od Ley Ypi, skvě­le napsa­né vzpo­mí­ná­ní na konec soci­a­lis­mu a uče­ní se kapi­ta­lis­mu, téměř romá­no­vé vyprá­vě­ní o jed­né rodi­ně, v jejímž živo­tě uvi­dí vlast­ní odraz kdekdo, a skr­ze něž se dá lec­cos pocho­pit. Hlav­ně ale jde o skvě­lé čte­ní a důvod k tomu vzpo­mí­nat, co děla­la vaše rodi­na v roce 1990.

Zde­něk Stas­zek, redak­tor non-ficti­on a odbor­né literatury

Kathe­ri­ne Locke: Rebel­ské srdce

Kdy jin­dy než v tomhle obdo­bí je čas na špet­ku magie. Čte­ná­řům young adult bych z hlou­bi duše dopo­ru­či­la kni­hu Rebel­ské srd­ce od Kathe­ri­ne Locke. V úchvat­ně vykres­le­né Buda­peš­ti se tu pro­lí­ná sku­teč­ná his­to­rie s magií. Hlav­ní hrdin­ka Csil­la žije v pová­leč­ném Maďar­sku, kde se moci cho­pi­li komu­nis­té. Chce ze země uprch­nout, ale jed­na osob­ní udá­lost zažeh­ne jis­kru a vyvo­lá pla­men­né pro­tes­ty po celém měs­tě. Revol­ty v okol­ních zemích východ­ní­ho blo­ku pod­ní­tí volá­ní po revo­lu­ci a pak se v buda­pešťských uli­cích zje­ví sám anděl smr­ti. Rebel­ské srd­ce je nád­her­ný, cit­li­vý a poe­tic­ký pří­běh o hrdinství.

Kate­ři­na Šar­dic­ká, redak­tor­ka young adult

Simon Jime­nez: Ztra­ce­ní ptáci

Jen těž­ko se mi z fan­tas­ti­ky za letoš­ní rok vybí­rá jedi­ná kni­ha, pro­to­že se domní­vám, že vní­ma­vé­mu a ote­vře­né­mu čte­ná­ři má co říct snad kaž­dý z titu­lů. Navíc jsme tu měli oprav­du pozo­ru­hod­né novin­ky čes­kých auto­rů, kte­ří si jis­tě zaslou­ží pozor­nost.
Ale přes­to je tu jed­na kni­ha, jež pod­le mě ztě­les­ňu­je krá­su a jedi­neč­nou sílu fan­tas­ti­ky. Jsou to Ztra­ce­ní ptá­ci. Ten­to sci-fi román Simo­na Jime­ne­ze je zje­ve­ním. Ve svém debu­tu autor suve­rén­ním jazy­kem před­klá­dá ostrou a pal­či­vou refle­xi dneš­ní­ho svě­ta a záro­veň při­ná­ší sil­né huma­nis­tic­ké posel­ství, jaké jsme dří­ve moh­li čekat napří­klad od Ursu­ly K. Le Gui­no­vé. Hrdi­no­vé Ztra­ce­ných ptá­ků sice pro­ni­ka­jí do nej­zaz­ších hlu­bin vesmí­ru i času, ale jen stě­ží rozu­mě­jí sami sobě; a prá­vě v hle­dá­ní odpo­vě­dí na otáz­ky lid­ství a souná­le­ži­tos­ti spo­čí­vá jádro romá­nu i kos­mic­ký roz­sah jeho komor­ní­ho příběhu. 

Jiří Ště­pán, redak­tor fan­ta­sy a sci-fi

Jane Har­pe­ro­vá: Pře­ži­vší

Dopo­ru­čo­vat něco ze sek­ce kri­mi je při­nejmen­ším kom­pli­ko­va­né, pro­to­že vět­ši­nu pro­duk­ce tvo­ří něko­li­ka­díl­né série a ty by vám zabra­ly nejed­ny vánoč­ní svát­ky. Naštěs­tí máme v ruká­vu novin­ku Jane Har­pe­ro­vé. Thriller Pře­ži­vší je pod­le mého (a pod­le mis­tra napě­tí Ste­phe­na Kin­ga) zatím to nej­lep­ší, co napsa­la. A o co v kni­ze jde? Před dva­nác­ti lety v aus­tral­ské záto­ce Eve­lyn Bay zuři­la bou­ře, během kte­ré došlo k tragé­dii. Prav­da zůsta­la dlou­hé roky pohřbe­ná a živo­ty všech zúčast­ně­ných šly dál. Jen­že teď řeči a nevy­slo­ve­né otáz­ky nabý­va­jí na inten­zi­tě a oby­va­te­lé měs­ta na sebe navzá­jem pohlí­že­jí s pode­zře­ním. Je mož­né, že se pacha­tel skrý­vá mezi nimi? To musí­te odha­lit sami!

Kate­ři­na Šar­dic­ká, redak­tor­ka krimi