Kniha se jmenuje Sestra smrt. Jaká je její souvislost se skutečným případem zdravotní sestry z Rumburka?
Předně bych chtěl zdůraznit, že knížka není rekonstrukcí skutečného případu zdravotní sestry obviněné z šesti vražd. Pouze z něj vychází, a to ani ne v tom smyslu, jak se odehrál, nýbrž jak se odehrát mohl.
Prožil jsem dětství pět kilometrů od Rumburka a v tamní nemocnici jsem před několika lety strávil týden s ledvinovou kolikou. V Krásné Lípě, kde se odehrává část knihy, jsem dlouhou dobu bydlel. Lidé jsou na severu Čech uzavřenější než kde jinde. O příběhy, které můžou směle soupeřit se skandinávskými thrillery, tam není nouze, ale ti, kdo vám je budou vyprávět, vám nikdy neřeknou všechno.
A to je i případ údajných vražd v rumburské nemocnici. Všichni víme, že skutečná zdravotní sestra byla zproštěna obvinění, ale to neznamená, že se všechno nemohlo stát jinak. Dokonce jsem o tom přesvědčený. Netvrdím, že zavraždila své pacienty, to rozhodně ne, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jsem se nedozvěděl všechno. A právě tady se podle mého názoru nachází prostor pro dobrý příběh.
Doposud jste psal čistě uměleckou literaturu. Co vás přimělo napsat krimi román?
Abych řekl pravdu, je mi rozlišování literatury na uměleckou a žánrovou trochu proti srsti. A jsem přesvědčený, že literatuře jako celku škodí. Trochu mi to připomíná rozdělení české společnosti na Drahošovce a Zemanovce. Navzájem sebou pohrdají nebo se jedni druhým vyhýbají, a přitom by vzájemnou spoluprací mohli získat mnohem víc. Když zůstanu u svého přirovnání, nikdy se mi nepříčilo brát si ve svých knížkách něco jak z Drahoše, tak ze Zemana.
Abych řekl pravdu, je mi rozlišování literatury na uměleckou a žánrovou trochu proti srsti. A jsem přesvědčený, že literatuře jako celku škodí.
Mirek Balaštík, aspoň si to myslím, to jako zkušený redaktor poznal. „Nechtěl bys zkusit napsat severskou krimi?“ zeptal se mě jednou. Zmínil to pouze na okraj, ale mně to od té doby nedalo spát. Pustil jsem se do knih od Stiega Larssona, Joakima Zandera, Joa Nesbøho a nezůstal pouze u severské krimi, za všechny můžu jmenovat například Bernarda Miniera nebo Kerstin Ekmanovou. Uvědomil jsem si, že se přede mnou otevírají takřka neomezené možnosti, ale bylo to pro mě něco nového a nevěděl jsem, jestli dokážu uspět. Teprve když se rukopisu ujal Tomáš Reichel, který severskou krimi do Čech v podstatě uvedl, poznal jsem, že jsem to chytil za správný konec.
O knize
Ústecký vyšetřovatel Václav Rákos se vypraví do nemocnice v Rumburku kvůli podezření, že pacientka, která zemřela na otravu metylalkoholem, se ve skutečnosti stala obětí vraždy. Rákos je přesvědčený, že existuje souvislost mezi její smrtí a případem zdravotní sestry obviněné z otravy šesti pacientů draslíkem.
Krátce nato dojde v nedaleké Doubici k vraždě zaměstnance národního parku. Důkazy směřují k Miloši Bjelejovi, válečnému zločinci z války v Jugoslávii, který kdysi pobýval v Pardubicích jako vojenský poradce. Jenže Bjelej je oficiálně už deset let po smrti.
Zima je toho roku mimořádně dlouhá a tuhá a Václav Rákos zjišťuje, že vraždy v Rumburku a jeho okolí mají mnohem temnější pozadí, než tušil.
Velký knižní čtvrtek
Sestra smrt vychází 15. března. Velký knižní čtvrtek s sebou přináší i setkání v pražské Městské knihovně, kde se od 17.00 budete moci setkat mimo jiné i s Danielem Petrem. Týden nato, 22. března, akce proběhne v Brně od 17.00 v Knihovně Jiřího Mahena na Kobližné.
