Povíd­ky Vik­to­ra Špač­ka vzbu­di­ly zájem už u recen­zen­tů, Karel Kou­ba o nich v A2 napsal: „Autor chi­rur­gic­ky zkou­má odvrá­ce­nou stra­nu vzta­hů, oko­ra­lost ducha a stár­nu­tí. Vyci­ze­lo­va­né frag­men­ty kaž­do­den­ních bojů odha­lu­jí lid­ská nit­ra, v nichž jsou ukry­ty bolest a strach.“ A sám autor, původ­ně bás­ník a také výtvar­ník, o kni­ze trp­ce i vtip­ně řekl: „V jeden oka­mžik mi při­šlo, že psát bás­ně je tak neú­nos­ně těž­ké, že pros­tě musím změ­nit obor. To jsem ovšem ješ­tě nevě­děl, jak těž­ké je psát pró­zu. Teď už ale nemůžu zpát­ky — psát bás­ně jsem totiž mezi­tím úpl­ně zapo­mněl. […] Pró­za není těž­ší. Obo­jí je těž­ké pří­šer­ně, tedy aspoň pro mě. Že poezii moc lidí nečte? Ano, to je sku­teč­ně pro­tiv­né a vel­mi to bere moti­va­ci pro tu dři­nu (i pro tu moji). Ovšem mám pocit, že s povíd­ka­mi jsem si moc nepomohl.“ 

Ost­rav­ský bard Petr Hruš­ka se ve své posled­ní sbír­ce inspi­ro­val obe­plu­tím země­kou­le v roce 1522, kni­hu vydal přes­ně na pětis­té výro­čí Magalhãe­so­vy plav­by. „Nachá­zí­me str­hu­jí­cí dílo, v němž se slo­va ‚kupře­du‘ a ‚návrat‘ nepře­stá­va­jí chvět o svůj význam. Bás­ně, v nichž typic­ká Hruš­ko­va civil­nost nepře­ká­ží zjitře­né fan­task­nos­ti, dopl­ňu­jí repro­duk­ce obra­zů Jaku­ba Špaňhe­la,“ sto­jí v ano­ta­ci ke sbír­ce. Spi­so­va­tel a recen­zent Salo­nu Prá­va Michal Šan­da ke sbír­ce dodá­vá: „Na pod­kla­dě his­to­ric­kých kulis bás­ník do sbír­ky zahr­nul nespo­čet vlast­ních uhran­či­vých postře­hů o živo­tě. A vznik­la čirá poezie. Čte­nář­ský zážitek.“

Tře­tím nomi­no­va­ným je Patrik Ban­ga se svou vzpo­mín­ko­vou kni­hou o živo­tě v rom­ském ghet­tu na Žiž­ko­vě v deva­de­sá­tých letech a o ces­tě dnes uzná­va­né­ho novi­ná­ře ven ze svě­ta před­sud­ků, ste­re­o­ty­pů, alko­ho­lu, drog a kri­mi­na­li­ty. Děsi­vé svě­dec­tví vyzní­vá neli­cho­ti­vě smě­rem k teh­dej­ší­mu škol­ství, poli­cii, ale nešet­ří ani samot­nou komu­ni­tu. „Sílu kni­hy je potře­ba vidět ve sna­ze otevřít dlou­ho zaml­čo­va­né téma odvrá­ce­né podo­by praž­ských 90. let. Do čes­ké­ho inte­lek­tu­ál­ní­ho vzpo­mí­ná­ní na uply­nu­lé deká­dy také vná­ší rom­skou per­spek­ti­vu. Ban­gův náhled má oprav­du dale­ko k sen­ti­men­tál­ní­mu vzpo­mí­ná­ní na zla­té časy, kte­ré se jen tak nevrá­tí. A prá­vě pro­to je dob­ré po kni­ze sáh­nout a sezná­mit se s jiným pohle­dem na toto kano­ni­zo­va­né obdo­bí našich moder­ních dějin, pro­to­že jen vzpo­mí­nat nesta­čí,“ řekl o kni­ze na vlnách Vlta­vy kri­tik Jan Bělíček.

Všem třem auto­rům k nomi­na­cím bla­ho­pře­je­me a drží­me jim pal­ce, aby je pro­mě­ni­li v pres­tiž­ní oce­ně­ní. Výsled­ky budou vyhlá­še­ny 17. dub­na na ČT art.

A nako­nec ješ­tě při­po­mí­ná­me čte­ná­řům, že mohou hla­so­vat v anke­tě Kosmas Cena čte­ná­řů pro svou nej­ob­lí­be­něj­ší kni­hu za rok 2022 a zúčast­nit se tak slo­so­vá­ní o pou­káz­ku na nákup knih v knih­ku­pec­tví Kosmas.