Milan Žáček (1974) vyrostl v Přerově, vystudoval anglickou a španělskou filologii a překladatelství na Univerzitě Palackého v Olomouci, rok pobyl v Praze a teď už téměř dvacet let žije a tvoří na Hané, konkrétně v Kroměříži. Překládá hlavně fantastiku; čím temnější a nevyzpytatelnější, tím je mu milejší. Překládání pro jiné občas proloží titulem, který si vydá sám pro sebe, ve vlastním nakladatelství Carcosa, v němž se realizuje společně s manželkou.
Jaký je váš nejoblíbenější povzbuzovák při překládání?
Už jsem za všechna ta léta vysledoval, že nejlepší stav pro překládání je čistá mysl a odpoutání se od reality. Základ je mít v těch důležitých fázích, kdy jde práce nejlíp od ruky, vypnuté a vypuzené všechno, co rozptyluje — e‑maily, cizorodé zvuky, všelijaká upozornění ze sociálních sítí. Je fajn mít čisté hřiště. Toto je ideál, ne vždycky se ale podaří; vypínat si třeba zvonění na telefonu si zatím netroufám. V tomto vyčištěném prostoru se potom rád nabuzuju třeba zeleným čajem, a abych si ještě víc usnadnil ponor do textu — u mě jsou to v poslední době skoro pořád fantasmagorické příběhy, mimo realitu, věci, ve kterých je neustále přítomný prvek nadpřirozena nebo podivna —, pouštím si k tomu stylovou hudbu, většinou transorbitální ambienty, syntezátorové bublání a kuvíkání nebo zpomalené temné techno s pravidelným rytmem. V tomto stavu toho ze sebe dostanu nejvíc. Protože tělo a mysl se umějí vzpírat a někdy se jim za počítač nechce, bývají tam totiž až moc často.
Co vám překládání dalo a co vám vzalo?
Překládání mi dalo možnost prožívat jiné životy, poznat jiná místa, na Zemi i mimo ni, v minulosti, současnosti i budoucnosti, zažít, mimo jiné, hluboký lovecraftovský kosmos i strhující steampunková dobrodružství kdesi v Korvantinské říši, vymyšlené Anthonym Ryanem. A co mi vzalo? V porovnání s lidmi, kteří netráví tolik času s převodem fantazií jiných snílků, asi takový ten běžný vlastní život. Samozřejmě ne úplně, ale do určité významné míry. Přeložil jsem třeba desítky knih odehrávajících se ve Spojených státech, ale nikdy jsem tam osobně nebyl. Spoustu věcí z tzv. reálného života znám jenom zprostředkovaně.
Máte nějakou vtipnou historku o spolupráci s redaktorem?
Nějaká přímo vtipná historka mě nenapadá, ale vybavuju si nejedno složité přezkoumávání toho, o čem se v textu vlastně píše. Mívám problém vizualizovat si místa, zvlášť když jsou popisovaná jen tak halabala. Probírali jsme třeba pohyby postavy v cizím prostředí, kdy nám nevycházely délky, míry, počty kroků, vnitřní uspořádání budov, patra, nadzemní a podzemní (v tomhle umí udělat nepořádek i to, že někdy není z anglicky psaného textu poznat, jestli je first floor první patro, nebo přízemí, autor k tomu žil jak v Británii, tak v USA, kniha vyšla tam i tam a píše se v ní o smyšlené zemi). Nedařilo se mi třeba taky určit přesné místo, kde si dvě postavy začnou tykat po dlouhém vykání. Dlouho se sbližovaly, jiskřilo to mezi nimi, ale v češtině bych s tykáním ještě nezačínal, redaktorka ano, museli jsme si ujasnit pozice a pomalu sehrát scénku, abychom to rozsekli. :) Taky mívám někdy potíž s akčními pasážemi, popisy osobních soubojů, šermířských klání, takže občas si při překládání přehrávám pohyb po pohybu, výpady, kryty, aby to působilo důvěryhodně.
Na čem zrovna pracujete?
Momentálně jsem v Pekle a překládám boj cenobity známého jako Pinhead s padlým andělem Luciferem. Jde o klíčovou pasáž v Šarlatových evangeliích, pozdním díle velikána temných fantasmagorií Cliva Barkera, které chystáme v našem rodinném mini nakladatelství.
Jaký překlad z Hosta doporučujete?
Doporučil bych knížky o Fiškusovi. Vždycky jsem měl rád jejich poetiku, ilustrace, znám filmy, máme doma i kalendáře, navíc jejich překlady jsou skvělé. Výstižné, hravé a pohodové. Vůbec dětskou produkci z Hosta bych vyzdvihl, jak překladovou, tak původní. Působí hodně přirozeně a rád se jí kochám. A sice to není překlad… ale z hlediska českého jazyka mě zaujal Démon ze sídliště Ivy Hadj Moussa s přesným vystižením mluvy šestnáctiletých kluků. To je doslova studijní materiál, který se dá nádherně využít při překládání mluvy obdobných postav z cizího prostředí.
