Alžběta Lexová (*1988) je rodačka z Opavy. Vystudovala VŠE v Praze, ale svému oboru se nikdy nevěnovala, protože už během studií fušovala do knižního průmyslu. Začínala psaním recenzí a přes redigování se dostala k překládání, u kterého už zůstala. Překládá thrillery, fantasy a YA literaturu a ve volném čase se věnuje pletení a obchodu s vlnou Woolpoint, který vede spolu se svými dvěma kamarádkami.
Jaký je váš nejoblíbenější povzbuzovák při překládání?
Jednoznačně kafe, to prolévám hrdlem jako vodu. A taky pravidelně vstávám a přecházím sem a tam, protože si často sedím na vedení. Obzvlášť když mám překládat nějaké verše, to je pro mě utrpení (a taky je to první věc, co hledám, když listuju překladem, který mi někdo nabízí :-)).
Co vám překládání dalo a co vám vzalo?
Dalo mi svobodu a tvůrčí uplatnění, protože každá kniha je naprosto jedinečná a žádá si jedinečný přístup. A že by mi něco vzalo? To si popravdě neuvědomuju, plusy a minusy má každá práce, člověk musí jen najít takovou, ve které pro něj ty plusy převažují. A já mám zatím stále pocit, že víc získávám, než obětuju.
Máte nějakou vtipnou historku o spolupráci s redaktorem? Co se vám při překladu nejvíc nepovedlo?
Věcí, co se nepovedly, by určitě byla celá řádka, jsme koneckonců taky jenom lidi. Největší riziko asi představují ještě nedokončené série. Člověk se v prvním díle nějak rozhodne a ve čtvrtém se ukáže, že to nedomyslel, protože ani nemohl předvídat, jakým směrem to autor během let stočí. Je hrozně fajn, když člověk překládá žijícího (a komunikujícího) autora. Od Tamsyn Muirové mám například spoustu informací k tomu, co se bude dít dál (ale přísahala jsem na Zapečetěnou hrobku, že ani nehlesnu). A pokud jde o redaktory, já mám štěstí na samé skvělé lidi, se kterými probíhá spolupráce bezproblémově. Jinak bych u té práce asi nevydržela tak dlouho. :-)
Na čem zrovna pracujete?
Teď zrovna překládám dalšího Tima Weavera pro Mystery Press a zanáším redakční poznámky do Nony Deváté.
Jaký překlad z Hosta doporučujete?
V četbě dost zaostávám, ale z novějších titulů se mi líbilo Velké léto a z těch starších (a fantasy) Ve stínu Hvozdu.