Řada čtenářů jistě ví, že jsi založil nakladatelství Host společně s Mirkem Balaštíkem v devadesátých letech, později vedení doplnil Martin Stöhr. Ivana Motrincová, která k vám záhy nastoupila, v našem rozhovoru vzpomínala na vaše punkové začátky ve čtyřech na několika metrech čtverečních, kdy jste všichni dělali všechno. Dnes patří Host k předním českým nakladatelstvím, zaměstnává přes čtyřicet lidí a sídlí ve vkusně vybavených prostorách. Jaké jsou tvé vzpomínky na začátky Hosta?
Myslím, že začátky nakladatelství byly stejné jako u spousty vznikajících firem nebo společenství lidí, kteří chtějí rozjet nějaký společný projekt. Věci se řešily improvizovaně, tak jak přicházely, a každý dělal všechno, protože jsme tehdy neměli možnost zadávat externí spolupráce. Takže jsme balili balíčky, jezdili na poštu, přerovnávali knížky ve skladu, vyplňovali faktury…
Měli jste s Mirkem Balaštíkem nějakou vizi, když jste nakladatelství zakládali? Zpočátku jste vydávali poezii a literárněteoretické knihy, dnes vychází v Hostu téměř všechny žánry. Bylo vaším cílem produkci postupně rozšiřovat?
Mluvit o vizi s odstupem třiceti let je ošemetné, člověk si kolikrát nepamatuje, co bylo včera. 😊 Každopádně jsme především chtěli vydávat dobrou literaturu a nějak přežít. Hodně nám pomáhaly granty na časopis nebo na básnické sbírky, jejichž samotným prodejem bychom se těžko uživili. Naše produkce postupně narůstala, až jsme si jednoho dne řekli, že už nemůžeme být závislí na malé cílové skupině zájemců o „literární“ literaturu, a rozšířili jsme záběr o jiné žánry.
Ty sám jsi v Hostu vydal před více než dvaceti lety dvě básnické sbírky. Píšeš ještě?
V patnácti, osmnácti, dvaceti jsem psal z nějakého přetlaku, bavila mě práce se slovy, prozkoumávání básnických světů. Někomu to zůstane a stane se z něj autor knih či novinových článků a někdo zase zjistí, že pro psaní není tolik disponovaný, a nakonec se na to vybodne a věnuje se něčemu, co mu jde líp. To je můj případ. Nyní nemám na psaní čas ani energii, třeba se k tomu vrátím, jestli se dožiju důchodu. 😊
Trochu teď odbočím, ale když jsi zmínil ten nedostatek času a energie — na Wikipedii se píše, že revitalizuješ starý mlýn a mokřady…
To je pravda. Před nějakými deseti lety jsem se po letech strávených v Brně vrátil do svého rodiště, na samotu u Lysic, kde máme starý cihlový dům, mlýn a rybník po předcích. Rybník byl ve špatném stavu, potřeboval rekonstrukci, tak jsme nechali vypracovat projekt a požádali o dotaci. Součástí projektu je také vytvoření mokřadních prvků na louce pod hrází, což by mělo pomoci zadržet vodu v krajině a vůbec být dobré pro přírodu. Už to máme víceméně dokončené a vypadá to moc hezky. Jen doufám, že to všechno splatím já a nebudou to muset splácet ještě moje děti.
Vraťme se teď ke tvé pracovní náplni. Které agendy tě jakožto ředitele nejvíce zaměstnávají?
Jak jsme se bavili před chvílí, zpočátku jsme dělali všichni všechno. Postupem času, obzvláště pak v posledních deseti letech — kdy jsme slavili úspěch se severskými detektivkami, s vlnou českých autorek a autorů, rozjeli produkci fantasy, non-fiction a dětské literatury —, nastala doba delegování agend a úkolů (dnes už pracuje v Hostu čtyřicet lidí) a nastavování procesů tak, aby každý věděl, co má dělat, byl se svou prací srozuměn a přispíval tak k dobrým výsledkům celku.
Takže dnes se zabývám hlavně dlouhodobým plánováním, to znamená, že musím mít představu o tom, co se děje na trhu a kam za dané situace chceme směřovat. Schází se u mě informace, na jejichž základě děláme strategická rozhodnutí typu: příští rok vydáme o dvacet titulů víc či míň, rozjedeme nový žánr anebo naopak utlumíme detektivky. S tím úzce souvisí finanční řízení a plánování. Dále určuju po konzultacích hlavně s Kubou Šilhavíkem náklady jednotlivých knížek. Pak samozřejmě koncepční práce s jednotlivými odděleními. A co mě stále hodně těší a baví, je spolupráce se žánrovými redaktory na hledání a výběru nových knížek k vydání.
Jak hodnotíš uplynulý rok?
Začátek roku 2022 vypadal z hlediska tržeb nadějně, jenže pak přišla ruská invaze, situace v ekonomice se začala zhoršovat a my jsme museli naše plány přehodnotit. Bylo třeba odložit některé tituly a v nabírání nových být mnohem opatrnější. Také jsme museli kvůli úsporám zrušit několik pracovních míst. Celkově hodnotím rok dobře v tom smyslu, že jsme jako firma obstáli, nezkrachovali, ale budeme se muset naučit žít na menším a chudším trhu. Všichni jsme se probudili do trochu jiného světa.
Co očekáváš od nového roku?
Mor, choleru, kobylky… 😊
A něco pozitivního?
Výhledy české ekonomiky pro příští rok nejsou moc optimistické, dojde k dalšímu poklesu spotřeby a maloobchodních tržeb, což se logicky projeví i na knížkách. Nicméně věříme tomu, že lidé, kteří kupují naše knížky, nepatří k ekonomicky nejohroženějším vrstvám a že najdou v rodinných rozpočtech rezervy, aby si je mohli kupovat i nadále.
Letos jsme plánovali vydat asi 180 titulů, nakonec je to o dvacet méně. Příští rok plánujeme cca 150 knížek, což znamená, že jsme omezili uvádění nových neznámých autorů a v našem edičním plánu je větší podíl ověřených jmen: jdeme víc na jistotu. Věříme, že nám to umožní přežít a dosáhnout dobrých výsledků, i vzhledem k tomu, že mnoho jiných nakladatelů bude omezovat produkci razantněji, a na trhu by tak mohlo být teoreticky „více místa“.
Jaký jsi ředitel?
Určitě nejsem nějaký autokrat, jsem spíš konsenzuální typ. Vyhýbám se příkazům, snažím se, aby kolegové věděli, co a proč dělají, aby byli motivovaní a samostatní. Myslím, že to nese výsledky. 😊 Hostu se daří, protože tu máme skvělý tým fantastických lidí, kteří ve své práci vidí smysl.
Blíží se Vánoce. Obdarováváš ty sám své blízké knížkami?
Ano. Nicméně je už moc nekupuju, většina z nich je z Hosta.
My si v rodině taky dáváme knihy. Kromě těch papírových budu letos nadělovat i audioknihy. Ty se v posledních letech těší velké oblibě. Jak tento trend vnímáš?
Já sám audioknihy poslouchám. Předpokládám, že budou svůj podíl na trhu ještě mírně zvětšovat. Nedokážu říct, kolik ukrojí papírovým knížkám, ale myslím si, že nás neohrožují. My totiž neprodáváme papír, ale příběhy. A pak už je jen na příjemci, jaké zvolí médium. Myslím si, že občas může poslech audioknihy přivést k literatuře třeba i někoho, kdo knížky normálně nečetl.
A obligátní otázka na konec: Kterou knihu z produkce Hosta doporučuješ k přečtení? Máme pár dní do Vánoc, třeba svým tipem pomůžeš někomu nerozhodnému.
No, na stará kolena mě začala hodně bavit fantasy. Úžasné jsou knížky Anthonyho Ryana nebo Samanthy Shannonové, zvlášť Převorství u pomerančovníku. Z letošních novinek třeba Maková válka od R. F. Kuangové nebo Stín bohů Johna Gwynna.