Simona Barešová za českou beletrii

Blíží se Vánoce. Konec roku. Pokud jste už pod náporem stresu spálili cukroví, koupili blikající oltář a podesáté viděli tu stejnou pohádku, zastavte se a třeba si… přečtěte knížku. Naše letošní nadílka české beletrie je opravdu pestrá. Nemá cenu, abych vyjmenovávala všechny zásadní tituly — byly by to všechny. Můžete se na ně podívat v našem podzimním edičním plánu.

Kdybych měla vyzdvihnout jen jednu knihu, zmínila bych román Černé jazyky Dity Táborské. Ve svých předchozích dílech Malinka a Běsa Táborská dokázala, že je skvělá vypravěčka. Pracuje s prolínáním časových rovin, které končí nedořečeností, jen jemně naznačuje. Dokáže tím posouvat děj plný očekávání, který je nahlížený z více perspektiv a tvoří tak plastický, až filmový obraz. Nejinak je tomu i v její novince. V Černých jazycích se vyprávění přesouvá na Tchaj-wan, kde hlavní (anti)hrdina Bao řeší rodinné i partnerské vztahy. Díky detailní psychologii postav sympatizujeme i s figurami, které zpočátku působí negativně. Nacházíme pro ně čím dál více pochopení díky postupnému odhalování motivace jejich chování. Na pozadí řešení problémů jednotlivých postav nastiňuje autorka autentické kulturněpolitické prostředí. Zdaleka ne všechno se tak zdá být černobílé, natož jazyky.

Nikola Kochová za překladovou literaturu

Pokud toužíte po opravdu dobrých příbězích, o které se budete chtít podělit s přáteli a rodinou, směle sáhněte po některé z novinek sekce překladové beletrie. Osobně moc doporučuji knihu ověnčenou Goncourtovou cenou autora Hervého Le Telliera Anomálie, jež vychází v prosinci v překladu Sáry Vybíralové. Neobyčejně dobře napsané životní příběhy několika postav se protnou v bezprecedentní situaci, na kterou je krátký každý standardní bezpečnostní protokol. Román přináší chytrou hru na „kdyby“ s thrillerovým spádem, kvůli níž se možná rozhodnete jednu noc nespat.

Pokud máte chuť zanořit se do klidnějších, leč stejně strhujících vod velkého evropského románu, doporučuji knihu Grandhotel Evropa nizozemského autora Ilji Leonarda Pfeijffera, který vyšel v srpnu v překladu Radky Smejkalové. Kniha o životní lásce, historii, vyznání lásky k umění, ale i zamyšlení se nad současným stavem Evropy. Jedná se o stylisticky vytříbený mnohovrstevnatý román, který vás až do konce nepřestane překvapovat.

Lucie Bregantová za krimi

Vybíráte dárek pro milovníka krimi a thrillerů? A co takhle výlet do Tasmánie? Spisovatel Kyle Perry v románu Hora Duchů naplno využil atmosféry tasmánské divočiny i místních legend a stvořil příběh, který si čtenáře díky pestré plejádě postav a dobře dávkovanému humoru omotá kolem prstu hned od první stránky. Pátrání po ztracených středoškolačkách je svižné, plné napětí a v ničem si nezadá s tím nejlepším ze skandinávské krimi.

Pro ty, kdo mají raději komornější thrillery plné psychologických her, máme lahůdku v podobě románu Uzdravení Rose Gold Wattsové. Patty Wattsová si odpykala trest za to, že léta trávila vlastní dceru Rose Gold. A po propuštění se k úžasu všech stěhuje k Rose Gold a jejímu novorozenému synovi. Vše je odpuštěno a zapomenuto. Nebo ne? Kdo koho klame? A dokážou ženy svou hru na kočku a myš zastavit dřív, než si vybere svou první oběť?

Jiří Štěpán za fantasy a sci-fi

Vybírat tipy pod stromeček ze sci-fi a fantasy není nejjednodušší, protože vánoční témata byste v těchto knihách hledali jen těžko. Ale zato v nich můžete nalézt spoustu zážitků na dlouhé a chladné a hloubavé zimní večery. Přesně takové košaté dobrodružství přináší Jan Kucin ve svém debutovém románu Když padaly hvězdy, kde se potkává městská fantastika s magií přírody i pirátským příběhem. Na cestu z Varšavy až na dalekou a mrazivou Sibiř vás vezme Jacek Dukaj v románu Led, který patří k tomu nejlepšímu, co bylo v evropské fantastice napsáno. A stejně tak lze objevovat vzdálenou vesmírnou civilizaci a její kulturu ve space opeře plné intrik a diplomatických pletich Vzpomínka zvaná Říše od Arkady Martineové. Ale možná nejzajímavějším druhem objevování je, když člověk poznává vlastní hranice a možnosti, a k tomu čtenáře podněcují knihy Teda Chianga. V povídkách obsažených jak v Příbězích vašeho života, tak i ve Výdechu díky němu nahlédneme za horizonty lidství.

Kateřina Šardická za young adult

Jak se lépe naladit na Vánoce než knihou, z jejíchž stránek na vás dýchne krutý mráz. V zajetí zimy od Naomi Novikové je pohádková fantasy inspirovaná slovanským folklorem. Tento příběh, zasazený do zasněžené krajiny, vypráví o odhodlání a tiché síle žen. Ať už jste fanouškem jemně humorného, až epicky temného stylu Novikové, nebo se jím teprve stanete, můj další tip si nesmíte nechat ujít. Autorka totiž rozepsala novou magickou sérii Smrtící vzdělání. Znáte to klišé mnoha fantasy o neobvyklé kouzelnické škole? Smrtící vzdělání jej skvěle převrací. Scholomancie je tu školou bez učitelů, vyučuje studenty sama a ukrývá v sobě magické příšery, které ty slabší jedince prostě a jednoduše požírají. Ani hrdinka mého dalšího tipu nežije zrovna v přívětivém prostředí. Železný vlk je prvním dílem nové trilogie Siri Pettersenové. Poutavá fantasy se staroseverskými kořeny, pojednávající o temném rodinném tajemství, je plná silných a děsivých scén, které se vám dostanou hluboko pod kůži. Můj seznam ne náhodou uzavírá další ženská autorka. Alexis Hendersonová debutovala románem Rok čarodějnic, který aktualizuje starý puritánský příběh a obohacuje ho o otázky rasismu a sexismu.

Zdeněk Staszek za non-fiction

Asi to v posledních dvou letech zažil každý: při sledování televize, poslechu rádia nebo četbě zpráv se najednou v hlavě rozsvítí obrovské WTF. Tohle už přece nedává smysl! Ale upřímně — dával svět smysl někdy předtím? Rozplést tuto záhadu se pokouší hned několik knih, které jsme na podzim v Hostu vydali. Sociolog Pavel Pospěch v Neznámé společnosti zkoumá Česko, jako by to byla exotická země. Práce Jamese Suzmana se ptá, proč vlastně pracujeme, když je všeho nadbytek? A ekonom Carl Benedikt Frey mu sekunduje s Technologickou pastí a vtíravou otázkou automatizace. Samozřejmě, člověk by aspoň u stromečku chtěl zapomenout na všechnu tu lopotu. Může se proto začíst (ehm) do Hudby od Teda Gioii, dobrodružného příběhu se zvukem v hlavní roli.

Pavla Nejedlá za literaturu pro děti a mládež

Na vánočním žebříčku většiny dětí leží kniha rozhodně výš než „měkkouš“. I když někdo možná otráveně utrousí „Zase knížka?“, Ježíškovi to většina vzpurných dítek přece jen nakonec odpustí. A vy si budete moci odškrtnout, že jste udělali něco pro záchranu jejich gramotnosti.

3+

Fiškus a vánoční skřítek— tahle knížka nemůže letos chybět pod žádným stromečkem. Ať už ji tam dopraví Ježíšek, nebo kdokoliv jiný. Třeba mechanický vánoční skřítek maskovaný za automatický přikladač dřeva. Klasický fiškusovsko-pettsonovský humor zaručen.

5+

Co dělají pocity — tuhle knížku budu letos rozdávat plošně. Je plná pozitivní energie, kterou potřebujeme po nůších. A obdarovanému vůbec nemusí být pět. Blahodárně působí na mladší i mnohonásobně starší.

6+

O spaní před spaním — to pravé pro malé rozumbrady, kteří si ji můžou louskat sami, ale klidně jim ji předčítejte před spaním. Kapitoly mají ideální délku a tématem se vážou ke spánku a noci. Věřím, že to bude fungovat podprahově a uspí to i moje sovy.

8+

Můžu ochutnat? od autorů proslulých Map je luxusní dárková věc plná chutí a vůní — kéž bychom o ně letos o Vánocích nepřišli!

Martin Stöhr za poezii

Vánoce mohou být chvílí příhodnou pro poezii. Ne snad proto, že bychom měli povinně zesilovat jejich obligátní „kouzlo“, ale třeba kvůli tomu, že v zastaveném čase máme příležitost udělat něco nezvyklého. Rozvolněme svoje čtenářské stezky. Zkusme jednou rozumět světu jinak než skrze trajektorie příběhů, zkusme číst „přímo“ i „namáhavě“! Dopřejme si nezprostředkovaný, intenzivní dotyk s cizími končinami, které lze zahlédnout jako své vlastní. A odměna? Nečekaná radost ze sdílení toho, co je v našich životech zasuté a křehké, ale také nesmírně důležité. Doporučuji trojici sbírek z naší letošní vydavatelské sezony. Falkenfrau Kláry Goldstein, Motýlí pavilon Tima Postovita a Genciánu Matěje Lipavského. Všechny tři různým způsobem svědčí o tom, že básnické nazíraní na život kolem může být nejen velmi dramatické, ale i krásné. A ta něha jazyka a něha k jazyku je zkrátka cool! A na závěr tu pokládám výbornou sbírku Alžběty Luňáčkové Pravý úhel, která sice vyšla už loni, ale právě čekáme na její dotisk. Prodeje ve stovkách kusů nás těší a dokazují, že poezie má dnes nejen množství dobrých autorů, ale i dychtivých čtenářů.