Simona Barešová za českou beletrii
Mezi vydanými knihami by letos rozhodně neměl zapadnout titul Skutečná cesta ven. Vyprávění z divokých devadesátek romskou perspektivou dokáže zaujmout autentickým jazykem a brutální upřímností. Jestli jste si mysleli, že s vámi někdo nejedná na rovinu a hází vám klacky pod nohy, po přečtení vzpomínek Patrika Bangy vám to bude připadat nicotné. Jaké to bylo bydlet v zimě v chatové osadě, s čím nejtěžším se potýká streetworker a jak se organizuje charitativní sbírka? Lekce proti rasismu a v Cudlínově balení.
Možná si řeknete, že příběh o uměleckém vyhoření a práci za pokladnou není úplně to pravé ořechové, to by ale byla škoda! Mezi zaneřáděnými uličkami a přelidněným sídlištěm zažijete dobrodružství až detektivního charakteru. Román o boji sama se sebou, čárových kódech a opeřencích. A možná přijde i (sebe)odpuštění. Prozaický debut umělkyně a architektky Anny Beaty Háblové Směna vás pohltí svou čtivostí. Kromě zajímavých repetitivních částí, nejroztodivnějších metafor a přirovnání přináší i vtip, který byste mezi šedou, až černou realitou za pokladnou nečekali. Skvělá studie o křehké artistické duši, kterou ubíjejí vlastní démoni z minulosti a stereotypní manuální práce. Píp, píp.
Nikola Kochová za překladovou beletrii
Co takhle strávit svátky v Kodani?
Kodaňská píseň písní autorky Annette Bjergfeldtové vyšla v překladu Roberta Novotného loni před koncem roku a pod mnohé vánoční stromečky to tak už nestihla. To je ale velká škoda, kterou letos můžeme napravit. Je to totiž ten pravý tip na vánoční dárek! Román Kodaňská píseň písní je ideální kniha pro všechny, kteří se chtějí na chvilku zastavit a nechat se konejšivě unášet překvapujícím příběhem o jedné rodině, která se v rámci čtyř generací pohybuje v Rusku, Švédsku, Francii a hlavně v dánské Kodani. Vyprávění neopomíjí žádný tíživý moment lidského života, přesto s postavami zachází s něhou a pro čtenáře je to prostě balzám na duši. Slibuji, že se s knížkou budete smát i plakat a že z ní budete hláškovat.
Kodaňská trilogie v překladu Lady Halounové přináší sevřenější, temnější a zároveň autobiografické vyprávění o osudu jedné ženy, tedy autorky Tove Ditlevsenové, která se narodila do dělnické rodiny v roce 1917. K postupně narůstajícímu pocitu nepatřičnosti v rodině i širší komunitě, popisovanému se vší tíživostí, přidává autorka hledání cesty do vlastního světa, jehož obrysy zprvu vnímá nanejvýš mlhavě. Jak již dnes víme, Tove Ditlevsenové se podařilo dosáhnout svého cíle a stát se spisovatelkou, nyní i celosvětově obdivovanou. Její příběh však netvoří přímá linka z temnoty do světla a úspěch pro ni neznamená vykoupení z bídy lidského života. Knížka je to sice závažná, ale překrásná — a i takové knížky by o Vánocích měly frčet.
Kateřina Šardická za young adult
Kdybych byla fanoušek young adult, co bych chtěla najít pod stromečkem? Rozhodně Pikové eso — silný a velmi aktuální thriller ze soukromé prestižní školy, který se nebojí otevřít a pojmenovat problém institucionalizovaného rasismu a šikany. Nenechte se odradit pomalým začátkem, jakmile se rozdají všechny karty, čeká vás velmi drsná hra. Jestli se chcete bát, tak pro vás mám tip na gotický román Za prokletými zdmi. Tohle je hodně temná verze Jany Eyrové. A pak si nemůžu odpustit dvě naprosto božské knihy. V první řadě připomínám, že letos vyšel čtvrtý díl ze série Kostičas od Samanthy Shannonové. Když spadne maska je srdcem celého Kostičasu, a i když od vydání předchozích dílů uplynulo pár let, nebojte se, znalosti na pár stranách oprášíte. Posledním tipem, který není úplně young adult, ale spíš dospělou fantasy, je Maková válka. Pokud existuje jedna kniha, kterou letos fakt musíte číst, tak je to tahle. Nejste připravení na to, jak krutě vás polapí.
Eva Kecková za non-fiction a překladovou beletrii
Patříte-li mezi čtenáře, kteří vyhledávají kvalitní překlad, a neleká vás literatura vyžadující plnou pozornost, pak sáhněte po knize Roky francouzské nobelistky Annie Ernauxové. Proud osobních i kolektivních vzpomínek vás strhne a vy proplujete velkou částí dvacátého století, aniž se stihnete nadechnout. U druhé knihy, kterou bych vám ráda doporučila, si můžete trochu vydechnout. Marcela Müllerová vás v ní zavede do pákistánského Pešávaru, kde s rodinou prožila dva roky. V knize Ve stínu duhy skládá ze svých vzpomínek a deníkových zápisků čtivé vyprávění o tom, jak složitý (ale často i zábavný) může být život v novém prostředí, o boji s vlastními nejistotami, ale také o radosti z nikdy nekončícího poznávání.
Jiří Štěpán za fantasy a sci-fi
Všichni milovníci hrdinských příběhů by měli v těchto dnech zpozornět, protože na pulty knihkupectví přichází John Gwynne. Ten už se stal na poli epické fantasy pojmem a teď se ho konečně dočkáváme i v češtině. Románem Stín bohů začíná jeho strhující trilogie Krvopřísežní, kterou si jistě oblíbí fanoušci Anthonyho Ryana. A nebojte, tady s autorem rozhodně nekončíme a můžete se těšit na další velkou ságu!
Úplně jiný typ čtenářského zážitku pak přinášejí knihy Becky Chambersové. V každém svém románu nám autorka dává prostor k zamyšlení a ukazuje cestu, jak být lepšími lidmi. A ani novela Žalm pro divostrojné není výjimkou, přestože zde zásadní roli hrají roboti a my bychom mohli čekat nejednu temnou vizi… opět dostáváme dávku naděje a porozumění. V záplavě dystopií ocení takové sci-fi i ostřílení cynikové.
Originalitou a napětím je nabitý i román Nefritové město Fondy Leeové, kde se stáváme svědky boje mafiánských klanů jako vystřižených z Kmotra. Ale pokud jste někdy přemýšleli nad tím, jestli gangsterská sága snese ještě dávku opulentní akce a magie s asijskými kořeny, tak vás tato oceňovaná kanadská autorka přesvědčí, že rozhodně ano.
V množství překladových knih občas není tolik vidět domácí fantastika, ale věřte, že taková kniha pod stromečkem udělá radost nejen čtenářům, ale i autorům. Jak pestrá jejich tvorba může být, jsme shrnuli v článku „Fantastický Host“, kde najdete tipů přehršel, ale přesto bych rád upozornil na dva rozdílné autory, kteří mají dvě věci společné — propracovanost a vytříbený styl. Dana Beranová ve Zpěvu straky dokazuje, že i málo slov může skrývat velké světy a příběhy o lidskosti. Ve Třetím uchu Jana Hamouze zase sledujeme pokračování rozsáhlého vyprávění, kde každý skrytý detail hraje roli v mozaice epického rozměru.
Zdeněk Staszek za non-fiction
Nic si nenalhávejme, k Vánocům neodmyslitelně patří obžerství. I přecpávat se však můžeme informovaně — a odpovědně! Až se tedy budete s kamarády hádat, který recept na bramborový sálat je ten nejlepší a proč má člověk v zimě chuť na jednu prasárnu za druhou, neváhejte sáhnout po knížce Lahoda od evolučního biologa Roba Dunna a antropoložky Moniky Sanchezové s všeříkajícím podtitulem Evoluce lidských chutí: dozvíte se, co z našich choutek určuje biologie a co kultura a proč nám něco přijde slastné a něco naopak odpudivé. Jídlo, to však není jen bohapustá krmě, ale také komplexní průmyslový systém, který ovlivňuje vše od veřejného zdraví po stav planety. A ne úplně v dobrém. Jak pomocí jídla ovlivnit budoucnost světa i člověka, nad tím se zamýšlí britská urbanistka ve fascinující Sitopii, kde se střídají filozofové, laboratoře i zemědělci. Dobrou chuť!
Kateřina Šardická nově i za krimi
Doporučovat před Vánoci drsné severské reálie, nápadité sériové vrahy a kupící se těla může vypadat trochu zvláštně, ale kdy jindy je ten správný čas na hrnek čaje, pohodlné křeslo a pořádnou dávku napětí? Dovolte mi k Vánocům doporučit dva skvělé knižní krimi tipy, které by nemohly být odlišnější. Před pár týdny vyšel dlouho očekávaný román Pavouk z pera Larse Keplera. V pořadí již v devátém dílu komisař Joona Linna a jeho kolegyně Saga Bauerová pátrají po vrahovi, který kolem nich spřádá síť, z níž není úniku. Pavouk je přesně takový Kepler, jakého máme rádi – napínavý, krutý a vynalézavý. Můj druhý tip je pro ty, kteří klasickým krimi příliš neholdují anebo jich mají plné zuby a chtějí zkusit něco nového. Těm doporučuju geniálně zábavnou krimi Vraždi všímavě od Karstena Dusseho. Nelekněte se, tenhle text se nebere příliš vážně. Je to vtipné, bizarní a správně zábavné.
Martin Stöhr tentokrát za překladovou beletrii
Po knížce slovenské prozaičky a scenáristky Barbory Hrínové Jednorožci jsem sáhl z už nepatrně unaveného zájmu. Nikdy přece nelze obsáhnout všechno pěkné, co v Hostu vychází! Odpoledne, za prvním příběhem, jsem si řekl, že je to fakt docela dobré a že s Jednorožci vydržím. Když jsem hluboko za půlnocí, už zcela zasažen, knihu dočítal, ronil jsem slzy „ako korytnačka“. Domnívám se, že od časů Jana Balabána, jsem na takto silné povídky nenarazil. A že je s nimi potíž. Často máte dojem, že vás autor ochotně sveze dvě tři ulice a pak vás náhle vysadí, daleko před cílem, protože to zkrátka jinak nejde. Hrínová tohle ví a z omezení umí udělat přednost. Její prozaická tempa jsou vůbec dokonalá! Ale pozor, tady nefascinuje především bezchybné řemeslo. V Jednorožcích je to příslovečné „všechno“. Nebanální situace, uvěřitelní hrdinové, životný jazyk, blízkosti i míjení, surovost i něha, humor, všemožná znamení doby a tak dále. Na mimořádném čtenářském zážitku se určitě podepsal i skvělý překlad Ireny Steinerové. Možná (zatím) trochu nespatřen, narodil se nám autor evropského formátu. Veselme se! Hlavně si ovšem nenechte ujít toto vzácné a obohacující čtenářské setkání.
Radek Štěpánek za non-fiction
Nevím, jestli je tohle úplně tip na pohodové Vánoce, ale někdy se začít musí, a nejlíp hned. Od prvních vět — „Své už víte. Stejně jako já. Nescházejí nám znalosti. To, co nám chybí, je odvaha uvědomit si, co vlastně víme, a vyvodit z toho důsledky.“ — jako čtenář tušíte, že to bude čím dál horší. Jako byste kráčeli po tekutém písku, který pohlcuje vše živé, pořád rychleji a rychleji. Přesně tak totiž skvostně napsaná i přeložená kniha Svena Lindqvista Vyhlaďte všechny ty netvory působí. Nedá se od ní odtrhnout. Přitom ji vlastně ani nechcete číst; je to obžaloba nás všech, která odkrývá základy naší společnosti a ty zcela jistě nejsou zdravé. Kam až se ale musíme vrátit, pokud chceme, abychom měli šanci na ozdravení? Kéž bych tuhle knížku mohl číst už na gymplu.
Pavla Nejedlá za literaturu pro děti a mládež
Vánoce budou pročtené. Možná budeme letos pod stromečkem sedět ve svetrech a místo do lesklého papíru zabalíme dárky do povlaků na polštáře, ale knížky zkrátka pod stromkem chybět nemůžou.
3+
Ani za nic!
Nástup do školky (či školy) je velká událost v životě celé rodiny. Někdo se těší (rodiče často víc než děti), někdo vehementně protestuje. Pokud je tohle téma aktuální i u vás doma, začněte s adaptací včas a pořiďte dětem pod stromeček nádherně ilustrovanou knížku Beatrice Alemagna Ani za nic! Vtipněji pojaté období vzdoru jsem ještě neviděla.
5+
Skutek utek!
Tohle je knížka, co děti baví. Dá se do ní kreslit, jsou v ní úkoly k vyřešení a komické nonsensy, které děti milují. Pod vtipným příběhem se navíc skrývá téma rodinných vztahů, zvládání stresu a domácí ponorky. Je to prostě taková KPZ — kniha poslední záchrany (v mnoha ohledech).
6+
Ujda a případ U
Vtipný komiks pro malé čtenáře. Učtou ho i ti začínající a kromě sympatické party kámošů v něm najdou příběh o tom, jak snadno se člověk nechá unést dojmy. Je to cenný ilustrovaný příspěvek k mediální výchově a kritickému myšlení, které budou dnešní internetové děti potřebovat čím dál víc. Začněte včas.
9+
Noční rychlík
Co by to bylo za Vánoce, kdyby pod stromečkem neležela aspoň jedna opravdu pořádná bichle! Noční rychlík je žhavý adept na tento post. Napínavý příběh se odehrává ve vánočním čase, čtenářům hravě vystačí na celé vánoční prázdniny a kromě steampunkových motivů nabízí i spoustu podnětů k přemýšlení. Ve Finsku si jej mladí čtenáři zvolili knihou roku. Právem.