„Příběh Karla Gotta je velmi lidský.“

Hudební publicista Pavel Klusák vydává dlouho očekávanou knihu, která je prvním nezávislým portrétem naší největší zpěvácké legendy. Karel Gott, hvězda první velikosti, si na svém veřejném obrazu velmi zakládal a důsledně ho pomáhal spoluvytvářet. K některým událostem ze svého života se tak cíleně nevracel. Klusák tyto kapitoly znovu otevírá, analyzuje je a představuje „božského Karla“ jako člověka, který chtěl ze všeho nejvíc zpívat — ale musel tomu mnohé obětovat.

Už z povídání o Podlasí jsem věděla, že mě tam cosi přitahuje.

Slovenská scenáristka a prozaička Alena Sabuchová zaujala v roce 2019 svým románem i nejen slovenskou literární obec, ale i tu čtenářskou. Příběh dvou kamarádek vyrůstajících v zapomenutém a magií prosyceném regionu zvaném Podlasí oslovil čtenáře napříč generacemi. Folklor, hranice, zbožnost, ale i touha po odpoutání se od domova, to je jen hrstka vybraných témat, které autorka v knize rozehrává. Aleně Sabuchové se podařilo přijít s příběhem otevírajícím nejen fenomén léčitelství, jak by se mohlo zdát na první pohled, ale i dilema, jestli je možné zapomenout na své dětství a dospívání.

Překladatel je tak trochu jasnovidec — o překladu Železného vlka

Když jsem před sedmi lety měla na svém překladatelském kontě jednu jedinou severskou detektivku a žádné další nabídky se ke mně nehrnuly, přemýšlela jsem, co dál. Hledala jsem titul, který bych mohla nakladatelům nabídnout. Knihu dostatečně atraktivní, aby nakladatele zaujala, a zároveň takovou, aby bavila i mě. Odjakživa jsem se ráda vydávala do fiktivních světů, tak co takhle nějaká fantasy? Když se dnes ohlížím zpátky, jsem nakladatelství Host vděčná za důvěru, s níž tehdy svěřilo trilogii Havraní kruhy začínající překladatelce.

Rozhovor „Příběh Karla Gotta je velmi lidský.“
Rozhovor Už z povídání o Podlasí jsem věděla, že mě tam cosi přitahuje.
Zákulisí Překladatel je tak trochu jasnovidec — o překladu Železného vlka

Už z povídání o Podlasí jsem věděla, že mě tam cosi přitahuje.

Slovenská scenáristka a prozaička Alena Sabuchová zaujala v roce 2019 svým románem i nejen slovenskou literární obec, ale i tu čtenářskou. Příběh dvou kamarádek vyrůstajících v zapomenutém a magií prosyceném regionu zvaném Podlasí oslovil čtenáře napříč generacemi. Folklor, hranice, zbožnost, ale i touha po odpoutání se od domova, to je jen hrstka vybraných témat, které autorka v knize rozehrává. Aleně Sabuchové se podařilo přijít s příběhem otevírajícím nejen fenomén léčitelství, jak by se mohlo zdát na první pohled, ale i dilema, jestli je možné zapomenout na své dětství a dospívání.

„Příběh Karla Gotta je velmi lidský.“

Hudební publicista Pavel Klusák vydává dlouho očekávanou knihu, která je prvním nezávislým portrétem naší největší zpěvácké legendy. Karel Gott, hvězda první velikosti, si na svém veřejném obrazu velmi zakládal a důsledně ho pomáhal spoluvytvářet. K některým událostem ze svého života se tak cíleně nevracel. Klusák tyto kapitoly znovu otevírá, analyzuje je a představuje „božského Karla“ jako člověka, který chtěl ze všeho nejvíc zpívat — ale musel tomu mnohé obětovat.

Překladatel je tak trochu jasnovidec — o překladu Železného vlka

Když jsem před sedmi lety měla na svém překladatelském kontě jednu jedinou severskou detektivku a žádné další nabídky se ke mně nehrnuly, přemýšlela jsem, co dál. Hledala jsem titul, který bych mohla nakladatelům nabídnout. Knihu dostatečně atraktivní, aby nakladatele zaujala, a zároveň takovou, aby bavila i mě. Odjakživa jsem se ráda vydávala do fiktivních světů, tak co takhle nějaká fantasy? Když se dnes ohlížím zpátky, jsem nakladatelství Host vděčná za důvěru, s níž tehdy svěřilo trilogii Havraní kruhy začínající překladatelce.

Pět otázek pro autora Pohádek ze skládky

Pohádky ze skládky jsou na pultech teprve od září, ale i tak už je zná spousta dětí po celé České republice. Jak je to možné? Jejich autor Marek Baroš se totiž kromě literatury věnuje taky divadlu a výtvarnému umění. Proto se Pohádky ze skládky ještě před svým knižním vydáním dočkaly už dvou divadelních adaptací. První připravil sám autor a druhou loutkářský spolek Kacafírek z Chrudimi. Těsně před oficiálním křtem knihy ho vyzpovídala naše redaktorka dětské literatury Eva Sedláčková.

Tchajwancům jsem porozuměla, říká Dita Táborská

Dita Táborská opustila svět Malinky a Běsy a ve svém třetím románu Černé jazyky využila znalost prostředí, o němž říká, že se stalo jejím domovem. Vypráví v něm příběh Tchajwance Baa a jeho rodiny, ve kterém se zrcadlí charakter těžce zkoušeného ostrova a traumata předků, sahající hluboko do minulosti.

Severní vody ožívají jako seriálová adaptace a audiokniha

Knižní předloha Severní vody anglického autora Iana McGuirea vyšla už v roce 2016 a okamžitě si získala řadu nadšených reakcí včetně nominace na prestižní Man Booker Prize. Recenze oceňovaly především věrné zachycení drsného života velrybářů a text přirovnávaly ke klasikám Hermana Melvilla, Josepha Conrada nebo Cormaca McCarthyho. Český překlad Petry Johany Poncarové následoval hned o rok později.

„Jedna pravda o kraji s tak bolestnou historií existovat nemůže.“

Spisovatelka Petra Klabouchová se vrací ke kořenům. Její nová kniha Prameny Vltavy se totiž odehrává v kulisách osudů, které sama slýchala už jako dítě. Detektivní příběh ze současnosti začíná nálezem těla studentky vimperského gymnázia uprostřed šumavských kopců. Čtenáře ale postupně konfrontuje i s historickým pozadím událostí, které se na Šumavě v pohnutém dvacátém století skutečně odehrály. Koncentrační tábor Prameny Vltavy totiž opravdu existoval…

„Na život se dívám jako na mozaiku.“

Lidmila Kábrtová vydává svou třetí knihu, román Čekání na spoušť. Jeho děj se odehrává během sedmdesáti let a každý z osmi příběhů vnáší do děje vlastní náhled a příspěvek k celkovému vyznění, který knihu mění v kroniku míjení. Román ohledává, jak zdánlivě nedůležitá rozhodnutí jedněch působí na životy druhých a jak i zdánlivě nenápadné události mohou ovlivnit někoho, o kom to vůbec netušíme.

Hledáme: Markeťáka s láskou ke knihám i lidem

Příjem přihlášek do výběrového řízení je ukončen.

Množství knížek, které vydáváme, stále roste. A s ním i počet autorů, o něž chceme co nejlépe pečovat. Do naší redakce proto hledáme marketingovou posilu na hlavní pracovní poměr. Společenského milovníka knih, který bude tvořit spojku mezi marketingovým týmem a našimi spisovateli.

„Ego je pečeť k rozlomení.“

Vychází kniha Znamení neznámého. Spisovatel Jan Němec a novinář Petr Vizina v ní prostřednictvím devíti rozhovorů přibližují čtenářům zkušenosti s vnitřní proměnou lidí, kteří hledali sami sebe a přitom našli daleko víc. Ptali se třeba kněze, malíře, muzikantky, básníka, ekologa, filosofky, ale i opata zenového kláštera. Příběh každého z nich je jiný. Ale dotek neznámého je spojuje.

Už mi nestačilo fantastiku jen přijímat, nutkavá potřeba být její součástí přerostla v činy

Rozhovor s Janem Kucinem o jeho prvotině Když padaly hvězdy.

Co nás čeká na veletrhu v Havlíčkově Brodě?

Další ročník knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě je tady. 15. a 16. října se v Kulturním domě Ostrov potká více než 150 vystavovatelů – a my budeme u toho! Kromě skvělých knih se můžete těšit i na pestrý doprovodný program. A které známé tváře z nakladatelství Host uvidíte?