Kavárna

Slovenská scenáristka a prozaička Alena Sabuchová zaujala v roce 2019 svým románem i nejen slovenskou literární obec, ale i tu čtenářskou. Příběh dvou kamarádek vyrůstajících v zapomenutém a magií prosyceném regionu zvaném Podlasí oslovil čtenáře napříč generacemi. Folklor, hranice, zbožnost, ale i touha po odpoutání se od domova, to je jen hrstka vybraných témat, které autorka v knize rozehrává. Aleně Sabuchové se podařilo přijít s příběhem otevírajícím nejen fenomén léčitelství, jak by se mohlo zdát na první pohled, ale i dilema, jestli je možné zapomenout na své dětství a dospívání.

Hudební publicista Pavel Klusák vydává dlouho očekávanou knihu, která je prvním nezávislým portrétem naší největší zpěvácké legendy. Karel Gott, hvězda první velikosti, si na svém veřejném obrazu velmi zakládal a důsledně ho pomáhal spoluvytvářet. K některým událostem ze svého života se tak cíleně nevracel. Klusák tyto kapitoly znovu otevírá, analyzuje je a představuje „božského Karla“ jako člověka, který chtěl ze všeho nejvíc zpívat — ale musel tomu mnohé obětovat.

Když jsem před sedmi lety měla na svém překladatelském kontě jednu jedinou severskou detektivku a žádné další nabídky se ke mně nehrnuly, přemýšlela jsem, co dál. Hledala jsem titul, který bych mohla nakladatelům nabídnout. Knihu dostatečně atraktivní, aby nakladatele zaujala, a zároveň takovou, aby bavila i mě. Odjakživa jsem se ráda vydávala do fiktivních světů, tak co takhle nějaká fantasy? Když se dnes ohlížím zpátky, jsem nakladatelství Host vděčná za důvěru, s níž tehdy svěřilo trilogii Havraní kruhy začínající překladatelce.

Pohádky ze skládky jsou na pultech teprve od září, ale i tak už je zná spousta dětí po celé České republice. Jak je to možné? Jejich autor Marek Baroš se totiž kromě literatury věnuje taky divadlu a výtvarnému umění. Proto se Pohádky ze skládky ještě před svým knižním vydáním dočkaly už dvou divadelních adaptací. První připravil sám autor a druhou loutkářský spolek Kacafírek z Chrudimi. Těsně před oficiálním křtem knihy ho vyzpovídala naše redaktorka dětské literatury Eva Sedláčková.

Dita Táborská opustila svět Malinky a Běsy a ve svém třetím románu Černé jazyky využila znalost prostředí, o němž říká, že se stalo jejím domovem. Vypráví v něm příběh Tchajwance Baa a jeho rodiny, ve kterém se zrcadlí charakter těžce zkoušeného ostrova a traumata předků, sahající hluboko do minulosti.

Knižní předloha Severní vody anglického autora Iana McGuirea vyšla už v roce 2016 a okamžitě si získala řadu nadšených reakcí včetně nominace na prestižní Man Booker Prize. Recenze oceňovaly především věrné zachycení drsného života velrybářů a text přirovnávaly ke klasikám Hermana Melvilla, Josepha Conrada nebo Cormaca McCarthyho. Český překlad Petry Johany Poncarové následoval hned o rok později.

Spisovatelka Petra Klabouchová se vrací ke kořenům. Její nová kniha Prameny Vltavy se totiž odehrává v kulisách osudů, které sama slýchala už jako dítě. Detektivní příběh ze současnosti začíná nálezem těla studentky vimperského gymnázia uprostřed šumavských kopců. Čtenáře ale postupně konfrontuje i s historickým pozadím událostí, které se na Šumavě v pohnutém dvacátém století skutečně odehrály. Koncentrační tábor Prameny Vltavy totiž opravdu existoval…

Lidmila Kábrtová vydává svou třetí knihu, román Čekání na spoušť. Jeho děj se odehrává během sedmdesáti let a každý z osmi příběhů vnáší do děje vlastní náhled a příspěvek k celkovému vyznění, který knihu mění v kroniku míjení. Román ohledává, jak zdánlivě nedůležitá rozhodnutí jedněch působí na životy druhých a jak i zdánlivě nenápadné události mohou ovlivnit někoho, o kom to vůbec netušíme.

Příjem přihlášek do výběrového řízení je ukončen.

Množství knížek, které vydáváme, stále roste. A s ním i počet autorů, o něž chceme co nejlépe pečovat. Do naší redakce proto hledáme marketingovou posilu na hlavní pracovní poměr. Společenského milovníka knih, který bude tvořit spojku mezi marketingovým týmem a našimi spisovateli.

Vychází kniha Znamení neznámého. Spisovatel Jan Němec a novinář Petr Vizina v ní prostřednictvím devíti rozhovorů přibližují čtenářům zkušenosti s vnitřní proměnou lidí, kteří hledali sami sebe a přitom našli daleko víc. Ptali se třeba kněze, malíře, muzikantky, básníka, ekologa, filosofky, ale i opata zenového kláštera. Příběh každého z nich je jiný. Ale dotek neznámého je spojuje.

Rozhovor s Janem Kucinem o jeho prvotině Když padaly hvězdy.

Další ročník knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě je tady. 15. a 16. října se v Kulturním domě Ostrov potká více než 150 vystavovatelů – a my budeme u toho! Kromě skvělých knih se můžete těšit i na pestrý doprovodný program. A které známé tváře z nakladatelství Host uvidíte?