Kavárna

Loni vydal Miloš Doležal knihu dokumentárních povídek Čurda z Hlíny. Letos přidává další tři příběhy v novince Do posledních sil. Hlavní postavou ústřední povídky je malíř a spisovatel Josef Čapek a poslední období jeho života za protektorátu. Doležal znovu popisuje boj dobra se zlem, tentokrát ale z jiného úhlu. „Součástí příběhů Čurdy a dalších konfidentů gestapa byli jejich protivníci, čeští vlastenci a odbojáři. V téhle knížce jsem perspektivu obrátil, hlavní protagonisté jsou lidé, kteří se s totalitním režimem rvali, bojovali proti němu či se z jeho chapadel vysoukali, ale současně jsem dohledal i konkrétní tváře a osudy spoluviníků smrti Josefa Čapka, parašutisty Vladimíra Hauptvogela či lidických dětí v Lodži,“ vysvětluje Doležal.

Se Zuzanou Hartmanovou o její nové knize Před bouří.

Jakuba Katalpa vydává román Zuzanin dech, syrovou knihu o milostném trojúhelníku i jizvách, které na lidských duších zanechávají „velké dějiny“. Příběh začíná v době, kdy jsou hlavní postavy dětmi. Ve třicátých letech minulého století je ještě vše snadné a sladké jako cukr z cukrovaru, kde se děj knihy odehrává. Pak ale přichází německá okupace, dospívání a nevyhnutelné okolnosti, které všechno mění. Okolnosti letos odsunuly i vydání knihy, původně totiž měla vyjít na jaře. „Kniha vznikala necelé dva roky. Zhruba půl roku mi trvaly rešerše. Těšila jsem se, že vyjde v dubnu, protože všechny mé knihy vždycky vycházely na podzim. Jenže přišel koronavirus a vydání se posunulo, právě na podzim. Asi je to osud,“ říká Jakuba Katalpa.

Michal Sýkora vydává novou knihu povídek s názvem Nejhorší obavy. Ve třech jejích detektivních povídkách se na scénu vrací i jeho nejoblíbenější postava, vyšetřovatelka Marie Výrová. V rozhovoru k právě vydané knize ale přiznává, že jako autor svět detektivek spíše opouští. „Dřív jsem používal detektivní zápletku jako jakýsi „věšák“, na který jsem mohl portréty lidí nebo kritický náhled na nějaké aspekty současného života funkčně „zavěsit“, poslední dobou ale zjišťuji, že se obejdu i bez zločinů,“ říká oblíbený autor. Jedním dechem ale dodává, že ani v budoucnu jeho čtenáři o Marii Výrovou nepřijdou.

Literární vědec a kritik Jiří Trávníček vydává novou knihu. Trochu odlehčenější než jiné; kniha navíc zaujme poutavým designem. Kulturní vetřelec je kalendáriem, mapou večírku, který se málem nekonal: „Když vezmeme dějiny lidského rodu, tak 97 % veškerého času, který trávíme na planetě, jsme se obešli bez písma a čtení. Přirovnal bych to k party, na níž už se zvedají židle, kasíruje se, ale na poslední chvíli se tam vetře čtení — a najednou vše dostane úplně jiný a nový směr a zdá se, že večírek bude ještě bujaře pokračovat, ale už po čertech jinak,“ vysvětluje Jiří Trávníček.

Vychází thriller z alternativní historie světa plného Teslových vynálezů. V příběhu nechybí ani řada konspiračních teorií, které se kolem postavy Nikoly Tesly objevují. Přistupoval k nim Lukáš Vavrečka jako autor, který je využije pro potřebu příběhu, nebo spadl do jejich víru? Dozvíte se v rozhovoru

Taky řešíte, co s letošním načatým létem? Můžeme ho využít k poznání toho blízkého, něčeho, co jsme možná opomíjeli, i když to máme na dosah. Je čas doplnit znalosti a možná se i trochu ohlížet. A u toho by rozhodně neměly chybět knihy našich oblíbených českých spisovatelek a spisovatelů!

Taky řešíte, co s letošním načatým létem? Můžeme ho využít k poznání toho blízkého, něčeho, co jsme možná opomíjeli, i když to máme na dosah. Je čas doplnit znalosti a možná se i trochu ohlížet. A u toho by rozhodně neměly chybět knihy našich oblíbených českých spisovatelek a spisovatelů!

Prolistujte si nový ediční plán, ve kterém najdete připravované tituly z české i překladové beletrie, krimi, sci-fi a fantasy, young adult i krásné knížky pro děti a mládež, odborné a populárně-naučné publikace nebo poezii.

Kristině Májové vychází první kniha s názvem O ostatních nevím nic. Čtenáře zavádí do světa splněných přání, která ale mohou být i děsivá. „Jako malá jsem přání milovala. Když padala hvězda nebo se sfoukával dort; měla jsem radost, když mi vypadla řasa — máma mi říkala, ať do ní fouknu a něco si přeji. Občas jsem si nějakou i vytrhla, protože přání byla spousta. Teď už se asi vejdu do těch, která jsou předtištěná na přáníčkách — štěstí, zdraví, spokojenost,“ říká mladá spisovatelka.

Andrej Nechaj je grafický designér a vášnivý příznivec a tvůrce elektronické hudby. Ne náhodou vystupuje pod nickem „tatratank“. Pochází ze slovenského Ružomberku, ale po studiích vizuální komunikace na zlínské UTB na dlouhá léta zakotvil v Brně, jehož zjizvenou a industriální tvář si zamiloval a zachycuje ji i na svých fotografiích. Do našeho redakčního týmu přišel v roce 2012 a od té doby se podílí na podobě knižních obálek Hosta.

Román Stella nastoluje dilema, zda má člověk zradit raději sám sebe, nebo vlastní rodinu. Přečtěte si rozhovor s jeho autorem Takisem Würgerem.