Kavárna

Vychází kniha Sedimenty Diagnózy Wellnes, příběh preppera Oktobrina, který se vydal prozkoumávat doly na potašovou sůl, proměněné v luxusní sanatorium. Předstíral chorobu, aby se dostal stovky metrů pod zem, kde chtěl najít vhodné prostředí pro přečkání konce světa. Příběh, který v sobě zahrnuje i otázky týkající se přístupu každého z nás k palčivým environmentálním problémům, se zrodil jako nápad kolektivu autorů na brněnské FaVU. A celý projekt — samozřejmě kolektivně — v našem rozhovoru blíže představují Bernardeta Babáková a Pavel Sterec, kteří měli jeho vedení na starost.

Do rychle rostoucího nakladatelství Host přišla před pěti lety. Brzy se stala jednou z nejdůležitějších osob pečujících o vizuální složku naší produkce. Ať už se to týkalo knižních obálek, či těch nejsložitějších marketingových zadání. Představujeme grafickou designérku Alenu Gratiasovou.

Čekání na Nastereu bylo dlouhé, ale konečně je za námi. Proč jsme na ni čekali tak dlouho a jak je těžké ustát velká očekávání fanoušků? Náš redaktor fantasy literatury vyzpovídal Petru Stehlíkovou — autorku úspěšné fantasy série Naslouchač.

Vilém Koubek si svými předchozími knihami vysloužil titul básníka české akční fantastiky a teď se vrací na místo činu v deštivém krimi noiru. Co si pro vás v Posmrtné predaci tentokrát připravil?

Na slovíčko s autorkou a ilustrátorkou nového vydání knihy Julie mezi slovy

Děti rostou jako z vody, dětská léta ubíhají světelnou rychlostí, ale v knihách jim určeným se dějí malé zázraky. Tady hrdinové nestárnou! Zde je snad to jediné místo, kde se dá pokaždé vstoupit do stejné řeky. Nedávno vyšlo asi o třetinu rozšířené vydání čtenáři oblíbené a odborníky oceňované knihy Julie mezi slovy. Opět vznikalo na dálku, mezi Moravou, kde žije spisovatelka Petra Dvořáková, a Kanadou, letitým působištěm slovenské výtvarnice Katariny Gasko. Obě populární autorky jsme požádali o pár slov a začali jsme doma.

Komiks, to jako Asterix, Batman a tak? Křiklavý „časák“ salátového typu, který po přečtení může putovat rovnou do sběru? Místo pořádné knížky?

Loni v karanténě Bianca Bellová prohrabávala šuplíky a na sociální sítě začala umisťovat starší vydané i zatím neznámé povídky, napsané v poslední dekádě. Ohlasy byly velké. Většina čtenářů a fanoušků se k nim ale dostat nemohla. I proto vznikla kniha Tyhle fragmenty, která je nabídne čtenářům letos v březnu a je jedním z titulů nabízených i při Velkém knižním čtvrtku. Ve stejné době vyjde i dotisk Mrtvého muže, druhé autorčiny knihy z roku 2011.

Luboš Větříšek vydává svou prvotinu, knihu s lapidárním názvem Dva roky v hajzlu. Vrací se v ní k tomu, co prožil při povinné vojenské službě. Vadí mu totiž, že doba, která byla pro mnohé plná utrpení, ponižování a bolesti, byla zobrazována úplně jinak. „Reálné popisy toho, co jsem zažil, jsem viděl ve zlomcích jen ve filmu Žiletky s Filipem Topolem anebo v Pelcově trilogii A bude hůř. Pro hodně lidí je to trauma, další řada lidí na to vzpomíná s nostalgií. Takže vím, že tou knihou tak trochu kopu do vosího hnízda,“ říká spisovatel ze Strážnice.

Jedna z nejoblíbenějších českých spisovatelek současnosti Alena Mornštajnová vydá 15. dubna svůj pátý román s názvem Listopád. Předchozí knihou Tiché roky se jí přitom podařilo navázat na úspěch slavného románu Hana. Knihy si drží vysoké hodnocení čtenářů a prodalo se jich dohromady bezmála 300 tisíc. I s předchozími tituly Slepá mapa a Hotýlek už spisovatelka z Valašského Meziříčí prodala přes 425 tisíc knih.

Svůj první rukopis napsala Klára Aycox za tři měsíce a hned po dopsání posledního slova ho poslala do světa. Měla štěstí. Nakonec z něj vznikla kniha Pech, která přináší milovníkům detektivních zápletek svěží vítr ze severu. Děj tří příběhů, jež v knize propojuje postava vyšetřovatele Pecha, se totiž odehrává na Liberecku a Jablonecku, v místech, kde autorka žije. U trati linky č. 11, nejdelší meziměstské tramvajové trati v Česku.

Přemyslu Krejčíkovi vyšel zkraje února dieselpunkový román Čokoláda pro wehrmacht. O co přesně se jedná? Kde bral inspiraci a jaké další knihy chystá?

Po letech bádání vydává profesor filmové vědy Jiří Voráč knihu, která se zabývá exilovým obdobím scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, jedné z nejvýznamnějších postav české poválečné kinematografie. Přibližuje v ní, jak se autor nezapomenutelných filmů Všichni dobří rodáci nebo Až přijde kocour adaptoval na nové prostředí, a dotýká se i kontroverzních témat.